Nová směrnice pro navrhování ochrany staveb před vodou
© cherokee4 - Fotolia.com
Článek informuje o jedné ze směrnic vydávaných Českou hydroizolační společností Českého svazu stavebních inženýrů (ČHIS). Směrnice ČHIS 01 obsahuje zásady správného návrhu spolehlivé ochrany staveb před nežádoucím působením vody a vlhkosti a doporučenou metodiku pro navrhování a posuzování hydroizolačních konstrukcí podle spolehlivosti.
V roce 2012 byla založena Česká hydroizolační společnost (ČHIS) jako odborná společnost Českého svazu stavebních inženýrů. Motivací k založení společnosti byla vysoká poruchovost hydroizolačních konstrukcí a snaha tento stav zlepšit. Česká hydroizolační společnost vydává vlastní směrnice a odborná stanoviska. Všechny dokončené a společností schválené odborné dokumenty jsou volně dostupné na webu https://hydroizolacnispolecnost.cz/.
Směrnice ČHIS 01 Hydroizolační technika – ochrana staveb a konstrukcí před nežádoucím působením vody a vlhkosti [1] podporuje návrh ochrany stavby před nežádoucím působením vody prováděný poučeným projektantem – specialistou. Umožňuje předkládat objednateli stavby kvalitní podklady pro kvalifikované rozhodování mezi finanční náročností hydroizolace a výsledným efektem. Zavedením stupnic a tříd pro popsání požadavků, míry spolehlivosti a účinnosti hydroizolačních konstrukcí směrnice usnadňuje komunikaci mezi jednotlivými účastníky výstavby.
Směrnice obsahuje také postup pro navrhování hydroizolační koncepce. Cílem úsilí projektanta má být takový návrh ochrany stavby před nežádoucím působením vody, aby po požadovanou dobu byl zajištěn požadovaný stav konstrukcí a vnitřního prostředí při daném namáhání vodou a dalších okrajových podmínkách s co nejvyšší spolehlivostí. Rozhodující vliv na úspěch ochrany stavby před nežádoucím působením vody a vlhkosti má architektonické řešení tvaru budovy (včetně střech) a jejího osazení do terénu (výška, natočení vůči svahu, orientace střešních rovin apod.), navržené využití podzemních prostor a jejich dispoziční řešení, významný je také vliv konstrukčního řešení (členění dilatačních celků, volba základové konstrukce a její propojení se stavbou apod.). Teprve na správné návrhy a rozhodnutí architekta může navazovat efektivní volba a návrh hydroizolačních konstrukcí s potřebnou spolehlivostí a návrh hydroizolačních opatření.
Pro stanovení požadované doby funkce ochrany stavby před nežádoucím působením vody (= životnosti) Směrnice ČHIS 01 převzala z normy ČSN EN 1990:2002 Eurokód – Zásady navrhování konstrukcí [2] třídění staveb a konstrukcí podle návrhové životnosti a z dokumentu Pokyn EOTA 002:1999 [3] převzala přiřazení životnosti dílčích konstrukcí k jednotlivým třídám návrhové životnosti staveb. Rozlišuje se zde, jak snadná nebo obtížná bude v průběhu užívání stavby obnova nebo výměna hydroizolačních konstrukcí. Hydroizolaci střechy lze považovat za opravitelnou a snadno vyměnitelnou. Na objektu navrhovaném v normální kategorii životnosti, tedy na 50 let, ji lze tedy navrhnout s předpokládanou životností 10 let (tabulky 15 a 16 ve směrnici). V nákladech na celkový životní cyklus budovy musí ale taková hydroizolace být započtena celkem 5×. Naopak hydroizolace suterénu budovy, musí být navržena na životnost celé stavby, tedy na 50 let. Pro takovou izolaci se určitě rozsah dostupných technických a materiálových řešení výrazně zúží a cena výrazně vzroste.
