Konference Pasivní domy odhalila další možnosti stavění

"Pro letošní ročník byl kladen velký důraz nejen na vysokou odbornost příspěvků, ale také na konkrétní technická řešení. Současně s konferencí proběhla výstava materiálů, výrobků a služeb pro pasivní domy, kde se mohli odborníci i široká veřejnost seznámit s aktuální nabídkou na trhu," vysvětluje Jan Bárta, ředitel Centra pasivního domu, které ve spolupráci se slovenským Inštitútem pre energeticky pasívne domy šestý ročník konference připravilo.

Setkání profesní i přátelská

Pravidelná setkávání architektů, projektantů, stavitelů, učitelů i studentů, zaměstnanců státní správy, investorů a developerů jsou důležitá pro rozvoj každého oboru. V tomto případě se hovořilo zejména o architektonickém a konstrukčním řešení pasivních domů, o systémech vytápění, o přípravě teplé vody a nových komponentech techniky, o efektivním osvětlení a spotřebičích, o kontrole kvality výstavby a rekonstrukcí v pasivním standardu, nechyběla ani ekonomika, financování a dotační programy.

Diskutující se shodli na tom, že podpora zateplování domů je do budoucna nutná: "snižuje nezaměstnanost a zvyšuje konkurenceschopnost podnikatelů", zaznělo na konferenci, aniž by kdo tušil, že příjem žádostí Zelená úsporám bude na konci měsíce října končit. Ekonomičtí experti a odborníci na výstavbu pasivních domů vyjadřovali ve svých příspěvcích podporu ministerským programům dotujícím zateplení domů a využívání obnovitelných zdrojů energie. "Nejenže takové programy mohou domácnostem ušetřit až 90 % nákladů na vytápění, mohou vytvořit i desetitisíce pracovních míst či zvýšit konkurenceschopnost domácích firem," vysvětlovali na konferenci.

Podpora je nutná

Podle ekonomů z Národní ekonomické rady vlády je podpora efektivních rekonstrukcí mnohem lepším nástrojem proti krizi než šrotovné. "Stát by měl podporovat komplexní rekonstrukce staveb a novostavby v pasivním standardu jako ekonomicky nejefektivnější řešení. Finanční prostředky z prodeje emisních povolenek použité na tuto podporu zvýší kvalitu bydlení a podpoří místní živnostníky," upozornil přítomné Jan Bárta.

Profesor Jan Tywoniak z Fakulty stavební ČVUT v Praze k tématu dodal: "Komplexní rekonstrukce je cílem, ke kterému se lze dostat i postupnými kroky. Dílčí opatření by ovšem měla splňovat takové parametry, aby neznemožnila pozdější dokončení kvalitní komplexní rekonstrukce."

Další názor doplnila ve svém příspěvku Diana Ürge-Vorsatz ze Středoevropské univerzity. "Nejvyšší pozitivní dopady na zaměstnanost mají investice do stávajících domů, které sníží spotřebu energie o 90 %. Oproti běžným rekonstrukcím vytvoří tato investice o 140 000 pracovních míst více a přibližně pětkrát více pracovních míst než stejně vysoké investice do stavby silnic".

Bohatý program a závěrečné resumé

Dvoudenní program nabídl celou řadu příspěvků na výše zmíněná témata. Za velmi podnětnou označil Jan Bárta přednášku o dopadech velkoplošného programu rozsáhlé energetické renovace budov v Maďarsku. Studie prokázala, že lze konzistentním a velkoplošným programem renovace v zemi zabránit až 85 % využití tepelné energie a odpovídajícím emisím CO₂.

"To může podstatně zlepšit energetickou bezpečnost státu: v roce 2030 by mohl scénář rozsáhlé renovace ušetřit až 39 % ročních dovozů zemního plynu a až 59 % potřebného dovozu zemního plynu v nejkritičtějším měsíci z hlediska energetické bezpečnosti, v lednu," upřesňuje Diana Ürge-Vorsatz.

Kromě celé řady dalších příspěvků chválil ředitel Jan Bárta také slovenské kolegy a autory konkrétních přednášek z praxe. Diskutovalo se například o střešních oknech v pasivních domech. Příspěvek Stanislava Karáska nabídl jedno z možných řešeních, jak se s touto problematikou vypořádat, pokud investor trvá na střešních oknech a zároveň chce mít pasivní dům.

"Přestože uvedené řešení splnilo svůj účel, jde o řešení značně nákladné a těžkopádné a z interiéru ani moc příjemně nepůsobí. Křídla podstřešních oken i přes odlehčení skel působí při manipulaci v krajní poloze vahou téměř 20 kilogramů. Jednoduchá není ani manipulace s pojistkou proti nechtěnému otevření. Pokud není použití střešních oken nezbytné, raději je nepoužívat," dodává Stanislav Karásek.

Nejen konkrétní příspěvky, ale také závěrečné resumé vyvolalo diskusi. Konečnou podobu schválili účastníci 6. mezinárodní konference PASIVNÍ DOMY 2010 v tomto znění:

• Stát má podporovat komplexní rekonstrukce staveb a novostavby v pasivním standardu jako ekonomicky nejefektivnější řešení.
• Finanční podpora výše uvedeného je lepší protikrizové opatření než různé formy "šrotovného". Finanční prostředky (např. z prodeje emisních povolenek) doporučujeme použít na tuto podporu.
• Stát má povinnost zajistit včasnou transpozici EPBD (Směrnice o energetické náročnosti budov) pro zajištění dostatečné doby na přípravu projektantům a firmám.
• V zájmu zachování konkurenceschopnosti vůči okolním ekonomikám je třeba podporovat i další profesní vzdělávání.

Rozhovor s Ing. Janem Bártou, ředitelem Centra pasivního domu, o nejzajímavějších prezentacích konference a novinkách v pasivním stavění.

Vybrané přednášky z konference vám postupně nabídneme ke shlédnutí. Bližší informace o konferenci a organizátorech na stránkách Centra pasivního domu.