Alternativní ochrany před bleskem v kontextu platných norem

I ochrana před bleskem je, tak jako jiné obory co nás obklopují, též pod tlakem různých alternativců, kteří se s vidinou snadno nabytého zisku nebojí klientům říkat to, co rádi slyší. Rád bych upozornil na to, co nazýváme správným řešením, ověřenou skutečností.

1. Struktura a vznik norem

Koncem předminulého století, začali elektrotechnici zjišťovat, že tak jako jiné obory, není od věci si standardizovat obvyklé způsoby řešení a podle nich provádět svou činnost.

Se vznikem Československa se pojí vznik Elektrotechnického svazu českého ESČ, který začal vytvářet národní normy a to i pro ochranu před bleskem. V tehdejších dobách se již využívalo poznatků z jiných národních norem, s tím, že se přizpůsobovaly našim národním zvyklostem a podmínkám.

Postupně však sílila mezinárodní spolupráce a práce na těchto normách se přesunula na mezinárodní úroveň, konkrétně v elektrotechnice, ochraně před bleskem se jedná o normy IEC -International Electrotechnical Commission. Tyto normy nemají na našem území právní relevanci a tak se ty nejpotřebnější přebírají jako harmonizované dokumenty a vydávají se jako normy ČSN. Tyto normy jsou v našem právním řádu chápány jako to minimum, které musím splnit, pokud se chovám zodpovědně.

Rozhodnutím České republiky vstoupit do Evropské unie nám vznikla vstupem do organizace CENELEC (European Committee for Electrotechnical Normization) povinnost naše normy přizpůsobit, nebo nahradit Evropskými normami, pokud řeší problematiku stejně, či jinak.

Vzhledem k tomu, že tvorba norem nepatří mezi levné záležitosti, vznikají evropské normy často převzetím norem mezinárodních, v některých případech norma, která vznikla jako evropská je převzata a schválena jako norma mezinárodní.

Pro tvorbu norem vznikají na mezinárodní úrovni mnohačlenné pracovní komitéty, které do návrhu normy aplikují nejnovější a hlavně ověřené poznatky. Takto vzniklý dokument je zaslán všem členům (IEC nebo Cenelec) , respektive jejím národním komitétům k připomínkování. Toto připomínkování probíhá v oficiálních jazycích, kterým dominuje angličtina nebo francouzština. Připomínky jsou do návrhu normy zapracovány a tento dokument postoupí do hlasovacího procesu, kdy jednotlivé národní komise členů připomínkují jednotlivé body a to z technického, vědeckého, nebo i národního zvykového pohledu. Pokud jsou ostatními tyto připomínky uznány jako technicky oprávněné, jsou zapracovány do tohoto návrhu normy. Pokud by se jednalo o nějakou, třeba národní zvláštnost, je tato připomínka připojena jako národní doplněk. Po celou dobu se dbá na to, aby se v normě nevyskytlo nic, co by odporovalo vědeckým poznatkům daného oboru a nebylo v souladu, nebo nenavazovalo na další platné normy IEC či EN. Výsledný dokument je pak odsouhlasen jako celek a v případě EN jsou členské státy povinny do určitého data tuto normu zavést, v našem případě vydat jako ČSN EN a předchozí normu pro stejný obor a téma zrušit.

V rámci CENELEC je myšleno i na to, že existují řešení, která nejsou aktuální pro všechny členské státy a tak existuje takzvaná "Vilamoura procedure". Pokud některý z členských států nabude přesvědčení, že by se mu pro některý obor či řešení hodila národní norma, seznámí s tímto svým záměrem všechny členské státy. Pokud mají zájem více jak čtyři další členové, musí tato norma vzniknout jako evropská - EN. Pokud by byl zájem menší, smí si ji vytvořit jako svou národní normu, platnou pouze pro teritorium tohoto státu.

Takto nastavený proces, zabraňuje uzavírání národních trhů a zabraňuje protekcionismu a bránění volnému trhu s výrobky a prací. Zapojením velkého počtu lidí téměř ze všech částí světa se do normalizace nemůže dostat, tak jako je tomu u zákonů v ČR, preference určité organizace či skupiny lidí. Díky jednotné normalizaci, není pak nutné sáhodlouhé porovnávání parametrů a provedení, vše vyhovuje jednotnému bezpečnostnímu minimu.

Počet členů IEC (členských států) - přes 60 národních vydavatelů norem

Počet členů CENELEC (členských států) - více jak 30 národních vydavatelů norem

V každém národním komitétu je pak typicky 3 - 20 odborníků daného oboru, takže každá vyšlá norma je výsledkem práce několika tisíc lidí po celém světě.