Třídění návrhového namáhání vodou vychází z hodnocení rizik proniknutí vody defektem a z hodnocení množství proniklé vody v závislosti na množství vody (dáno četností výskytu a množstvím) a na tloušťce vrstvy vody, viz tab. 1 (ve směrnici tab. 2). Velkými písmeny jsou v tabulce 1 označeny odkazy do přehledu forem výskytu vody na staveništi, tím je zajištěna kontinuita se stále platnou normou ČSN P 73 0600.
Hodnocení spolehlivosti funkce jednotlivých hydroizolačních konstrukcí zahrnuje počáteční spolehlivost a dále případnou opravitelnost v průběhu užívání. Počáteční spolehlivost závisí především na materiálové bázi a technologii provádění, citlivosti technologie na klimatické podmínky, trvanlivosti materiálu, mechanické odolnosti. U některých materiálových bází závisí také na tvrdosti či měkkosti podkladu, na druhu a odolnosti ochranných vrstev, na poloze při realizaci (např. svislé povlaky se obvykle realizují obtížněji než vodorovné) a také na tom, jak efektivně lze kontrolovat těsnost výsledné hydroizolační konstrukce. Aby se využila opravitelnost hydroizolační konstrukce, musí toho být použitý materiál i po letech expozice podmínkami na stavbě a parcele schopen. Musí existovat šance nalézt poruchu a porušené místo (nebo úsek hydroizolační konstrukce) musí být pro opravu přístupné. Na přístupnost mají vliv jak objektivní skutečnosti – povlaková hydroizolace 3. suterénu na straně ulice, po které jezdí tramvaj, bude určitě zcela nepřístupná, stejně jako povlaková hydroizolace zavěšená na upraveném povrchu záporové stěny. Naopak volně přístupný bude hydroizolační povlak na ploché střeše bez technologických zařízení. Tento povlak se však stane nepřístupným, pokud bude majitel nebo uživatel stavby požadovat, aby na stavbě po zprovoznění již nikdy neprobíhaly žádné stavební práce. Tento požadavek je třeba zaznamenat již při zahájení projekčních prací, aby se zvolila správná hydroizolační konstrukce a její cena. Není bez zajímavosti, že suterénní konstrukce řešená jako součást bílé vany (vodonepropustná betonová konstrukce), pokud není zakryta dalšími konstrukcemi a pokud objednatel uvede, že umožní budoucí opravy, je zcela volně přístupnou hydroizolační konstrukcí pro budoucí opravy injektováním, zvláště pokud jsou její spáry pro injektování technicky připraveny. Přístupnost hydroizolační konstrukce pro opravy je možno zajistit také zprostředkovaně. Například dvojitý sektorovaný povlak, i když bude za masivní stěnou 3. suterénu, lze dodatečně utěsňovat injektováním jeho sektorů předem zabudovanými hadicemi vyústěnými do chráněného interiéru.
Důležitým hlediskem pro hodnocení spolehlivosti hydroizolační konstrukce je návrhové namáhání vodou – viz tab. 1. Každá hydroizolační konstrukce v daném konstrukčním uspořádání bude hodnocena různě pro různá namáhání vodou. Povlak, pro který bude použit jeden svařený asfaltový pás na střeše se sklonem neumožňujícím tvorbu louží (NNV 4) bude určitě hodnocen jako dostatečně spolehlivý. Stejný povlak v třetím suterénu pod hladinou podzemní vody (NNV 7) bude zcela nespolehlivý.
Po uplatnění zásad pro architektonické a konstrukční řešení v návrhu stavby lze přistoupit k volbě vhodných hydroizolačních konstrukcí. K tomu lze využít doporučení pro výběr hydroizolačních konstrukcí s definovanou spolehlivostí podle požadavků na ochranu prostředí nebo konstrukcí stavby a podle namáhání vodou obsažené v tabulce 2 (ve směrnici tab. 10). Všimněme si v tabulce, že v podmínkách tlakové vody se nepředpokládá, že by po uplatnění obvyklých rizik neúspěchu bylo potřebné funkce dosaženo aplikací jednotlivé hydroizolační konstrukce. V některých případech je prostě nutné do hydroizolační koncepce volit více hydroizolačních konstrukcí nebo opatření.
