Podpora fotovoltaických projektů pro podnikatele v roce 2018 (1. část)
© Fotolia.com
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) na konci roku 2017 zveřejnilo pravidla dotační výzvy pro podnikatele na podporu výstavby fotovoltaických systémů, sloužících k pokrytí vlastní spotřeby elektrické energie.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) na konci roku 2017 zveřejnilo pravidla dotační výzvy pro podnikatele na podporu výstavby fotovoltaických systémů, sloužících k pokrytí vlastní spotřeby elektrické energie. Jedná se v pořadí již o 2. výzvu s tímto zaměřením, přičemž první výzva byla takovým „testovacím balónkem“, který měl zjistit zájem podnikatelů o tuto oblast. První výzva dopadla nad očekávání dobře, o dotace mezi podnikateli byl zájem a MPO se rozhodlo v podpoře fotovoltaiky pokračovat. V situaci, kdy vázne čerpání dotací na energeticky úsporná opatření, je nová podpora fotovoltaických elektráren vhodným způsobem, jak zbývající evropské peníze využít k modernizaci energetiky směrem k její šetrnosti a větší udržitelnosti.
Ohlédnutí za ukončenou 1. výzvou
Dotační program na podporu fotovoltaických systémů určených k pokrytí vlastní spotřeby podniků byl poprvé otevřen v polovině června 2017 a příjem žádostí trval 4 měsíce. MPO vypsáním tohoto programu vyšlo vstříc požadavkům podnikatelů, kteří po podpoře fotovoltaických elektráren volali. Zatraktivnění programu zaměřeného na energetické úspory z pohledu MPO zase slibovalo zrychlené čerpání prostředků přidělených Evropskou unií a snížení rizika, že by musela naše republika nevyčerpanou část dotačních prostředků vracet. Konečná bilance 1. výzvy v podobě 274 podaných žádostí s požadovaným objemem dotace ve výši 612 mil. Kč předčila původní střízlivá očekávání a ukázalo se, že je tato cesta správná.
Výsledek 1. výzvy můžeme považovat za úspěch přesto, že z dostupné alokace 2 mld. Kč by bylo možné uspokojit klidně trojnásobný počet žádostí. Jednalo se o první výzvu tohoto druhu, která byla navíc vypsaná na začátku letních prázdnin. Příprava projektu zabere nějaký čas, stejně jako jednání s úřady. Žádost tedy stihli podat ti žadatelé, kteří na výzvu včas zareagovali a bez větších odkladů začali s přípravou projektu. Můžeme očekávat, že na druhou výzvu budou žadatelé lépe připraveni, bude tak o ni větší zájem a dostupnou alokaci se povede z velké části vyčerpat.
Co se týká podoby podávaných projektů v 1. výzvě, tak průměrná požadovaná dotace na projekt je 2,23 mil. Kč, což odpovídá investičním nákladům na projekt přibližně ve výši 4,5 mil. Kč. Pokud budeme uvažovat projekt zaměřený pouze na fotovoltaickou elektrárnu bez použití bateriového systému, odpovídají investiční náklady průměrného projektu fotovoltaické elektrárně o výkonu přibližně 150 kWp. V tuto dobu (leden 2018) je po formální stránce zkontrolovaná zatím jen malá část podaných žádostí, proto nejsme schopni říct, kolik z nich například obsahuje i bateriový systém. Ze strany hodnotitelů však už zaznívají stesky nad nízkou kvalitou některých energetických posudků a nekvalitně zpracovaných podnikatelských záměrů. Tématem správné přípravy těchto dokumentů se budeme věnovat v budoucím pokračování tohoto článku.
