Reklama

Výkon podlahového vytápění s ohledem na skladbu nášlapné vrstvy

27.6.2011

Ing. Zdeněk Číhal

Recenzovaný

Při řešení interiérů konkrétních místností obvykle dochází k řadě drobných změn, mezi něž často patří změna druhu nášlapné vrstvy podlahy. Přitom konečné skladby povrchů velice výrazně ovlivňují požadovaný výkon vlastního podlahového vytápění.

Reklama

Pokrytí tepelných potřeb vytápěných místností je poměrně často řešeno podlahovým vytápěním. Ačkoliv se jedná o poměrně nákladnou otopnou plochu, je potřeba tomuto způsobu vytápění přičíst řadu předností. Je to například téměř neomezená volba zdroje tepla s ohledem na jeho výstupní teplotu topné vody, příjemný pocit a příznivé rozložení teplot ve vytápěném prostoru. Nezanedbatelné je rovněž i estetické hledisko, kdy interiér není narušován standardními otopnými tělesy.

V procesu zpracování projektové dokumentace v profesi vytápění zodpovědný projektant získává podklad, ve kterém jsou určeny povrchové (nášlapné) vrstvy jednotlivých vytápěných ploch, na které je proveden vlastní návrh podlahového vytápění včetně hydraulického vyvážení (zaregulování) jednotlivých otopných ploch. Jelikož od zpracování projektové dokumentace vytápění objektu po vlastní realizaci díla uběhne v lepším případě řada měsíců až let, dochází často při interiérovém řešení konkrétních místností k řadě drobných změn, mezi něž bohužel velice často patří změna druhu nášlapné vrstvy podlahového vytápění. Tento příspěvek se pokouší odpovědět na to, jak se případná změna povrchu podlahového vytápění projeví na přenášeném výkonu.

Jelikož největší vypovídací hodnotu mají vesměs konkrétní čísla, je pro následné porovnání měrných tepelných výkonů jednotlivých povrchů, resp. povrchových konstrukcí podlahového vytápění zvolen tento postup. Pro výpočet byla zvolena pro všechny povrchy shodná vnitřní teplota vytápěného prostoru, shodná teplota vstupní topné vody, shodný hmotnostní průtok topného média a shodná rozteč potrubí. Rovněž tak skladba jednotlivých vrstev podlahového vytápění, vyjma vrstev nad cementovou mazaninou, je shodná. Tyto hodnoty jsou neměnné pro všechny níže uvedené konstrukce a reprezentují podmínky, kdy bez vědomí projektanta dojde ke změně konstrukce podlahy v oblasti nášlapné vrstvy. Výjimku tvoří pouze konstrukce č.101, kde spíše ze zvědavosti byl pro porovnání zvolen místo příslušné cementové mazaniny v tl. 65 mm anhydritový litý potěr v tloušťce 50 mm.

Pro tyto výchozí jednotné podmínky byl proveden výpočet měrného tepelného výkonu podlahového vytápění. V poslední tabulce je pak provedeno procentuální srovnání měrného tepelného výkonu jednotlivých konstrukcí s tím, že jako základ byla zvolena konstrukce č. 104, t.j. povrchová vrstva z běžné keramické dlažby tl. 8 mm, což je mnohdy výchozí povrch pro návrh podlahového vytápění.

Podrobný rozpis požitých konstrukcí podlah:

Číslo konstrukce 101:

Skladba	Tloušťka [mm]	λ [W/mK]	R [m²K/W]
Anhydritový litý potěr - Maxit plan 470	50	1,800	0,028
Systémová deska VARIO	23	0,035	0,657
Polystyren pěnový EPS 40	40	0,040	1,00
Beton hutný - 2100	150	1,230	0,122

Číslo konstrukce 102:

Skladba	Tloušťka [mm]	λ [W/mK]	R [m²K/W]
Cementová mazanina 65 mm	65	1,100	0,059
Systémová deska VARIO	23	0,035	0,657
Polystyren pěnový EPS 40	40	0,040	1,00
Beton hutný - 2100	150	1,230	0,122

Číslo konstrukce 103:

Skladba	Tloušťka [mm]	λ [W/mK]	R [m²K/W]
Běžný koberec - 10 mm	10	0,120	0,083
Papírová podložka - 2 mm	2	0,200	0,010
Cementová mazanina 65 mm	65	1,100	0,059
Systémová deska VARIO	23	0,035	0,657
Polystyren pěnový EPS 40	40	0,040	1,00
Beton hutný - 2100	150	1,230	0,122

Číslo konstrukce 104:

Skladba	Tloušťka [mm]	λ [W/mK]	R [m²K/W]
Keramická dlažba - 8 mm	8	1,010	0,008
Cementová mazanina 65 mm	65	1,100	0,059
Systémová deska VARIO	23	0,035	0,657
Polystyren pěnový EPS 40	40	0,040	1,00
Beton hutný - 2100	150	1,230	0,122

Číslo konstrukce 105:

Skladba	Tloušťka [mm]	λ [W/mK]	R [m²K/W]	Poznámka
Linoleum - 4 mm	4	0,190	0,021	lepí se
Cementová mazanina 65 mm	65	1,100	0,059
Systémová deska VARIO	23	0,035	0,657
Polystyren pěnový EPS 40	40	0,040	1,00
Beton hutný - 2100	150	1,230	0,122

Číslo konstrukce 106:

