Elektroodpad a čínská zeď

Fungování trhu a osoby na něm působící

Nutnost zavedení „čínské zdi“ lze dobře demonstrovat na popisu fungování trhu v oblasti recyklace elektroodpadu, potažmo subjektů, jež se na něm pohybují. Kolektivní systémy jsou soukromé firmy, které zajišťují skrze tzv. místa zpětného odběru sběr elektroodpadu. Takto sebraný elektroodpad je následně předán zpracovatelům, kteří zajišťují jeho řádné zpracování. Je zřejmé, že se kolektivní systémy při poptávání recyklačních služeb snaží dosáhnout co možná nejnižších cen za zpracování elektroodpadu. Tato poptávka po recyklačních službách se následně potkává s nabídkami zpracovatelů, kteří se naopak snaží dosáhnout ceny co možná nejvyšší. Tímto se recyklační trh neliší od jakéhokoliv jiného tržního prostředí. Výsledkem je zdravá konkurence, která tlačí ceny za zpracování dolů.

Zvážíme-li ovšem podíly jednotlivých kolektivních systémů na trhu, je zřejmé, že ty největší z nich by mohli, díky své velikosti, potenciálně zneužívat své dominantní postavení vůči zpracovatelským společnostem a jinak běžné tržní prostředí je tak silně ovlivněno jejich značnou vyjednávací silou. Díky vysokým objemům sběru elektroodpadu jsou takové kolektivní systémy v postavení, kdy mnozí zpracovatelé jsou na nich existenčně závislí z hlediska přísunu elektroodpadu ke zpracování. Navíc mnozí zpracovatelé elektroodpadu jsou firmy, které poskytují zaměstnání tělesně postiženým lidem (tzv. chráněné dílny), takže je ve hře i sociální aspekt zpracování elektroodpadu.

V situaci, kdy takový dominantní kolektivní systém dokonce vlastní či je jinak propojen se zpracovatelským zařízením, je motivován k tomu, aby toto své vlastní zpracovatelské zařízení upřednostňoval na úkor ostatních, nezávislých zpracovatelů, a to až takovým způsobem, kdy by tímto svým diskriminačním jednáním mohl způsobit i krach všech ostatních zpracovatelů elektroodpadu. Čímž by fakticky ovládl celý trh zpracování elektroodpadu a v dlouhodobém měřítku vyloučil v tomto odvětví zdravou hospodářskou soutěž. Následkem vyloučení hospodářské soutěže je pak monopolizace sběru a zpracování elektroodpadu, kde hrozí prudký růst příspěvků určených na sběr a recyklaci elektrospotřebičů. Tyto příspěvky platí občané a firmy při nákupu každého elektrospotřebiče. Monopolizace trhu zpracování elektroodpadu se tak následně projeví v růstu cen elektrospotřebičů. To může mít výrazný dopad zejména na rodiny s dětmi, kterým se následně prodraží elektrospotřebiče typu pračka, lednička, sporák atd.

Tohoto rizika si je vědoma i EU, proto je v nově schválené odpadové legislativě EU jasně dáno, že každá členská země si musí vytvořit minimální požadavky (pravidla), která by toto riziko eliminovala a chránila malé a střední zpracovatele a malé a střední kolektivní systémy (přesné znění nové směrnice EU: „Obecné minimální požadavky by měly snížit náklady a podpořit výkonnost a měly by zajistit rovné podmínky, a to i pro malé a střední podniky a podniky působící v oblasti elektronického obchodu, a zamezit překážkám bránícím hladkému fungování vnitřního trhu“). Jedním z těchto minimálních požadavků je v prostředí České republiky právě tzv. čínská zeď, která má zabránit monopolizaci trhu sběru a zpracování elektroodpadu.

Podíl vybraných subjektů na množství všech zpětně odebraných elektrozařízení a odděleně sebraných elektroodpadů v roce 2016 (v roce 2018 KS ASEKOL ovládl KS RETELA, čímž rovněž navýšil svůj tržní podíl)

Zdroj dat: Vybrané ukazatele odpadového hospodářství v oblasti odpadních elektrických a elektronických zařízení za rok 2016, MŽP

Střet zájmů při financování sběru a zpracování

Ohrožení existence funkčního recyklačního trhu však není jediným možným rizikem spojeným s absencí „čínské zdi“. Přímou účastí kolektivních systémů na zpracování elektroodpadu může dojít k riziku obcházení neziskovosti kolektivního systému a také k narušení rovného zacházení se všemi výrobci zapojenými do daného kolektivního systému.

Kolektivní systémy by totiž měly fungovat jako neziskové organizace. Nicméně zpracovatelská zařízení nejsou nezisková. Pokud by došlo k majetkové propojení kolektivního systému se zpracovatelem, tak v případě krachu nezávislých zpracovatelů by došlou k vyloučení hospodářské soutěže a zpracovatelské zařízení propojené s kolektivním systémem by dosahovalo abnormálního zisku, který by bylo možné formou dividend odvádět ven ze systému zpracování a recyklace elektroodpadu.