Aktuální 2. výzva na podporu fotovoltaických elektráren – základní údaje
| Příjem žádostí o dotaci: | 2. 1. 2018 – 30. 4. 2018 |
| Alokace: | 2 mld. Kč |
| Příjemci: | Podnikatelské subjekty, malé, střední i velké |
| Regionální zaměření: | Celá ČR mimo hl. m. Prahu |
| Míra dotace: | 60 %, 70 %, 80 % z uznatelných nákladů podle velikosti podniku, což je reálně v rozmezí cca 40 % až 70 % z investičních nákladů v závislosti na žadateli a podobě projektu (vysvětleno v textu) |
| Podporovaná opatření: | Instalace fotovoltaické elektrárny s nebo bez bateriového systému určené k pokrytí vlastní spotřeby podniku |
Co se oproti předchozí výzvě změnilo?
Ministerstvo průmyslu a obchodu při přípravě 2. fotovoltaické výzvy obdrželo požadavky z řad podnikatelů a sociálních partnerů a snažilo se jim povětšinou vyjít vstříc. V aktuální výzvě proto narazíme na několik novinek, které ve svém důsledku zpřístupní tento dotační program širšímu okruhu žadatelů.
Výzva je nově koncipovaná jako průběžná, to znamená, že žádosti jednotlivých žadatelů budou průběžně hodnoceny v takovém pořadí, jak budou přicházet. Žádosti, které budou podané před vyčerpáním alokace a splní minimální počet 60 bodů, dotaci získají. Výhodou tedy bude, že se s hodnocením nebude čekat až na uzavření příjmu žádostí a žadateli bude stačit překročení minimálního množství bodů. V případě velkého zájmu o výzvu, kdy by hrozilo vyčerpání alokace před uplynutím času konce výzvy, bude záležet na čase odevzdání žádosti.
Asi nejdůležitější změnou v této výzvě je zvýšení objemu povolených ročních přetoků vyrobené elektrické energie do sítě na 30 % z celkové výroby. Jedná se o průměrnou roční hodnotu za 5 let udržitelnosti projektu. V předchozí výzvě bylo povoleno dosahovat maximálně jen 20 % přetoků, což hendikepovalo například podniky, které neměly víkendový provoz, a celý objem vyrobené elektřiny byl během těchto dní určen k přetoku do sítě. Maximální využití vyrobené elektřiny pro vlastní potřebu je možné dosáhnout využitím bateriového systému, který přebytečnou energii akumuluje pro pozdější použití. Takové řešení je však investičně náročné.
Dotaci lze nově získat i na dokumenty, které je nutné k žádosti o dotaci nechat vypracovat, tedy na projektovou dokumentaci a energetický posudek. V minulé výzvě nebyly tyto výdaje uznatelné a šly celkově na vrub žadatelů. Náklady na projektovou dokumentaci mohou činit maximálně 5 % celkových investičních nákladů. Maximální výše dotace na energetický posudek může činit 350 tis. Kč, avšak náklady na něho nesmí překročit 2 % z celkových uznatelných nákladů. V obou případech je dotace poskytovaná v režimu de minimis a je tedy nutné si pohlídat, zda žadatel nemá již limit v tomto režimu vyčerpaný.
Dotaci není možné získat na projekty FVE umístěné na nových budovách. V budově, na které má být FVE umístěna, musí být prokázaná spotřeba minimálně 12 měsíců před odevzdáním žádosti o dotaci.
Nově má žadatel na realizaci projektu pouze 2 roky od data odevzdání žádosti o dotaci. Tento termín je možné v odůvodněných případech prodloužit až na 36 měsíců. K případné žádosti o prodloužení termínu musí dojít až po zahájení fyzické realizace projektu. Toto je oproti minulé výzvě změna, tam na realizaci byly rovnou 3 roky. MPO se snaží tímto opatřením podnítit žadatele k rychlejším realizacím energeticky úsporných projektů a dohnat tak zpoždění v čerpání evropských prostředků v oblasti energetických úspor. Pro žadatele, kteří mají projekt po administrativní stránce připravený, jsou 2 roky na realizaci dostatečné. Samotná elektrárna může být instalovaná a zprovozněná v řádu dnů až týdnů.
