Zajištění primárních paliv pro zajištění dodávek tepla
ohrožena je dodávka tepla pro milion obyvatel
Z šetření a zveřejněných výstupů "Nezávislé komise vlády pro posouzení energetických potřeb České republiky v dlouhodobém časovém horizontu" (vedené Prof. Pačesem), vyplývá, že jak ve střednědobém, tak dlouhodobém horizontu prognózy dojde k ohrožení dálkového zásobování teplem v důsledku nedostatku hnědého uhlí pro většinu teplárenských zdrojů u nás.
Problematika teplárenství je pak komisí vnímána jako jeden ze zásadních problémů z pohledu nutnosti zajištění paliv pro výrobu tepelné energie.
Základní statistika tepla v ČR
- roční spotřeba tepla v ČR - cca 380 PJ, z toho je ze zdrojů CZT dodává- na polovina,
- dálkové zásobování teplem - 1,6 miliónu bytů (odhadem 4,5 miliónu obyvatel), - z toho je pro 1 milión bytů zajišťováno teplo z uhlí
Případný přechod dálkového zásobování teplem na jinou palivovou základnu (zejména zemní plyn a obnovitelné zdroje energie) je časově, ekonomicky i technicky obtížně proveditelný, nehledě na značné zvýšení dovozu zemního plynu. Závažným argumentem je i zvýšení závislosti zásobování teplem na dovozu primárních zdrojů.
Výsledkem nedostatku paliva a odkládání řešení tohoto zásadního problému může být postupný rozpad soustav dálkového zásobování teplem. Naše síť pro rozvod dálkového tepla patří k největším v rámci Evropské unie a byly v posledních letech významně modernizovány, včetně zdrojů vyrábějících teplo. Bez soustav centralizovaného zásobování teplem je ohrožena i ekologická technologie kombinované výroby elektřiny a tepla (kogenerace).
Obr. 1-3: Plynová teplárna: Při plné náhradě uhlí zemním plynem by se mohla zvýšit
konečná cena tepla do roku 2012 až třikrát na 1200 Kč/GJ
Řešení vidí Teplárenské sdružení České republiky pouze v objektivní diskusi o zajištění dostatku paliva pro výrobu a zásobování tepelnou energií a přehodnocení těžebních limitů. V zájmu zabezpečení tepla v ohrožených lokalitách musí být neodkladně přijata taková opatření, která zajistí dostatek uhlí pro potřeby zásobování teplem.
V dlouhodobém horizontu je pak třeba jasně definovat strategii v rámci dálkového zásobování teplem, včetně rozhodnutí o další míře využití domácího uhlí, obnovitelných zdrojů energie, zemního plynu a dalších zdrojů energie a tepla. A to především tak, aby mohla být naplněna vize Evropské unie, pro kterou jsou sítě dálkového vytápění pohotové energetické infrastruktury, jež nám v budoucnu umožní za ekonomicky, ekologicky a technicky přijatelných podmínek využívat obnovitelné a alternativní zdroje energie v místě a dále zpracovávat veškeré odpadní či přebytečné teplo vznikající v jejich dosahu.
Kdo zaplatí drahé teplo ze zemního plynu?
České teplárny, které spalují hnědé uhlí, zásobují teplem milión domácností a vyrábějí 35 % elektřiny. Stále však nevědí, zda budou mít dostatek paliva - uhlí pro ekologickou kombinovanou výrobu elektřiny a tepla i v následujících letech.
Jedním z důsledků stále nevyřešené situace kolem prolomení územních limitů těžby hnědého uhlí je i to, že se teplárnám nedaří prodloužit s těžaři dlouhodobé smlouvy, které jim většinou v příštích letech končí. Všechny hnědouhelné firmy čekají na výsledky první aukce uhlí a případné řešení dalšího pokračování těžby uhlí i za tzv. územními limity.
Ceny uhlí na aukci ovlivní i ceny ostatního uhlí na trhu. Případné razantní zdražení uhlí ze dne na den se proto týká celé energetiky na území České republiky, tedy i těch firem, které uhlí z aukce potřebovat nebudou. Palivo v teplárnách tvoří zhruba třetinu nákladů na výrobu tepla. Jakékoliv skokové zvýšení se proto v konečné ceně tepla nutně projeví a pocítí jej především odběratelé.
Obr. 2 |
Obr. 3 |
Chceme-li zachovat přijatelné ceny tepelné energie a ekologickou výrobu elektřiny z uhlí v kombinovaném cyklu, je třeba, aby vláda a parlament co nejdříve rozhodly o způsobu přidělování a nakupování uhlí. U hnědého uhlí, které českému státu jako všechno nerostné bohatství patří, je intervence snazší než například u dovozového zemního plynu, kde je to v podstatě nemožné.