No a z hlediska spotřebitele, nebo odborníka, pokud se rozhodnu pro řešení, které požadavky v těchto dokumentech splňuje a i v některých parametrech převyšuje, mohu se spolehnout na vyšší bezpečnost, respektive i mou téměř neporazitelnou pozici, pokud by přes tato mnou udělaná opatření došlo díky náhodě k nějaké nehodě.

2. Normy v ochraně před bleskem

Takže pokud mi někdo nabízí řešení, nebo výrobek, který nesplňuje požadavky platných norem ČSN nebo EN, měl bych jako spotřebitel ihned zbystřit a vyžadovat vysvětlení, kterým předpisům vlastně výrobek odpovídá, aby mne někdo nepřipravil o pracně vydělané peníze, nebo nezavinil mé zranění či smrt.

V ochraně před bleskem tedy jako prioritní beru normy ČSN EN, ČSN a pokud by neexistovaly podívám se do norem IEC.

Pokud mi někdo nabízí řešení podle pouze národní normy jiného státu, musím si jako občan s nesníženou právní způsobilostí vytvořit pouze tyto závěry:

1. Jedná se o řešení, kterému věří pouze skupinka lidí v daném státě platnosti.
2. Pokud by to byla tak skvělá věc, existovala by pro to jistě mezinárodní norma.
3. Možná je to novinka, pro kterou mezinárodní norma teprve vzniká, ale pak se může stát, že budu mít něco, co se neprokáže, že by fungovalo alespoň tak dobře, jako stávající řešení.

Takže jakékoliv vybočení z platné technické normy pro toho kdo se pro něj rozhodne, znamená ztrátu peněz a svobody, pokud toto řešení selže.

REKAPITULACE NOREM:

ČSN EN 62305-1 (341390) Ochrana před bleskem - Část 1: Obecné principy
ČSN EN 62305-2 (341390) Ochrana před bleskem - Část 2: Řízení rizika
ČSN EN 62305-3 (341390) Ochrana před bleskem - Část 3: Hmotné škody na stavbách a nebezpečí života
ČSN EN 62305-4 (341390) Ochrana před bleskem - Část 4: Elektrické a elektronické systémy ve stavbách
TNI 34 1390:2008 Ochrana před bleskem – Komentář k souboru norem ČSN EN 62305-1 až -4

Staré normy platné na našem území. (české normy, československé normy)
prosinec 2006 ČSN EN 62305 -3
leden 1969 ČSN 34 1390 Ed.2
březen 1955 ČSN 34 1390
březen 1951 Doplňky k ČSN ESČ 113 –1949 Hromosvody
březen 1951 předpisy ESČ 1950
červen 1949 ČSN ESČ 113 – Hromosvody
květen 1933 ČSN ESČ 113 – Hromosvody
1924 Předpisy o stavbě hromosvodů Předpisy a normálie ESČ Hlava 9 § 13 900 – 13 953

Zdroje:

www.iec.ch
www.cenelec.eu
www.unmz.cz
Nové normy ČSN (96)
Ing. Vincent Csirik, ÚNMZ ELEKTRO 11/2009

Doplnění redakce:

V roce 2010 vyšla v nakladatelství SPBI Ostrava publikace Ochrana před bleskem a přepětím z pohledu soudních znalců, autoři Ing.Jiří Kutáč a Ing.Ján Meravý (ISBN 978-80-7385-081-4).
Publikace vychází z dlouhodobých praktických zkušeností při kontrolních činnostech na území ČR a SR. Při zpracování autoři respektovali stávající platné legislativní předpisy a normy v ochraně před bleskem a přepětím - ČSN EN 62305 a STN EN 62305. Tato odborná publikace je vhodná nejen pro projektanty, revizní techniky, elektrotechniky, ale také pro studenty středních a vysokých škol.

Z obsahu:

• fyzikální příčiny blesku a přepětí a jejich účinky,
• prevence před vlivy úderu blesku a přepětí s ohledem na ochranu osob, zvířat a majetku,
• popis a vysvětlení rizik včetně legislativy,
• vyhledávání rizik pro fotovoltaické systémy, mobilní operátory a prostředí s nebezpečím výbuchu,
• příklady soudních případů s vysvětlením,
• nejčastější chyby při projektování, montáži a revizní činnosti,
• praktické návrhy a montáž pro RD, obytné domy, historické objekty a památky, zemědělské, průmyslové a specifické stavby,
• praktické postupy při revizi vnější a vnitřní ochrany před bleskem a přepětím.