Český klimatický plán se drží při zemi
© Fotolia.com
Aliance pro energetickou soběstačnost porovnala návrhy Národních akčních plánů států V4, tedy Česka, Slovenska, Maďarska a Polska a dále Německa, Nizozemska a Litvy. Přístup vybraných států se významně liší jak ve ztotožnění se s cíli, tak v míře rozpracování a konkrétnosti opatření.
Český klimatický plán sází na levná řešení v oblasti „zelené“ elektřiny více než konzervativně. Plán počítá se zvýšením podílu obnovitelné elektřiny ze současných necelých 13 % na pouhých 16,9 % do roku 2030. Například sousední Polsko bude navyšovat svůj závazek ze současných 15 % na 29,5 %. V oblasti elektroenergetiky sází Polsko na výstavbu větrných elektráren, ale také fotovoltaických elektráren, kde díky masivní výstavbě během roku 2019 ztrojnásobili instalovaný výkon ve fotovoltaice a překročili v září 2019 hranici instalovaného výkonu 1 GWp.
Ceny fotovoltaických modulů klesly od roku 2010 o více než 80 %. U vybraných států je zajímavé srovnat, jaké cíle zvolily pro horizont roku 2030. Naplnění cíle v obnovitelných zdrojích nabízí srovnání celkového podílu obnovitelných zdrojů (elektřina, teplo, doprava) s výší podílu zelené elektřiny.
| Stát | 2020 cíl OZE | 2030 závazek OZE | 2030 závazek elektřina z OZE |
| Česko | 13 % | 22 % | 16,9 % |
| Slovensko | 14 % | 18 % | 25 % |
| Maďarsko | 13 % | 20 % | 19,1 % |
| Polsko | 15 % | 21 % | 29,5 % |
| Německo | 18 % | 30 % | 65 % |
| Nizozemí | 14 % | 27-35 % | 66 % |
| Litva | 23 % | 45 % | 45 % |
Český klimatický plán – první krok k restartu zelené energetiky, ale potenciál je ještě vyšší
Pro Česko může být ekonomický potenciál rozvoje obnovitelných zdrojů mnohem vyšší. Studie Deloitte zpracovaná pro Svaz moderní energetiky počítá s růstem až 9 000 MW solárních parků z navrhovaných 1 900 MW. Pro restart rozvoje obnovitelných zdrojů bude klíčové oživení investičního prostředí. Jako efektivní nástroj se jeví využití úspěšného schématu aukcí, ve kterých soutěží zájemci o výstavbu nových projektů obnovitelných zdrojů o podporu. Další možností je využití investiční podpory v rámci Modernizačního fondu, do kterého budou putovat příjmy za prodej emisních povolenek.
„Pokud srovnáme plány rozvoje obnovitelných zdrojů pro produkci elektřiny v zemích V4, pak má Česko jednoznačně nejmenší ambice. Daleko před námi je i uhelné Polsko. I přes rychlý rozběh investic do obnovitelných zdrojů v minulosti je česká elektroenergetika stále přibližně z poloviny závislá na spalování uhlí. Během posledních pěti let přibyl pouze jediný velký větrný park, téměř žádná bioplynová stanice a solární panely rostly jen na rodinných domech. Loni tak dokonce podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů klesl pod 13 %. Přitom dekarbonizace ekonomiky sebou přináší prostor pro inovace, které mohou pomoci českým firmám vstoupit na nové trhy,“ komentuje aktuální stav české energetiky Martin Sedlák, výkonný ředitel AliES, který také působí jako programový ředitel Svazu moderní energetiky.
Sousední země V4 sází především na vítr a slunce
Ze zemí V4 plánuje Maďarsko do roku 2030 instalovat obnovitelné zdroje až na cílovou hodnotu 4 600 MW, přičemž více než 4 000 MW lze připsat fotovoltaickým elektrárnám. V Polsku jsou hlavními řešeními, které mají vytvořit stabilní prostředí, zejména energetické klastry, aukční systém podpory, dočasná řešení týkající se systému zelených certifikátů, net metering pro malé výrobce a také celá řada pravidel a podmínek pro výkon činnosti v oblasti výroby elektřiny, zemědělského bioplynu, tepla a biokapalin. V oblasti elektroenergetiky sází Polsko na výstavbu větrných elektráren, ale také fotovoltaických elektráren, kde díky výstavbě překročilo v září 2019 symbolickou hranici instalovaného výkonu 1 GWp a do konce roku tato hodnota mohla narůst o dalších 20 až 30 %. Tento růst fotovoltaik byl zajištěn mimo jiné snížením daně pro malé elektrárny z 23 % na 8 % a státní dotační program těchto projektů. Naopak Slovensko se opírá o velký podíl jaderné energetiky pří výrobě elektřiny a velký podíl zemního plynu v teplárenství.
“Polsko vkročilo v posledních letech do rozvoje solárních a větrných parků pomocí aukcí nových kapacit. Úspěšně se tak inspirovalo v Německu. Česko stále na restart rozvoje obnovitelných zdrojů čeká. Stačilo by nám přitom využít zkušenosti sousedních států, které ukazují, že právě pomocí tržní soutěže o podporu lze stavět nové projekty fotovoltaických a větrných elektráren za výhodných podmínek pro spotřebitele,” říká Ivan Touška, analytik Aliance pro energetickou soběstačnost a spoluautor srovnávacího přehledu.
Další země, které studie porovnává, jsou ke stažení v publikaci Aliance pro energetickou soběstačnost:
V posledních dvou letech se daří EU oživovat růst solární energetiky. Celkový instalovaný výkon fotovoltaických elektráren ke konci roku 2019 dosáhl 132 GW, tedy více než jedna šestina celosvětového množství solárních panelů. Meziročně narostl výkon fotovoltaik v EU o 14 %. Lze očekávat, že tento trend bude pokračovat, s novými cíli pro energii z obnovitelných zdrojů do roku 2030 a dále s ambicí dosáhnout nulových emisí uhlíku do roku 2050.
Studii vydává Aliance pro energetickou soběstačnost v rámci projektu podpořeného Evropskou klimatickou iniciativou (EUKI).