Na více místech směrnice, mimo jiné i v citované tabulce pro volbu hydroizolačních konstrukcí, se doporučuje, aby konstrukce ohraničující náročné prostory nebyly v přímém kontaktu s obvodem stavby namáhaným vodou.
| Množství vody | Výskyt vody | ||
|---|---|---|---|
| málo místně krátkodobě | středně místně dlouhodobě nebo plošně krátkodobě | mnoho stálý zdroj nebo plošně dlouhodobě | |
| voda v malé vrstvě odtékající; tloušťka vrstvy v řádu jednotek milimetrů | B
| C
| C
|
| NNV3 | NNV4 | NNV5 | |
| voda stojící nebo tekoucí ve vrstvě; tloušťka vrstvy v řádu jednotek centimetrů nebo do úrovně napojení hydroizolační konstrukce na navazující konstrukce | D
| D
| D
|
| NNV4 | NNV5 | NNV6 | |
| voda působící větším tlakem na konstrukce pod hladinou | D
| D
| D
|
| NNV5 | NNV6 | NNV7 * | |
| O vodní pára obsažená ve vzduchu a kondenzující v konstrukcích nebo na jejich povrchu... | NNV1 | ||
| A voda v pórech zemin nebo stavebních materiálů | NNV2 | ||
| * velké hloubky (obvykle nad 8 m) a velký tlak vody (obvykle nad 50 kPa) vyžadují zvláštní přístup k návrhu hydroizolačních konstrukcí | |||
| Návrhové namáhání vodou | P1 nebo K1 (nižší index v požadavku P nebo K rozhoduje) | P2 nebo K2 (nižší index v požadavku P nebo K rozhoduje) | P3 | P4 |
|---|---|---|---|---|
| NNV2 | U2/S1 | U2/S3 | – | – |
| NNV3 | U2/S2 (NNV3) + U2/S3 (NNV3) nebo U2/S1 | U2/S3 | U3/S3 | – |
| NNV4 | U2/S2 (NNV4) + U2/S3 (NNV3) nebo U2/S1 | U2/S3 | U3/S3 | U4/S3 |
| NNV5 | U2/S2 (NNV5) + U2/S3 (NNV4) nebo U2/S1 | U2/S3 | U3/S3 | U4/S3 popř. zachycení a odvod proniklé vody |
| NNV6 | Raději neumisťovat chráněný prostor do kontaktu s vodou namáhaným obvodem stavby, viz 7.1.3 Zásada 4. Ve výjimečných případech se doporučuje alespoň U2/S2 (NNV6) + U2/S3 (NNV5) nebo U2/S1. | U2/S3 (NNV6) + U2/S3 (NNV5) nebo U2/S2 | U3/S3 | U4/S3 popř. zachycení a odvod proniklé vody |
| NNV7 | Neumisťovat chráněný prostor do kontaktu s vodou namáhaným obvodem stavby, viz 7.1.3 Zásada 4. | Raději neumisťovat chráněný prostor do kontaktu s vodou namáhaným obvodem stavby, viz 7.1.3 Zásada 4. Ve výjimečných případech se doporučuje alespoň U2/S2. | U3/S3 | U4/S3 popř. zachycení a odvod proniklé vody |
| POZNÁMKY V tabulce jsou uvedeny nejmenší požadované účinnosti hydroizolačních konstrukcí. Je-li uvedeno více konstrukcí, první je hlavní, druhá pojistná. | ||||
Při práci s tabulkou 2 je nutné znát zatřídění požadavků na stav chráněného prostředí (tab. 3) nebo na stav chráněných konstrukcí (tab. 4). Rozhodne přísnější požadavek. Například ve větraném podzemí administrativní budovy, která je chráněna proti vibracím od provozu metra vrstvou recyklované pryže, je požadavek na ochranu konstrukcí přísnější než požadavek na ochranu vnitřního prostředí. Vlhká skvrna na obvodové stěně podzemních garáží by se určitě snesla, nakonec auta na sobě v zimě přivezou také mnoho vody, ale zaplavení vrstvy recyklované pryže vodou by vedlo k omezení jejího účinku.
