Distanční rámečky

Distanční rámeček je profil, který udržuje stejnou vzdálenost mezi jednotlivými tabulemi u izolačních skel. Vyrábí se z různých materiálů. Dříve se používal pro tyto rámečky hliníkový profil, ten však značně vede teplo, a docházelo tak k orosování zasklení po obvodu. Nyní může být hliník používán pouze tam, kde nejsou nároky na tepelné izolace.

Další možností je používání tzv. „teplých rámečků“ z nerezové či jiné ušlechtilé oceli. V poslední době se také používají různé plastové distanční rámečky. Ty však musejí být potaženy kovovou fólií, aby nedocházelo k difuzi meziskelního plynu do exteriéru. Únikem plynu by se okamžitě zhoršily vlastnosti zasklení. Pokud například dojde k naředění argonu mezi skly pod hranici koncentrace 40 %, přestává argon účinkovat jako tepelná izolace a okno se chová, jako by v něm žádný argon nebyl. Proto se obvykle připouští únik pouze 3 % plynu ročně. Tento únik při počátečním plnění argonem na úrovni 95 % znamená, že pod 40 % klesne koncentrace argonu nejdříve po cca 30 letech.

Plastové distanční rámečky prožívají postupný vývoj, kdy se ztenčuje použitá kovová fólie, mění se také její tvar, a zlepšují se tím parametry distančních rámečků. V současné době se obvykle používají např. Swisspacer, Superspacer nebo Warm E, ale i další.