Odvádění kondenzátu od kondenzačních kotlů z pohledu zdravotní techniky
Kotel o příkonu 25 kW vyprodukuje při provozu 10 h za den cca 35 l kondenzátu za den. Odtok kondenzátu z kondenzačního kotle je tedy nutné ukončit volným výtokem umístěným nad kalichem nebo jiným odvodňovaným zařízením.
Odvádění kondenzátu z kotle nebo jeho spalinové cesty (kouřovodu a komína) musí být řešeno v souladu s ČSN 75 6760. Odvádění kondenzátů do stokové sítě je možné pouze v souladu s podmínkami uvedenými v jejím kanalizačním řádu.
Množství kondenzátu
Literatura [1] uvádí u plynových kondenzačních kotlů produkci kondenzátu 0,14 kg/kWh. Např. při provozu kotle o příkonu 10 kW a době hoření jeho hořáků 10 h za den je množství vyprodukovaného kondenzátu 14 l/den. Kotel o příkonu 25 kW vyprodukuje za stejných podmínek množství kondenzátu 35 l/den. Produkce splaškových odpadních vod v bytových a rodinných domech je pro srovnání 100 až 150 l na obyvatele a den.
Vliv kondenzátu na potrubí a příslušenství kanalizace, odvádění kondenzátu
Hodnota pH kondenzátů vzniklých spalováním plynu činí 2,8 až 5,5. ČSN 75 6760 stanovuje, že kondenzáty vzniklé spalováním, které mají pH menší než 6,5, smí být odváděny do domovní čistírny odpadních vod, povrchových vod, nebo do vsakovacího zařízení pouze po předchozí neutralizaci.
Pokud je kondenzát odváděn splaškovou vnitřní kanalizací do žumpy, musí s ním být počítáno při stanovení nebo posouzení jejího objemu. V žumpě dojde k naředění kondenzátu smísením se splaškovými odpadními vodami.
Protože kondenzát je kyselý, musí se v případě jeho odvádění do vnitřní kanalizace bez neutralizace posoudit jeho vliv na materiál potrubí a příslušenství (šachty, čerpací stanice apod.). Vhodnými materiály jsou plasty a kamenina. Problematickými materiály jsou beton a vláknocement.
Potrubím a příslušenstvím (např. vstupními šachtami) z těchto materiálů je možné kondenzát z kotlů odvádět až po neutralizaci nebo dostatečném naředění, popř. s následným propláchnutím potrubí splaškovými odpadními vodami.
Splaškové odpadní vody v kanalizacích pro veřejnou potřebu jsou zpravidla neutrální nebo slabě zásadité, proto je např. v Německu nebo ve Švýcarsku [1,2] povoleno odvádět do kanalizace bez neutralizace kondenzát od plynových kondenzačních kotlů až do příkonu 200 kW, pokud je zajištěno jeho dostatečné zředění smísením se splaškovými odpadními vodami.
U stokových sítí z betonových trub je třeba vliv odvádění kondenzátu posoudit a navrhnout případně další opatření (větší ředění, následné proplachování apod.).
Při příkonech kotlů nad 200 kW se má navrhovat zařízení pro neutralizaci kondenzátu, které se obvykle skládá z nádoby naplněné granulátem [3]. Část tohoto granulátu (hydroxid hořečnatý) se rozpouští v kondenzátu a reaguje především s kyselinou uhličitou, přičemž vytváří sůl a posouvá hodnotu pH do oblasti 6,5 až 9.
U nás je odvádění kondenzátů do stokové sítě možné pouze v souladu s podmínkami uvedenými v jejím kanalizačním řádu. Např. v pražském kanalizačním řádu je pro vypouštění do jednotné nebo splaškové kanalizace uveden limit pH 6,0 až 10,0 a do dešťové kanalizace 5,7 až 8,5. V brněnském nebo ostravském kanalizačním řádu je uveden limit pH 6,0 až 9,0. Provozovatel nebo vlastník kanalizace pro veřejnou potřebu může stanovit podmínky, za jakých je možné kondenzát odvádět.
