Průmysl 4.0 a Podpůrné služby FM
Pro řízení procesů bude nadále klíčový člověk. Jeho vědomosti, tvrdé i měkké dovednosti, budou spojeny s novými znalostmi strojního inženýrství, informatiky, elektroniky a kybernetiky. V rámci rozvoje a výuky technických oborů se musí v souvislosti s pojetím Průmysl 4.0 i do těchto oborů promítnout kombinace poznatků za sociálních a humanitních věd.
V loňském roce přijala vláda České republiky Iniciativu Průmysl 4.0, předloženou Ministerstvem průmyslu a obchodu, jako komplexní dokument popisující současný stav a nasměrování potřeb dalšího hospodářského a společenského vývoje.
V národohospodářském kontextu jde o nástup tzv. čtvrté průmyslové revoluce se zásadními změnami průmyslu, logistiky, obchodu, služeb a dalších součástí hospodářství s novým filosofickým pojetím.
O co jde?
Čtvrtá průmyslová revoluce již započala své působení v nejvyspělejších zemích a odvětvích pod různými názvy. Existuje tak ve světě řada pojmů a platforem, které se Průmyslem 4.0 teoreticky i prakticky zabývají, a v různých úrovních, prostoru a čase podporují jeho implementaci ve svých zemích a podmínkách.
Česká republika je vysoce závislá na svém průmyslu. Potřeba zvýšení průmyslové výroby a služeb, s nárůstem přidané hodnoty produktu, vede zejména cestou vyšší konkurenceschopnosti, kvalifikovanosti zaměstnanců s výraznými inovačními kroky pro posílení produktivity práce.
Výstupem nové filosofie systémového využívání zdrojů, zrychlujícího se nasazování stále sofistikovaněji propojených informačních technologií, všude přítomná digitalizace, nástup kybernetiky, umělé inteligence pro výrobní a obslužné procesy, je neustále vyšší rychlost a intenzita přetváření fikce v realitu.
Malý úlet do budoucí reality: Zvykli jsme si na roboty integrované ve výrobních linkách, známe výhody i nevýhody jejich nasazení. S trochou nadsázky – namísto zaměstnance, který dnes robota „krmí“ daty, se příště robot nakrmí sám. V případě, že bude robot potřebovat externí podporu, nepřijde na pomoc zkušený údržbář s mozkem a brašnou, ale robot s umělou inteligencí a bez brašny. Přitom robot si k potřebné podpoře nového kamaráda robota – údržbáře sám přivolá.
Pro řízení procesů bude nadále klíčový člověk. Jeho vědomosti, tvrdé i měkké dovednosti, budou spojeny s novými znalostmi strojního inženýrství, informatiky, elektroniky a kybernetiky. V rámci rozvoje a výuky technických oborů se musí v souvislosti s pojetím Průmysl 4.0 i do těchto oborů promítnout kombinace poznatků za sociálních a humanitních věd. Lze predikovat, že přístup k vzdělávání, jeho úroveň, umění přetvářet výsledky výzkumu a vývoje do podmínek praxe, zásadně ovlivní úspěch či neúspěch v praktickém prosazení fenoménu Průmysl 4.0.
Iniciativa Průmysl 4.0 platí i pro podpůrné služby
I když je obecně užíván zavedený pojem Průmysl 4.0, jde o podchycení nové filosofie pro všechny sektory hospodářství. Ambicí autora tohoto článku není pojmenovat všechny vlivy, přínosy, zápory k realizaci iniciativy Průmysl 4.0., tak jak jsou viděny očima expertů, výzkumných týmů, vědeckých pracovišť. S ohledem na vývoj v terciární sféře a dělbě práce, se soustřeďuji na segment interních podpůrných služeb uvnitř podniků a dodavatelských organizací podpůrných služeb, jehož postavení bude ve větší než dosavadní míře ovlivňovat pojetí a formování strategických úloh podniků.
Budoucnost podpůrných služeb
Podpůrné služby a podpůrné procesy lze chápat jako služby sloužící k podpoře primárních procesů a klíčovému předmětu podnikání příslušných subjektů. Jde jak o služby poskytované pro primární procesy interním podnikovým personálem, tak o poskytování podpůrných služeb externími organizacemi.
Řízení a integrace poskytovaných podpůrných služeb se koncentruje do relativně nového oboru, kterým je Facility Management.
Lze očekávat, že v průmyslových podnicích se bude energie produkovaná tvůrčím personálem nadále orientovat prioritně k praktickému uplatnění výzkumných a vývojových úloh s následnými investicemi do klíčového produktu firmy. Interní útvary, poskytující podpůrné služby ve svých podnicích, v řadě případů nebudou schopny samy, ve svých omezených kapacitách rozvoje, dosahovat takových kvalitativních a kvantitativních změn, které jsou pro Průmysl 4.0 žádoucí. Tento stav může změnit pochopení úlohy FM služeb, tj. dosažení integrace všech pro podnik potřebných podpůrných služeb a jejich řízení.
Ve sféře služeb se předpokládá, že si prohodí pořadí s výrobou a stane se primární činností právě pro vytváření podmínek výrobního procesu. Takováto průlomová výzva mě vede k určité inventuře stavu a schopností podpůrných služeb s náměty k novým úlohám.
Především management průmyslových firem a podnikoví experti, řešící strategii firmy ve směru Průmysl 4.0, nemohou připustit, aby při formování podnikových strategií byla stávající a budoucí úloha podpůrných služeb opomenuta či podceněna. Stejně tak je k formování strategie žádána iniciativa podnikového Facility Managementu.