| Druhy chráněných prostor | Příklady | Třída požadavků |
|---|---|---|
| Prostory do kterých nesmí vnikat voda. Vnikání vody by způsobilo nenahraditelné škody. Vnitřní povrchy ohraničujících konstrukcí musí být suché. Obvykle s požadavkem na stav vnitřního prostředí. | Muzea, galerie, archivy, nemocnice, technologické provozy s cenným vybavením | P1 |
| Prostory do kterých nesmí vnikat voda. Škody vzniklé vniknutím vody lze pojistit. Vnitřní povrchy ohraničujících konstrukcí musí být suché. Obvykle s požadavkem na stav vnitřního prostředí. | Pobytové místnosti, prodejní prostory, suché sklady | P2 |
| Prostory ve kterých mohou být povrchy vlhké, nesmí odkapávat nebo stékat voda. ** Nevadí odpar vlhkosti z povrchu konstrukcí. Doporučuje se řízený odvod prosakující vody (spádovaný žlábek se zaústěním do čerpací jímky apod.) Max. množství odtékající vody ze stěn a podlah 0,2 l/hod/1 místo výronu a 0,01 l/hod na 1 m2 | Garáže, prostory s domovní technikou | P3 |
| Prostory do kterých může vnikat voda v malém množství a může odkapávat na osoby, zařízení nebo předměty nebo jsou tyto chráněny vhodným opatřením. Vyžaduje řízený odvod prosakující vody (spádovaný žlábek se zaústěním do čerpací jímky apod.) Vnikání vody neovlivňuje trvanlivost konstrukcí. Nevadí odpar vlhkosti z povrchu konstrukcí. Mokvající místa s měřitelným průsakem max. 2 l/hod/1 výron a celkový maximální průsak 1 l/hod/m2. | Garáže s dostatečnými opatřeními pro ochranu vozidel a osob před vodou, kolektory, revizní chodby kolem obvodových podzemních konstrukcí | P4 * |
| * Nesmí být v rozporu s hygienickými předpisy pro daný druh využití prostoru. Skapávající nebo stékající vodu nutno odvést. Malé množství vody je takové, které nebrání zamýšlenému využití prostoru. ** Vlhkost povrchu konstrukce se obvykle projevuje ztmavnutím povrchu, později výkvěty solí v zónách odparu vody z povrhu. | ||
| POZNÁMKA Povolený průsak vody se obvykle udává v litrech za 24 hod. na m2 plochy konstrukce nebo na úsek stavby. K popsání vlhkostního stavu vnitřního povrchu lze použít třídy požadavků na vodonepropustnost vnějších stěn, základových desek a stropů uvedené v předpisu Technická pravidla ČBS 02 Bílé vany Vodonepropustné betonové konstrukce. Pro podzemní stavby železnic v ČR jsou stanoveny požadavky v Technickém a stavebním řádu drah. | ||
| Přípustné působení vody na konstrukci a její materiály (nezahrnuje statické působení) | Obvyklé důvody uplatnění požadavku, příklady | Třída požadavků |
|---|---|---|
| Do konstrukce nevniká kapalná voda a nedochází u ní ke kondenzaci. | Vniknutí vody do konstrukce způsobí na konstrukci nenahraditelné nebo neodstranitelné škody (např. historický krov, stěna s freskou). | K1 |
| Do konstrukce nevniká kapalná voda a vlhkostí režim konstrukce vyhovuje požadavkům ČSN 73 0540. | Konstrukce obsahuje materiály, u nichž dojde působením vody nebo nadměrné vlhkosti ke změně tvaru nebo rozpadu struktury (např. desky z minerálních vláken). | K2 |
| Konstrukce je ve stavu přípustné sorpční vlhkosti. Výjimečně a jen krátkodobě je v konstrukci nebo její části voda. Konstrukce musí dostatečně rychle vyschnout do stavu vyhovujícího požadavkům ČSN 73 0540-2 na vlhkostní režim konstrukce. | Konstrukce obsahuje materiály, jejichž tvar a struktura se nezmění působením vody nebo nadměrné vlhkosti, ale změní jejich užitné vlastnosti (např. pěnové plasty). | K3 |