K další změně došlo ve výpočtu nákladu na konvenční zdroj. Jak známo již z první výzvy, od nákladů na fotovoltaickou elektrárnu se odečítá tzv. náklad na konvenční zdroj výroby elektrické energie v České republice. Výsledná hodnota reprezentuje vícenáklady na obnovitelný zdroj energie, což jsou zároveň i uznatelné náklady, ze kterých je vypočtena dotace. Zatímco v 1. výzvě se předpokládalo, že konvenční zdroj v České republice reprezentuje hnědouhelný blok o výkonu 300 MW, který představuje investiční náklady přepočtené na 1 MWh roční produkce ve výši 8 189,35 Kč, ve 2. výzvě konvenční zdroj reprezentuje hnědouhelný blok o výkonu 660 MW, který představuje investiční náklady přepočtené na 1 MWh roční produkce ve výši 8 862,63 Kč. Vyšší náklady na konvenční zdroj znamenají nižší uznatelné náklady a také nižší výslednou dotaci. Pokles na celkové míře dotace je v nízkých jednotkách procent a je částečně kompenzovaný tím, že je nově možné do uznatelných nákladů zahrnout i náklady na projektovou dokumentaci a energetický posudek. Konkrétní výpočet míry dotace je uveden na příkladu níže v textu.
Povinnou přílohou žádosti o dotaci je energetický posudek. Optimální návrh výkonu fotovoltaické elektrárny a případně kapacity baterie musí vycházet z relevantních informací o spotřebě elektrické energie v čase. Zkušenost s výzvou ukazuje, že energetické posudky ne vždy vycházely z relevantních údajů o spotřebě energie. Z toho důvodu jsou data o reálné spotřebě podniku nově povinnou přílohou energetického posudku. Touto přílohou může být buď záznam od distributora elektrické energie, který spotřebu některých svých odběratelů monitoruje nebo je možné provést dlouhodobé měření spotřeby elektrické energie v daném energetickém hospodářství. Jako příloha se dokládají údaje o spotřebě minimálně za období 14 dní s maximálním krokem ukládání záznamu 15 minut nebo za období alespoň 1 roku s maximálním krokem ukládání záznamu 60 minut.
Výpočet dotace u modelových projektů
Míra dotace z investičních nákladů není pro všechny projekty stejná, závisí na charakteristice žadatele z hlediska pravidel pro určení velikosti podniku a také závisí na samotné podobě projektu, která má vliv na velikost uznatelných nákladů. Na následujících příkladech si ukážeme 3 modelové projekty a vypočítáme u nich velikost dotace.
Příklad č. 1: Fotovoltaická elektrárna o výkonu 1 MWp, bez akumulace, žadatelem je velký podnik
Jedná se o typický příklad žadatele, nadnárodní společnosti, která provozuje buď výrobní haly, nebo obchodní prostory v České republice a projektem si chce pokrýt část vlastní spotřeby elektrické energie.
| Instalovaný výkon FVE: | 1 000 kWp |
| Předpokládaná roční produkce: | 1 050 MWh |
| Investiční náklady: | 28 000 000 Kč |
| Náklad na konvenční zdroj (1 050 MWh * 8 862,63 Kč): | 9 305 762 Kč |
| Uznatelné náklady (investice – konvenční zdroj): | 18 694 238 Kč |
| Dotace (60 % uznatelných nákladů pro velký podnik): | 11 216 543 Kč |
| Míra dotace z celkových nákladů: | 40 % |
| Cena FVE systému po odečtení dotace: | 16 783 457 Kč |
| Cena FVE systému po odečtení dotace (přepočet na kWp): | 16 783 Kč/kWp |
Pokud by byl v tomto případě žadatelem střední podnik, který má nárok na dotaci ve výši 70 % z uznatelných nákladů, činila by v jeho případě dotace 13 085 967 Kč, což je 46,7 % z investičních nákladů. Pokud by byl žadatelem malý podnik, dotace by činila 14 955 390 Kč, což je 53,4 % z investičních nákladů.