Připojení kondenzátního potrubí na vnitřní kanalizaci
Kondenzační kotle a spalinové cesty kondenzačních kotlů se odvodňují odtokovým potrubím. Podle definice uvedené v ČSN 75 6760 rozumíme odtokovým potrubím potrubí od zařízení a armatur, které je vyústěno volně nad vpust, odvodňovanou plochu, kalich nebo jiné odvodňované zařízení. Odtok kondenzátu z kondenzačního kotle je tedy nutné ukončit volným výtokem umístěným nad kalichem nebo jiným odvodňovaným zařízením. Vyústění odtokového potrubí nad podlahovou vpust je méně vhodné, protože kondenzát by neměl stékat po podlaze.
Volný výtok je zde požadován, protože vodní uzávěrka na odvodu kondenzátu umístěná většinou v kotli nebo u spalinové cesty nemůže zároveň sloužit jako zápachová uzávěrka z důvodu nebezpečí vyschnutí v době, kdy není kotel v provozu, a vlivu tlakových poměrů při odvodu spalin. Kalich se opatřuje vodní zápachovou uzávěrkou s přídavnou zápachovou uzávěrkou mechanickou (např. kuličkou, která při vyschnutí vody dosedne na sedlo), protože při přerušení provozu kotle není obvykle zaručeno pravidelné doplňování vody ve vodní zápachové uzávěrce.
Potrubí pro odvod kondenzátu, které je delší než 1 m, musí mít vnější průměr nejméně 32 mm (odpovídá jmenovité světlosti nejméně DN 25).
Literatura
[1] Heinrichs, F.J.- Rickmann, B.- Sondergeld, K.D.- Störrlein, K.H. Gebäude- und Grundstücksentwässerung. Kommentare zu DIN EN 12056, DIN 1986 und DIN EN 1610, DIN-Normen und Technische Regeln. Beuth Verlag, Berlin 2003.
[2] SN 592 000 Anlagen für die Ligenschaftentwässerung – Planung und ausführung.
[3] www.brilonea.cz
Vše, co autor v článku správně uvádí, vychází z normových hodnot a platné legislativy. Jde o zajímavou problematiku, která není v naší legislativě detailně moc řešená a přitom se s ní budeme s rostoucím využíváním kondenzačních kotlů dennodenně střetávat.
Je zřejmé, že před instalací kondenzačního kotle a následným připojením svodu vznikajícího kondenzátu do stokové sítě, by se měl investor případně projektant seznámit s požadavky a podmínkami místní vodohospodářské a kanalizační organizace.
Obecně se ví, že odváděním mírně kyselých kondenzátů do splaškové kanalizace a do stokové sítě se lehce vylepšuje situace pro čističky odpadních vod. Splašková voda z domácností je totiž díky pracím a čistícím prostředkům zpravidla zásadité povahy a kyselým kondenzátem se tak jednoduše neutralizuje. Je nutné ovšem hlídat příslušná množství a správné poměry a o to se snaží předpisy platné v zahraniční legislativě, např. Pracovní list ATV - A251 – Kondenzáty z kondenzačních kotlů …, na který se odvolává ve svých podkladech řada výrobců kondenzačních kotlů.
Ohledně množství vznikajícího kondenzátu, bych si dovolil doporučit se orientovat spíše přímo na hodnoty udávané výrobcem v technickém katalogu použitého kondenzačního kotle, neboť v článku zmíněný výpočet množství vznikajícího kondenzátu vychází patrně z maximálního výkonu kondenzačního kotle. Moderní současně dodávané kondenzační kotle ve skutečnosti neběží celou dobu na plný výkon, ale svůj výkon plynule mění obvykle v rozsahu od 25 do 100 % podle potřeby vytápěného objektu, tím se ale také mění množství vznikajícího kondenzátu a je tím pádem menší, než je v příkladu uvedeno.
For example, 25 kW boiler produces in operation 10 hours per day, about 35 l of condensate per day. Drain condensate from condensing boilers must be connected to the sewage system. The condensate is acidic, therefore it is necessary to use a suitable material elements drains.