Energetická veřejnost se kloní k prolomení těžebních limitů s podmínkou dalšího využití energetického uhlí pouze pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. V České republice jsou zásoby hnědého uhlí stále dostupné a za přijatelné ceny. Ty může udržet pouze další těžba prodloužená o několik desetiletí.
Pokud by teplárny musely vyrábět elektřinu a teplo z plynu a obnovitelných zdrojů, vzrostly by v budoucnu výrazně konečné ceny tepla. To by vedlo k odpojování odběratelů od centrálních zdrojů a k výstavbě malých lokálních výtopen a individuálních topenišť, a tedy k likvidaci teplárenství. Pro stát by byla kontrola ekologie tak velkého množství výtopen z technického hlediska prakticky nemožná. Zákonitě by došlo ke zhoršení ekologické situace při nárůstu individuálních nízkoemitujících zdrojů znečištění v podobě lokálních výtopen.
Podceňovaným nebezpečím je i nedostatek technických a inženýrských kapacit pro případ přebudování současných uhelných zdrojů v krátkém časovém horizontu na plynové zdroje. Neřešený je problém se zajištěním a dopravou dostatečného množství zemního plynu jako alternativního paliva do místa konečné spotřeby.
Nejistota, které jsou české uhelné teplárny v oblasti zajištění základního paliva - hnědého uhlí - vystaveny, se v brzké době může přenést i na jejich odběratele. Případný rozpad soustav dálkového vytápění můžeme pocítit nakonec všichni, a to doslova. Veřejné proklamace o podpoře dálkového vytápění ze strany politiků nám palivo nenahradí. Proto je třeba jednat a rozhodovat v zájmu dneška i nejbližší budoucnosti.
Výtah ze Stanoviska Teplárenského sdružení České republiky ve věci bilance hnědého uhlí a potřebě zajištění primárních paliv pro zabezpečení dodávek tepelné energie
Z šetření "Nezávislé komise vlády pro posouzení energetických potřeb České republiky v dlouhodobém časovém horizontu" (vedené Prof. Pačesem), příslušných analýz provedených paralelně několika ústavy a organizacemi - ČVUT Praha, VŠB Ostrava, EGÚ Brno, ORTEP, Enviros, Invicta, Seven, Euroenergy aj., zpracovaných za součinnosti Národohospodářského ústavu AV ČR, ČEPS, ČEZ, ČEA, ERÚ a dalších relevantních partnerů a specialistů vyplývá, že jak ve střednědobém, tak dlouhodobém horizontu prognózy dojde k ohrožení dálkového zásobování teplem v důsledku nedostatku hnědého uhlí pro většinu teplárenských zdrojů v ČR.
Obr. 4: Při pokračování trendu zavádění úsporných opatření na straně výroby, distribuce i spotřeby tepla v domácnostech a podnicích se počítá s reálnýmí úsporami 10 až 20 % |
Obr. 5 a 6: Při úplné náhradě uhlí zemním plynem by se odběr plynu zvýšil z 9,5 mld. m3 o dalších 5 mld. m3. Kapacitně na to dnes ani naše zásobníky ani plynovody rozhodně nestačí |
Důvodem tohoto ohrožení je ukončení smluvních vztahů na dodávku uhlí a to bez náhrady k roku 2012 až 2015. Toto se týká zejména těchto zdrojů a lokalit:
- elektrárny Mělník, a.s. a zásobování teplem hlavního města Prahy (150 000 bytů),
- elektrárny International Power Opatovice, a.s. a zásobování teplem Hradce Králové, Pardubic a Chrudimi (57 000 domácností),
- elektrárny ČEZ Poříčí a.s. a zásobování teplem trutnovské aglomerace (12 000 bytů),
- teplárny United Energy právní nástupce, a.s., Komořany a zásobování teplem měst Mostu a Litvínova (35 000 domácností),
- teplárny Otrokovice, a.s. a zásobování teplem měst Otrokovice (9000 domácností),
- teplárny Strakonice a.s. a zásobování teplem města Strakonice (7000 domácností),
- řady dalších menších lokalit zásobovaných teplem z uhlí (tisíce domácností).
V souhrnu tak může být ohroženo zásobování teplem pro 1 miliónu obyvatel a pro další odběratele ze sektoru služeb, občanské vybavenosti a průmyslu.