| Konstrukcí proniká voda, v konstrukci nebo její části je dlouhodobě voda. | Voda vnikající do konstrukce nemá vliv na vlastnosti materiálů a trvanlivost konstrukce (např. betonová konstrukce ve vodě bez agresivních účinků na beton nebo výztuž). | K4 |
| Třída účinnosti | Popis |
|---|---|
| U1 | Konstrukce v daném hydrofyzikálním namáhání nepropouští vodu pod svůj exponovaný povrch. Přerušuje i kapilární vzlínání. |
| U2 | Konstrukce v daném hydrofyzikálním namáhání nepropouští vodu na svůj chráněný povrch. Přerušuje nebo výrazně omezuje kapilární vzlínání. |
| U3 | Konstrukce v daném hydrofyzikálním namáhání propouští vodu tak, že její chráněný povrch je vlhký, ale nestéká z něj voda, nebo z ní vlhkost proniká vzlínáním do chráněných konstrukcí, které jsou s ní v kontaktu. Pronikání vody ovlivňuje vnitřní prostředí. |
| U4 | Konstrukce v daném hydrofyzikálním namáhání propouští vodu, ale omezuje její proudění tak, že z jejího chráněného povrchu nebo z vnitřního povrchu jí chráněných konstrukcí stéká voda. Pronikání vody ovlivňuje vnitřní prostředí. |
| Třída spolehlivosti | Popis | Odhad spolehlivosti |
|---|---|---|
| S1 | Je velmi vysoce pravděpodobné, že bude dosaženo potřebné účinnosti hydroizolační konstrukce. V NNV6 nebo NNV7 v třídě přístupnosti R3 nebo R4 lze takové spolehlivosti dosáhnout jedině kombinací několika hydroizolačních principů (sestava několika spolupůsobících hydroizolačních konstrukcí), přičemž alespoň jedna z konstrukcí musí být mechanicky odolná nebo musí být zajištěna spolehlivá mechanická ochrana. | ≥ 98 % |
| S2 | Je vysoce pravděpodobné, že bude dosaženo potřebné účinnosti hydroizolační konstrukce. | ≥ 95 % |
| S3 | Je pravděpodobné, že bude dosaženo potřebné účinnosti hydroizolační konstrukce. Pravděpodobnost dosažení potřebné účinnosti lze při přiměřeném rozsahu stavby zvýšit speciálními opatřeními při realizaci až na S2 (úprava klimatických podmínek, dodatečné ověřování účinnosti opravitelných konstrukcí, nadstandardní mechanická ochrana, nadstandardní technická kontrola realizace). | ≥ 90 % |
| S4 | Při běžném způsobu realizace nelze s dostatečnou spolehlivostí odhadnout, zdali hydroizolační konstrukce bude funkční. Pravděpodobnost dosažení potřebné účinnosti lze při přiměřeném rozsahu stavby zvýšit speciálními opatřeními při realizaci až na S3 (úprava klimatických podmínek, dodatečné ověřování účinnosti opravitelných konstrukcí, nadstandardní mechanická ochrana, nadstandardní technická kontrola realizace). | ≥ 80 % |
| S5 | Je velmi pravděpodobné, že nebude dosaženo potřebné účinnosti nebo v průběhu užívání dojde k neodstranitelné poruše. | < 80 |
| Třída přístupnosti pro opravu | Definice | Příklady konstrukcí zakrývajících hydroizolační konstrukci | |
|---|---|---|---|
| R1 | lehce přístupné pro opravu | nezakrytá hydroizolační konstrukce, přímo přístupná pro opravu z exteriéru nebo interiéru | |
| R2 | přístupné pro opravu | hydroizolační konstrukce opravitelná po snadném odstranění zakrývajících konstrukcí; zakrývající konstrukce lze odstranit, aniž by došlo k významnému znehodnocení pro ně použitých materiálů | dlažba na podložkách, dlažby v zásypech, demontovatelné klempířské konstrukce, vegetační střechy s možností přesouvat a hromadit materiál souvrství při demontáži (únosnost) |