Příklad č. 2: Fotovoltaická elektrárna o výkonu 150 kWp, bez akumulace, žadatelem je malý podnik
Jak bylo uvedeno v úvodu tohoto článku, průměrná výše dotace z 1. výzvy odpovídala přibližně fotovoltaické elektrárně o výkonu 150 kWp. V tomto příkladu předpokládáme, že žadatelem bude malý podnik.
| Instalovaný výkon FVE: | 150 kWp |
| Předpokládaná roční produkce: | 157,5 MWh |
| Investiční náklady: | 4 500 000 Kč |
| Náklad na konvenční zdroj (157,5 MWh * 8 862,63 Kč): | 1 395 864 Kč |
| Uznatelné náklady (investice – konvenční zdroj): | 3 104 136 Kč |
| Dotace (80 % uznatelných nákladů pro malý podnik): | 2 483 309 Kč |
| Míra dotace z celkových nákladů: | 55,2 % |
| Cena FVE systému po odečtení dotace: | 2 016 691 Kč |
| Cena FVE systému po odečtení dotace (přepočet na kWp): | 13 445 Kč/kWp |
Pokud by byl v tomto případě žadatelem střední podnik, který má nárok na dotaci ve výši 70 % z uznatelných nákladů, činila by v jeho případě dotace 2 172 895 Kč, což je 48,3 % z investičních nákladů. Pokud by byl žadatelem velký podnik, dotace by činila 1 862 482 Kč, což je 41,4 % z investičních nákladů.
Příklad č. 3: Fotovoltaická elektrárna o výkonu 150 kWp, s akumulátorem o kapacitě 200 kWh, žadatelem je malý podnik
V posledním příkladu si ukážeme, jaký vliv na velikost investičních nákladů a velikost dotace má zahrnutí bateriového systému do projektu fotovoltaiky. Jelikož zařazení bateriového systému k fotovoltaické elektrárně nemá vliv na její roční produkci, ale pouze na využitelnost vyrobené elektřiny podnikem, celý náklad na pořízení bateriového systému je uznatelným. V případě malého podniku je tak na bateriový systém možné získat 80% dotaci.
| Instalovaný výkon FVE: | 150 kWp |
| Kapacita bateriového systému: | 200 kWh |
| Předpokládaná roční produkce elektrické energie: | 157,5 MWh |
| Investiční náklady na FVE: | 4 500 000 Kč |
| Investiční náklady na bateriový systém: | 6 000 000 Kč |
| Investiční náklady na systém FVE + baterie: | 10 500 tis. Kč |
| Náklad na konvenční zdroj (157,5 MWh * 8 862,63 Kč): | 1 395 864 Kč |
| Uznatelné náklady (investice – konvenční zdroj): | 9 104 136 Kč |
| Dotace (80 % uznatelných nákladů pro malý podnik): | 7 283 309 Kč |
| Míra dotace z celkových nákladů: | 69,4 % |
| Cena FVE systému s baterií po odečtení dotace: | 3 216 691 Kč |
Pokud by byl v tomto případě žadatelem střední podnik, který má nárok na dotaci ve výši 70 % z uznatelných nákladů, činila by v jeho případě dotace 6 372 895 Kč, což je 60,7 % z investičních nákladů. Pokud by byl žadatelem velký podnik, dotace by činila 5 462 482 Kč, což je 52 % z investičních nákladů.
Zařazením baterie do systému výrazně narostly investiční náklady, ale stejně tak výrazně narostla dotace absolutně i relativně. Tímto způsobem nastavený projekt je ideální pro společnosti, pro které má pořízení bateriového systému i jiný význam než pouze uchování přebytečné energie z fotovoltaiky. Baterie může dobře sloužit i jako záložní zdroj pro případ výpadku dodávky ze sítě a po určitou dobu udržovat chod společnosti bez negativního dopadu na její činnost. Velmi užitečné může být využití baterie pro vykrývání odběrových špiček.