Tato situace se vyvinula v důsledku neprovázanosti státní energetické koncepce (SEK) zaměřené pouze na zásobování elektrickou energií a přecenění úlohy obnovitelných zdrojů pro centralizované zásobování teplem. Jak prokazují jednotlivé scénáře SEK - nárůst dodávek tepla na bázi biomasy z 1 PJ v roce 2000 na 109 PJ v roce 2030 je zcela nereálný.
Není snad nutné připomínat, že kombinovaná výroba elektřiny a tepla (KVET) s dálkovým zásobováním teplem je oproti jiným variantám nejekologičtější a nejekonomičtější. Využití nedostatkového hnědého uhlí, tj. využití tepla v tomto palivu je podstatně vyšší, než-li u současných i budoucích kondenzačních elektráren spalujících hnědé uhlí (až o 30%).
Obr. 6
Tím se významně prodlužuje životnost domácích uhelných zásob. Význam kombinované výroby elektřiny a tepla je i v centru pozornosti Evropské unie, kdy je v řadě Směrnic vyjadřován požadavek potřeby rozvoje a prosazování této technologie. I v závěrech schůzky G8 z června 2007 je doslova uvedeno "Přijmout nástroje a opatření k významnému zvýšení podílu kombinované výroby elektřiny a tepla při výrobě elektřiny."
Přechod dálkového zásobování teplem na jinou palivovou základnu (zemní plyn) je časově, ekonomicky i technicky obtížně proveditelný, nehledě na značné zvýšení dovozu zemního plynu, což SEK nepředpokládá. Závažným argumentem je i zvýšení závislosti zásobování teplem, které nelze dovézt jako elektřinu, na zahraničních primárních zdrojích.
Celá problematika bude dále zřejmě spojena s licitacemi kolem uhelných zásob vázaných na územně ekologické limity. Jak vyplývá z hodnocení Výzkumného ústavu pro hnědé uhlí v Mostě, je těžení uhelných zásob v Mostecké pánvi (ČSA) v budoucnosti nereálné, vzhledem ke způsobu závěrečné sanace zbytkových jam velkolomů jejich zatopením.
Obr. 7: I s novým kotlem na spalování čisté biomasy nahradí v Plzeňské teplárenské maximálně jen pětinu energie z uhlí. |
Obr. 8: Pro úplnou náhradu uhlí ve 30 nejvýznamnějších teplárnách bychom potřebovali až 11tinásobek reálné roční produkce biomasy |
Je zřejmé, že pokud stát jako vlastník nerostného bohatství země aktivně nezasáhne, například pozastavením licencí a autorizací na další využití uhlí až do uspokojivého vyřešení problematiky, bude ze shora uvedených důvodů závažně ohroženo nejen dálkové zásobování teplem v České republice.
Hrozí postupný rozpad soustav dálkového zásobování teplem, které patří k největším v rámci Evropské unie a které byly v poslední době významně modernizovány. Hrozí nežádoucí a negativní ekologické dopady, nehledě na společensko-politickou kritiku, pokud Česká republika bude vyvážet elektřinu z relativně levného uhlí a pro zásobování teplem by se použil náhradou stále dražší zemní plyn.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem proto Teplárenské sdružení České republiky požaduje, aby v zájmu dlouhodobého zabezpečení tepla v ohrožených lokalitách byla přijata taková opatření, která zajistí, že uhlí bude použito pouze pro potřeby zásobování teplem a to především na bázi ekologické kombinované výroby elektřiny a tepla.
Ohroženo je teplo pro milión domácností a třetina výroby elektřiny
K vytěžení našich zásob uhlí před limity dojde dříve, než se předpokládalo. Zároveň se ukazuje, že plošná náhrada hnědého uhlí biomasou ani zemním plynem v nejbližších letech není fakticky možná. Dokazuje to analýza bilancí současné i budoucí potřeby paliv 30ti nejvýznamnějších hnědouhelných tepláren a závodních energetik.
Co nám hrozí při úplné ztrátě uhlí pro teplárenství a náhradě uhlí zemním plynem či biomasou? Cena tepla bude zatížena miliardovými investicemi do přestavby zdrojů, ale i investicemi do současných zdrojů, které ještě nebyly splaceny. Ještě nesplacené půjčky neumožní teplárnám získat nové bankovní úvěry. Teplo z uhlí by tak do čtyř let podražilo ze současných 350 až 450 Kč/GJ na 1100 Kč/GJ ze zemního plynu, ale i skoro 2000 Kč/GJ v případě náhrady uhlí biomasou, to by způsobilo hromadné odpojování zákazníků a tím likvidaci tepláren a rozpad systémů dálkového zásobování teplem. Pokud by ovšem vůbec někdo přistoupil na takovou ekonomickou sebevraždu. Vedle ekonomických rizik nesmíme podceňovat ani rizika technicko-inženýrská a dodavatelská. Zejména u biomasy nejsou technologie potřebných výkonových velikostí. Do roku 2013 je většina výrobců energetických bloků vyprodaná a než budou mít volné kapacity ceny technologií ještě více podraží.