| R3 | těžko přístupné pro opravu | hydroizolační konstrukce opravitelná až po náročném odstranění zakrývajících konstrukcí, které lze odstranit bez zásadního zásahu do nosných konstrukcí a při použití obvyklých technologií, odstraňované vrstvy jsou obvykle znehodnoceny nebo přístup k hydroizolační konstrukci znamená zásah do majetkových práv druhých osob | zásyp stavební jámy kolem suterénu, vegetační střechy, hydroizolace pod monolitickými ochrannými nebo provozními vrstvami, nosné stěny na vodorovné hydroizolační konstrukci, nad hydroizolační konstrukcí prostor patřící jiným majitelům, hranice pozemku, veřejná komunikace podél stavby, technologická zařízení na střeše |
| R4 | nepřístupné pro opravu | není umožněn přístup k hydroizolační konstrukci bez zásadních zásahů do souvisejících konstrukcí nebo je k zajištění přístupu nutné využít speciální technologie, odstraňované zakrývající konstrukce jsou obvykle znehodnoceny nebo přístup k hydroizolační konstrukci znamená zásah do majetkových práv druhých osob | pažení podzemními stěnami, základová deska nad hydroizolační konstrukcí, půdorys suterénu menší než půdorys vyššího podlaží, zabudování ve střešní skladbě (parotěsnicí vrstva, pojistná hydroizolační vrstva) |
| Pokud se investor stavby nebo její uživatel při navrhování hydroizolační koncepce vyjádřil, že neumožní přístup k hydroizolační konstrukci pro opravu (stanovil třídu ochrany dokončených prostor před stavební činností X), je nutné k hydroizolační konstrukci z té stany, odkud investor neumožní přístup, přiřadit třídu R4, i když dle tabulky 11 by z té strany vycházela třída nižší. Pokud se v přístupnosti R2, R3 nebo R4 použije hydroizolační konstrukce se zabudovanými prvky umožňujícími lokalizaci poruchy nebo opravu bez přímého přístupu ke konstrukci, hodnotí se spolehlivost hydroizolační konstrukce podle této tzv. nepřímé přístupnosti. Hydroizolačními konstrukcemi nepřímo přístupnými pro utěsnění jsou například sektorované povlaky nebo kombinace povlaků s vodonepropustnou betonovou konstrukcí, které jsou připraveny k dotěsnění sektorů pomocí injektážních trubic vyústěných v chráněném prostoru nebo v šachtách v blízkosti stavby. Poloha a příslušnost trubic k sektorům musí být po celou dobu životnosti vyznačena na vyústění trubic a zakreslena v dokumentaci skutečného provedení uložené u majitele stavby. | |||
Volba vhodné hydroizolační konstrukce je velmi závislá na zkušenostech projektanta. Projektant, který ví, jak v daných podmínkách stavby jednotlivé hydroizolační konstrukce fungují, se obejde bez směrnice. Takový projektant může využít metodiku dle ČHIS 01 pro argumentaci na jednáních s investorem, kterému se zdají navrhovaná řešení ochrany stavby před vodou moc drahá, když soused říkal, že jedna fólie stačí. Pro projektanta, který své zkušenosti ve stavebnictví teprve buduje, je určena tabulka příkladů hydroizolačních konstrukcí (ukázky v tab. 8), kde jsou uvedeny obvyklé spolehlivosti hydroizolačních konstrukcí v závislosti na namáhání vodou a přístupnosti pro opravu.