Ekonomickým zdrojem pro výplatu těchto dividend budou přitom ve skutečnosti recyklační příspěvky všech výrobců využívajících služby daného kolektivního systému a to nejen těch, který mají na kolektivním systému majetkový podíl. Přičemž tyto prostředky, původně určené ke sběru a recyklaci elektroodpadu v České republice, pak mohou právě ve formě dividend odcházet zcela mimo Českou republiku.

Rovněž z hlediska dohledu veřejných orgánů je vhodnější zachovat oddělení sběru a zpracování v rukách dvou vzájemně nezávislých subjektů. Dohledové orgány mají v takovém případě větší šanci odhalit nesrovnalosti v odpadových evidencích a výkaznictví křížovou kontrolou než v případě, kdy je sběr a zpracování včetně výkaznictví pod kontrolou stejného subjektu. „čínská zeď“ by možnost výše popsaných jednání vyloučila.

I tato problematika „střetu zájmů“, je upravena novou odpadovou směrnici EU (přesné změní nové směrnice EU: „Tyto požadavky by měly celkově zlepšit řízení a transparentnost systémů rozšířené odpovědnosti výrobce a snížit možnost střetu zájmů mezi organizacemi vykonávajícími povinnosti vyplývající z rozšířené odpovědnosti výrobce jménem výrobců a zpracovateli odpadů, s nimiž mají tyto organizace smluvní vztahy). „čínská zeď“ je tedy plně v souladu s novou Evropskou odpadovou legislativou“. Je samozřejmě na každé členské zemi EU, aby si implementovala vlastní přesné znění těchto pravidel, ale aktuální podoba „čínské zdi“, jak je obsažena v návrhu zákona o VUŽ, je plně odpovídají aktuálním potřebám České republiky.

Čínská zeď dle ZVUŽ

Jak bylo uvedeno v úvodu tohoto článku, „čínská zeď“ není tématem posledních týdnů či měsíců a byla tak například i řešena v posledním návrhu zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností („ZVUŽ“). Dle § 42 odst. 6 ZVUŽ se „provozovatel kolektivního systému nesmí podílet na založení jiné právnické osoby, s výjimkou právnické osoby sdružující osoby s obdobným předmětem činnosti, jako má provozovatel kolektivního systému.“ Dále je ve ZVVUŽ omezeno zapojení osob se zvláštním vztahem ke kolektivnímu systému (např. členové orgánů kolektivního systému) do zpracování elektrozařízení.

Takto široké pojetí „čínské zdi“ je zcela správné, neboť je díky své formulaci schopné pokrýt řadu struktur směřujících byť i k nepřímému propojení kolektivních systémů a zpracovatelů a předejít tak nežádoucímu střetu zájmů.

Odpadní obaly a čínská zeď

Je také potřeba zdůraznit, že ani v České republice není „čínská zeď“ žádnou novinkou. Již řadu let je zakotvena v českém zákoně o zpětném odběru obalů z.č. 477/2001 Sb., o obalech, dle jehož § 20 odst. 4 se „Autorizovaná společnost (tj. kolektivní systém) se nesmí účastnit v orgánech ani podnikání jiné právnické osoby, s výjimkou právnické osoby sdružující subjekty s obdobným předmětem činnosti.“. V tomto obalovém zákoně (tj. o odpadních obalech) se institut „čínské zdi“ velmi osvědčil. Zákon striktně zakazuje, aby autorizovaná obalová společnost sama jakkoli dále se sebranými obaly nakládala. To mají zajišťovat státem povolené oprávněné osoby – nezávislé recyklační/zpracovatelské firmy. Není tedy žádný důvod, proč by „čínská zeď“ nemohla stejně dobře fungovat i v oblasti elektroodpadu a velmi efektivně bránit růstu ceny elektrospotřebičů.

Čínská zeď v zahraničí

„Čínská zeď“ není výjimkou ani v jiných státech EU. „Čínskou zeď“ či její obdobu obsahují právní úpravy Slovenska, Francie, Španělska atd.

Například dle španělské právní úpravy je zkoumán možný konflikt zájmů mezi členy kolektivního systému či členy orgánů kolektivního systému a jinými subjekty nakládajícími s odpady, a to již v rámci řízení o udělení autorizace (povolení k činnosti kolektivního systému). V rámci řízení o udělení autorizace kolektivnímu systému musí být prokázáno, že zde není takové propojení, které by mohlo ohrozit hospodářskou soutěž, která by vedlo k růstu cen elektrospotřebičů. Slovenská právní úprava pak přímo zakazuje jakoukoliv majetkovou nebo osobní účast kolektivního systému nebo jeho zakladatelů na vlastníkovi/provozovateli zařízení na sběr či zpracování odpadu. Na těchto příkladech lze vidět, že pravidlo “čínské zdi“ je vnímáno jako potřebné v řadě lokalit. Proto je vcelku pochopitelné, že Ministerstvo životního prostředí velmi moudře zařadilo „čínskou zeď“ pro elektroodpad i do nového návrhu české odpadové legislativy.