Nejkritičtějším místem přestavby hnědouhelných zdrojů do biomasy je nedostatek vhodného a cenově přijatelného paliva. V úvahu přichází jen dřevní štěpka, peletky a brikety.
Potřebné množství biomasy v t/rok při náhradě hnědého uhlí (výhřevnosti biomasy 10,8 MJ/kg-1, vlhkost 40 %).
Takové biomasy dokážeme u nás vyprodukovat kolem 1,6 miliónu tun ročně. Pro úplnou náhradu je ale potřeba 11 x víc. Těžko řešitelná je i otázka skladování biopaliva. Místo jednoho vagónu uhlí k výrobě stejného množství tepla bude potřeba sedm až dvanáct vagónů biomasy. Hrozí tedy i dodatečné zatížení ovzduší emisemi z dopravy při přepravě obrovských objemů biomasy v blízkosti zásobovaných lokalit. Teplárny si jsou schopné zajistit biomasu v rozsahu od 3 do 15 % své roční potřeby. Nikdo to ale zatím nedokáže zajistit na dobu nejméně 20 let životnosti technologie. Náhrada hnědého uhlí biomasou do roku 2013 by se mohla reálně pohybovat do 5 % objemu spotřeby uhlí v roce 2007. Stropem je při dnešní spotřebě tepla hranice 15 až 20 %.
Při náhradě v podílu | Celkem t/rok |
---|---|
100 % | 17 947 900 |
75 % | 13 460 925 |
50 % | 8 973 950 |
25 % | 4 486 975 |
10 % | 1 794 790 |
5 % | 897 395 |
Potřebné množství biomasy v t/rok při náhradě hnědého uhlí
(výhřevnosti biomasy 10,8 MJ/kg-1, vlhkost 40 %).
Potřebné množství zemního plynu v tisících m3 při náhradě hnědého uhlí.
Při úplné náhradě hnědého uhlí zemním plynem bychom museli umět potrubí plynovodů nafouknout. Dnes spotřebujeme ročně 9 miliard m3, pro teplárny by bylo potřeba dalších 5 miliard m3. V sázce je i úplná závislost na nepředvídatelném vývoji cen zemního plynu na ceně ropy. V řadě případů ani nemáme plynovody, které by plyn teplárnám dodaly. Přivedení plynu naráží na další omezení - ochranná pásma v zastavěných lokalitách, výkupy pozemků, překročení komunikací, vodních ploch i stávající infrastruktury a podobně. V areálech tepláren není pro výstavbu nových plynových kotlů dostatek místa. Přechod by se dotkl i změny v rozvodech tepla, především u parovodů. V časovém horizontu do roku 2015 je realistická možnost náhrady 10 % stávající spotřeby hnědého uhlí.
Při náhradě v podílu | Celkem tisíce m3/rok |
---|---|
100 % | 5 232 705 |
75 % | 3 924 529 |
50 % | 2 616 353 |
25 % | 1 308 176 |
10 % | 523 271 |
5 % | 261 635 |
Potřebné množství zemního plynu v tisících m3 při náhradě hnědého uhlí.
Skutečná a plánová spotřeba hnědého uhlí v letech 2007 - 2030 v kt/rok.
Tabulka uvádí údaje při vývoji, který by umožňoval teplárnám získat uhlí běžným způsobem na trhu při uvolnění limitů o 407 miliónů tun. V celkové hodnotě se bilanční suma za roky 2007 až 2030 dostala na úroveň 300 miliónů tun.
K náhradě 15 % uhlí biomasou a 15 % uhlí zemním plynem můžeme ještě přidat předpokládanou až 20% úsporu tepla pro vytápění a ohřev vody. To je sice stále jen poloviční řešení, ale prodlužuje využití uhlí pro teplárenství na dvojnásobek doby. I z těchto hodnot je však patrné, že bez posunu limitů hnědého uhlí není reálná existence hnědouhelných tepláren po roce 2020, kdy skončí kontrakty na uhlí naprosté většině z nich.
Celkem | ||
---|---|---|
2007 | skutečnost | 11 733 |
2015 | plánovaná spotřeba hnědého uhlí | |
2020 | 13 708 | |
2025 | 13 912 | |
2030 | 13 543 | |
2008 - 2030 | celkem | 300 609 |
Skutečná a plánová spotřeba hnědého uhlí v letech 2007 - 2030 v kt/rok