Skladba	Tloušťka [mm]	λ [W/mK]	R [m²K/W]	Poznámka
Parkety - 8 mm	8	0,180	0,044	lepí se
Cementová mazanina 65 mm	65	1,100	0,059
Systémová deska VARIO	23	0,035	0,657
Polystyren pěnový EPS 40	40	0,040	1,00
Beton hutný - 2100	150	1,230	0,122

Číslo konstrukce 107:

Skladba	Tloušťka [mm]	λ [W/mK]	R [m²K/W]
Plovoucí laminátová podlaha - 8 mm	8	0,050	0,160
Papírová podložka - 2 mm	2	0,200	0,010
Cementová mazanina 65 mm	65	1,100	0,059
Systémová deska VARIO	23	0,035	0,657
Polystyren pěnový EPS 40	40	0,040	1,00
Beton hutný - 2100	150	1,230	0,122

Číslo konstrukce 108:

Skladba	Tloušťka [mm]	λ [W/mK]	R [m²K/W]
Sádrovlák.desky FERMACELL (2*12,5mm)	25	0,320	0,078
Cementová mazanina 65 mm	65	1,100	0,059
Systémová deska VARIO	23	0,035	0,657
Polystyren pěnový EPS 40	40	0,040	1,00
Beton hutný - 2100	150	1,230	0,122

Číslo konstrukce 109:

Skladba	Tloušťka [mm]	λ [W/mK]	R [m²K/W]
Mramor - 35 mm	35	3,500	0,010
Cementová mazanina 65 mm	65	1,100	0,059
Systémová deska VARIO	23	0,035	0,657
Polystyren pěnový EPS 40	40	0,040	1,00
Beton hutný - 2100	150	1,230	0,122

Číslo konstrukce 110:

Skladba	Tloušťka [mm]	λ [W/mK]	R [m²K/W]	Poznámka
Dřevo tvrdé - kolmo k vláknům - 14 mm	14	0,170	0,082	lepí se
Cementová mazanina 65 mm	65	1,100	0,059
Systémová deska VARIO	23	0,035	0,657
Polystyren pěnový EPS 40	40	0,040	1,00
Beton hutný - 2100	150	1,230	0,122

Číslo konstrukce 111:

Skladba	Tloušťka [mm]	λ [W/mK]	R [m²K/W]
Plovoucí laminátová podlaha - 8 mm	8	0,050	0,160
Mirelon - 2 mm	2	0,038	0,053
Cementová mazanina 65 mm	65	1,100	0,059
Systémová deska VARIO	23	0,035	0,657
Polystyren pěnový EPS 40	40	0,040	1,00
Beton hutný - 2100	150	1,230	0,122

Číslo konstrukce 112:

Skladba	Tloušťka [mm]	λ [W/mK]	R [m²K/W]	Poznámka
PVC - 4 mm	4	0,160	0,025	lepí se
Cementová mazanina 65 mm	65	1,100	0,059
Systémová deska VARIO	23	0,035	0,657
Polystyren pěnový EPS 40	40	0,040	1,00
Beton hutný - 2100	150	1,230	0,122

Tabulka měrných tepelných výkonů a procentního porovnání vůči konstrukci č.104

Číslo konstr.	Typ nášlapné vrstvy	Měrný tepelný výkon [W/m²]	% vůči konstrukci č. 104
101	Anhydritový litý potěr - Maxit plan 470	99,7	128
102	Cementová mazanina 65 mm - konečný povrch	80,8	104
103	Běžný koberec - 10 mm + papír.podložka	56,1	72
104	Keramická dlažba - 8 mm	78,0	100
105	Linoleum - 4 mm ( lepené )	73,4	95
106	Parkety - 8 mm ( lepené )	66,9	86
107	Plovoucí laminátová podlaha-8 mm + papír. podl.	44,7	58
108	Sádrovláknité desky FERMACELL (2*12,5mm)	58,9	76
109	Mramor - 35 mm	77,1	99
110	Dřevo tvrdé - kolmo k vláknům - 14 mm (lepené)	58,2	75
111	Plovoucí laminátová podlaha - 8 mm + mirelon	39,8	52
112	PVC - 4 mm (lepené)	72,2	93

Z výše uvedené tabulky měrných tepelných výkonů vyplývá, že konečné skladby povrchů velice výrazně ovlivňují požadovaný výkon vlastního podlahového vytápění. Např. při záměně povrchu z původní dlažby za laminátovou plovoucí podlahu s podkladním mirelonem snížíme výkon při nezměněných vstupních podmínkách téměř na polovinu projektovaných hodnot. V podstatě je pak možno částečně problém řešit zvýšením teploty náběhové vody, zvýšením hmotnostního průtoku příslušnou plochou apod. Ne vždy se toto však podaří, jelikož při kombinaci různých skladeb povrchů se pak na ploše s keramickou dlažbou vesměs dostaneme nad povrchové teploty dané hygienickými normami, nehledě na dopady např. do nižšího topného faktoru tepelného čerpadla, pokud je zdrojem tepla pro vytápěný objekt.

Závěrem bych chtěl poděkovat za cenné připomínky a podměty Ing. P. Vackovi, bez nichž by tento příspěvek vznikal jen obtížně.

Článek byl tištěn v časopise Topenářství instalace.

English Synopsis

During the final works in interior there are usually a number of minor changes, which often include a change in the type of floor surface layer. The final floor composition very significantly affect the desired performance of the underfloor heating.