Hodnotící kritéria
Proces hodnocení začíná po odevzdání žádosti o dotaci kontrolou formálních náležitostí žádosti. Pokud žádost po formální stránce obsahuje všechny potřebné podklady a vyhovuje základním předpokladům výzvy, následuje věcná kontrola a přidělení bodů podle hodnotících kritérií. Jelikož je aktuálně vypsaná výzva průběžná, projekty s více než 60 body dotaci získají a budou postupně „ukusovat“ z alokace 2 mld. Kč. V případě vyčerpání alokace může být příjem nových žádostí zastaven. Pokud bude průměrná výše požadované dotace stejná jako v 1. výzvě, měla by tato alokace vystačit přibližně na 900 žádostí o dotaci.
Celkový počet 100 bodů, které je možné získat, je rozdělený mezi následující kritéria:
15 bodů je za smlouvu o připojení k distribuční soustavě nebo za projekt v ostrovním systému. Smlouvu o připojení je nutné doložit již k žádosti o dotaci, aby mohl žadatel získat bodové zvýhodnění. Na proces poskytnutí rezervace výkonu má distributor standardně 30 dní u instalací s výkonem do 100 kWp a 60 dní pro instalace s výkonem nad 100 kWp, proto je dobré ji vyřizovat s předstihem. Pokud je fotovoltaická elektrárna plánovaná v ostrovním systému bez připojení do distribuční soustavy, je také možné bodové zvýhodnění získat. V takovém případě se k žádosti dokládá schéma zapojení od autorizovaného inženýra či technika, které tuto skutečnost jasně prokáže.
Až 25 bodů je možné získat za kritérium poměrné doby využití instalovaného výkonu pro vlastní spotřebu podniku. V tomto kritériu se poměřuje množství elektrické energie vyrobené s pomocí FVE, které plánuje žadatel spotřebovat pro vlastní potřebu (nikoliv tedy tu část elektrické energie, která přeteče do distribuční soustavy) vůči teoretické hodnotě množství energie, kterou by daný zdroj vyrobil, kdyby byl provozován na plný výkon nepřetržitě celý rok. Uvažme FVE o výkonu 250 kWp, která má roční vypočtenou produkci vztahující s k dané lokalitě ve výši 270 MWh, přičemž žadatel je schopný pro vlastní potřebu využít za rok 250 MWh z vyrobené elektřiny a zbylých 20 MWh přeteče do sítě. Teoretická výroba elektřiny v celoročním nepřerušeném provozu je rovna špičkovému výkonu FVE vynásobenému počtem hodin v roce, tedy v našem případě 2 190 MWh (250 kWp * 8760 h). Potom poměrná doba ročního využití instalovaného výkonu pro lokální spotřebu je reprezentovaná koeficientem 0,11416 (250 MWh / 2 190 MWh). Projekty s koeficientem nižším než 0,0913 získají 0 bodů, projekty s koeficientem vyšším než 0,1199 získají plný počet 25 bodů. Projekty s koeficientem uvnitř tohoto intervalu získají body podle lineární závislosti y = 876x − 80. Náš hypotetický příklad by tedy získal 20 bodů. Toto kritérium zvýhodňuje projekty v lokalitách s vysokým solárním ziskem a projekty, které jsou schopné maximum energie z FVE samy spotřebovat a počítají s minimálními přetoky do distribuční sítě.
U tohoto kritéria došlo oproti předchozí výzvě ke zmírnění. Stejný projekt by v tomto kritériu dostal podle podmínek předchozí výzvy pouze 12,5 bodu.