| Kód konstrukce | Hydroizolační konstrukce navrhované jako U1 a U2 pro P2 | NNV | R1 | R2 | R3 | R4 |
|---|---|---|---|---|---|---|
| volně přístupná | přístupná | těžko přístupná | nepřístupná | |||
| 3 | hydroizolační konstrukce ze dvou natavitelných asfaltových pásů svařených tl. celkem 7 mm | 2 | S2 | S2 | S2 | S2 |
| 3 | S2 | S2 | S3 | S3 | ||
| 4 | S2 | S2 | S3 | S3 | ||
| 5 | S3 | S3 | S4 | S4 | ||
| 6 | S3 | S3 | S4 | S5 | ||
| 7 | S3 | S3 | S5 | S5 | ||
| 4 | hydroizolační konstrukce ze syntetické fólie tl. 1,3–1,5 mm, jednoduché spoje | 2 | S2 | S2 | S2 | S2 |
| 3 | S2 | S2 | S3 | S3 | ||
| 4 | S2 | S2 | S3 | S4 | ||
| 5 | S3 | S3 | S4 | S5 | ||
| 6 | S4 | S4 | S5 | S5 | ||
| 7 | S4 | S5 | S5 | S5 | ||
| 6 | hydroizolační konstrukce sektorovaná ze dvou fólií, kontrolovatelná a opravitelná kdykoliv na betonovém podkladu pokrytém textilií | 2 | N | N | N | N |
| 3 | S1 | S1 | S2 | S2 | ||
| 4 | S1 | S1 | S2 | S3 | ||
| 5 | S1 | S1 | S3 | S4 | ||
| 6 | S1 | S2 | S3 | S4 | ||
| 7 | S1 | S2 | S4 | S4 |
Směrnice ČHIS 01 Hydroizolační technika – ochrana staveb i konstrukcí před nežádoucím působením vody a vlhkosti není jen pouhým záznamem metodiky návrhu vyjádřené v tabulkách, z nichž většina zde byla citována. Směrnice obsahuje mnoho zásad a užitečných rad v textové části.
Věříme, že směrnice pomůže všem účastníků výstavby rozhodujícím o řešení ochrany staveb před vodou shromáždit všechny potřebné informace o očekávaných vlivech na stavbu a o požadavcích na její funkčnost a tyto informace správně vyhodnotit. Pak by se nemělo stávat, že někdo očekává od hydroizolace za pár korun či eur stejnou funkčnost kolem třetího suterénu v nepropustných zeminách jako v podmínkách ploché střechy. Rozhodně doufáme, že padnou na úrodnou půdu doporučení zohlednit ochranu stavby před vodou v návrhu jejího tvaru, osazení a dispozice a teprve následně vybírat hydroizolační konstrukce a opatření.
Česká hydroizolační společnost ČSSI pravidelně do směrnice zapracovává podněty vzniklé při praktickém uplatnění směrnice při navrhování a realizacích staveb. Aktuální znění je volně dostupné na webu https://hydroizolacnispolecnost.cz/.
Literatura
- Směrnice ČHIS 01 Hydroizolační technika – ochrana staveb i konstrukcí před nežádoucím působením vody a vlhkosti, Česká hydroizolační společnost ČSSI, 2012, aktualizace 2018, https://hydroizolacnispolecnost.cz/
- ČSN EN 1990:2002 Eurokód – Zásady navrhování konstrukcí
- Pokyn EOTA 002:1999
The ČHIS 01 guideline contains the principles of proper design for reliable protection of buildings against undesirable water and moisture exposure and the recommended methodology for designing and assessing waterproofing structures according to the degree of reliability. The principles and tools contains in the guideline may help to enhance the communication between entities involved in the process of preparation and implementation of the project.