Až 25 bodů je možné získat za kritérium měrných investičních nákladů na instalovaný výkon FVE. V tomto případě se berou v úvahu pouze investiční náklady na fotovoltaický systém s příslušenstvím, nepočítají se do něho náklady na bateriový systém. Maximální počet 25 bodů získají projekty, jejichž investiční náklady v přepočtu na 1 kWp instalovaného výkonu budou nižší než 30 tis. Kč, nulový bodový zisk potom budou mít projekty s investičními náklady nad 40 tis. Kč/kWp. Bodové hodnocení uvnitř intervalu se potom mění lineárně podle vzorce y = −2,5x + 100. V tomto kritériu se dá očekávat především u větších instalací vysoký bodový zisk, jelikož samotnou fotovoltaickou elektrárnu bez baterií je možné v dnešní době pořídit i s investičními náklady pod 30 tis. Kč/kWp.
V tomto kritériu došlo ve srovnání s předchozí výzvou ke zúžení bodovaného intervalu v jeho horní části ze 45 tis. Kč/kWp na současných 40 tis. Kč/kWp. Tato změna však na většinu projektů nebude mít žádný negativní dopad.
Až 18 bodů je možné získat v závislosti na tom, kolik % vyrobené elektrické energie podnik využije pro vlastní spotřebu. Bodovaný interval se nachází v rozmezí 70 % až 100 % vyrobené elektrické energie. Mezi těmito hodnotami se bodování pohybuje lineárně podle vzorce y = 60x − 42.
Pokud je projekt směřován do okresu s mírou nezaměstnanosti nad úrovní celé České republiky, má nárok na 5 bodů. Určující je v tomto konkrétním případě statistika nezaměstnanosti z listopadu 2017. Zbylých 12 bodů je projektu přiděleno v případě, že navrhnuté opatření je za ceny obvyklé. Toto je splněno, pokud rozpočet v žádosti o dotaci vychází z reálných cenových nabídek technologií.
Na čem je nutné začít nejdříve pracovat?
Základním východiskem pro návrh vhodného fotovoltaického systému jsou informace o spotřebě elektrické energie v daném energetickém hospodářství v čase. K tomuto účelu ideálně poslouží údaje od distributora v intervalu po 60 minutách po dobu 1 roku. Nemáme-li k dispozici údaje od distributora, je nutné počítat s tím, že se nám příprava žádosti o dotaci prodlouží o čas potřebný k provedení alespoň minimálního měření – po dobu 14 dní se záznamy v intervalu zápisu po 15 minutách. Tyto údaje jsou povinnou přílohou energetického posudku a důležitým východiskem k návrhu optimálního systému.
Když energetický specialista na základě těchto údajů doporučí vhodný fotovoltaický systém, je nutné vypracovat projektovou dokumentaci, která slouží jako příloha žádosti o dotaci i jako podklad ke stavebnímu řízení. Spolu s projektovou dokumentací je dobré pracovat již i na energetickém posudku. Náklady na projektovou dokumentaci i energetický posudek jsou uznatelnými náklady.
Časově náročným procesem je získání stavebního povolení, proto je vhodné ihned v počátku přípravy projektové dokumentace navštívit místně příslušný stavební úřad a projekt s úředníky zkonzultovat, aby později nedošlo k žádnému překvapení.
Jedním z prvních kroků po zjištění optimálního výkonu fotovoltaického systému je rezervace kapacity pro dodávku energie z obnovitelného zdroje do distribuční sítě. Distribuční společnost má na posouzení a vyřízení žádosti lhůtu 30 dní u instalací do 100 kWp a 60 dní u instalací s vyšším výkonem na hladině vysokého napětí. S blížícím se termínem ukončení příjmu žádosti o dotaci na fotovoltaické systémy tento termín využívá na maximum, vzhledem k momentálnímu přetlaku žádostí.
V pokračování tohoto článku se zaměříme na návratnost projektů fotovoltaických elektráren v kontextu současných podmínek.
Autor je specialistou na Energetiku a udržitelný rozvoj ve společnosti RENARDS dotační, s.r.o.
In the end of 2017 the Ministry of Industry and Trade published new rules for state support for commertial photovoltaic systems which are supposed to cover company's energy consumption.