Realitou posledních zhruba deseti let je silný růst firem, poskytujících podpůrné služby průmyslovým a ostatním podnikům externě. Tyto společnosti právě s integrací služeb a jejich propracovaným řízením nabízejí balík široce rozvinuté škály podpůrných služeb ve vysoké kvalitě. V řadě případů jde o firmy nadnárodní, které si získaly spokojenost uživatelů služeb, i pozornost kapitánů průmyslu a ostatních odvětví. Tyto firmy se nesoustřeďují jen na dodávku a momentální výkon podpůrných služeb a získání dalších klientů. Jsou výrazně viditelné právě v orientaci na řešení budoucích úloh spojených s Průmyslem 4.0. Jejich zaměstnanci a management nepotřebují až tak povzbuzování „shora“ a teoretické poučky. Znají houf konkurentů, kteří bojují o nového či zachování stávajícího zákazníka, potřebu zvýšit svůj podíl na trhu, „prodat“ nové služby s progresivním přínosem.
Základním podnikáním těchto firem je provozování podpůrných služeb jako svých klíčových činností, technologická vybavenost, flexibilní orientace na zákazníka, kvalita, kvalifikovanost personálu, definování přidané hodnoty pro zákazníka.
Přes fungování zkušených dodavatelských subjektů ve službách průmyslových a ostatních podniků, poskytování kvalitních výkonů za přiměřené náklady bude nadále řada nevyčlenitelných úloh zůstávajících na vnitropodnikových útvarech Facility Managementu. Interní útvar podpůrných služeb v podniku potřebu své kompetenční role často necítí dostatečně silně a pokud jej iniciativy Průmysl 4.0 „nenakopnou“, lze očekávat v lepším případě včasnou personální rošádu, v horším případě krach podpory podniku.
Je třeba ve všech těchto interních útvarech podniků se odpoutat pouze od zaměření na operativní řízení stávající služby a obav o momentální přežití, k definování cílů a potřeb podpůrných služeb pro svůj podnik budoucnosti. Podstatné je souznění s filosofií Průmyslu 4.0.
Průmysl 4.0 a vazba na Podpůrné služby FM
- Strategická úloha podpůrných služeb vykonávaných interně či externě pro ostatní útvary podniku začíná v dokonalém poznání průběžně chystaných a plánovitě realizovaných změn pro klíčové produkty v podniku. Nelze čekat na to, jakou strategii vedení firmy připraví, nýbrž rovnou přijít se svým blokem aktivit i otázek týkající se podpory službami.
- Dochází ve stále větší míře ke změnám systému řízení a organizace služeb uvnitř společnosti. Příčiny mohou být nejen v potřebě být „lepší“, ale zejména v nespokojenosti s výkonem služeb, personální nekompetentnosti managementu služeb, či nedostatečný přínos služeb.
- Je v zájmu vnitropodnikového útvaru Facility Managementu a stejně tak externích dodavatelů, aby prováděly průběžně SWOT analýzu (silné a slabé stránky, příležitosti, hrozby) směrem k poskytovaným službám a zaměstnancům.
- Nasazením nových technologií se podpůrným službám již často daří propojit správu majetku s chytrým řešením při komplexním řízení provozu budov, výrazně snižovat energetickou náročnost provozu. Pro existenci skutečně inteligentních budov je zásadní skloubit integrované řízení všech provozních systémů budov a bezpečnostních prvků se správou budov a její nezbytnou administrativou, a to generelně s potřebami uživatelů budov.
- Je nutností vytvářet flexibilní koncepty řešení kancelářských ploch. Při plánování budov a rekonstrukcích je třeba pamatovat na to, že jejich životnost bude patrně podstatně delší než životnost útvaru a procesu, pro který jsou stavební a interiérové práce prováděny. Prezentační technika musí být k dispozici nejen pro uzavřená jednání, nýbrž pro on-line informovanost zaměstnanců, dodavatelů, zákazníků.
- Za faktické zrychlení obrátky zásob režijního materiálu nelze považovat vyčlenění skladu, nýbrž zejména redukci meziskladových zásob, snížení spotřeby kancelářských potřeb, vyřazení kancelářské techniky a materiálu, které jsou s ohledem na nové kancelářské techniky nevyužitelné.
- Pro podporu osobní dopravy zaměstnanců bude smysluplné zavést ve vozových parcích ve větší míře sdílené využití vozů – carsharing. V kancelářích lze pracovat se stále kvalitnějšími překladači cizojazyčných textů se sdíleným vyhledáváním již přeložených dokumentů a zamezení jejich duplicitních překladů.
- Papírové dokumenty provázející jednotlivé výrobní a obslužné operace se postupně nahrazují daty v digitální podobě. Pro potřebu jejich ukládání lze nadále vybavovat a využít podnikové spisovny a archivy. Tyto služby se již přeorientovávají na správu dat na nových, kapacitně a kvalitativně pokrokovějších nosičích. Podstatné pro zvolení potřebného nosiče dat je, zda má být informace dle skartačního rejstříku uchována napořád či pouze po určité období. Současně je třeba udržovat identitu informací a zvyšovat novými technologiemi bezpečnost uložení dat.
- Dalšími činnostmi, kterým je třeba věnovat odpovídající pozornost ze strany podpůrných služeb je přehodnocení organizace recyklace odpadového materiálu, zavedení či rozšíření recyklace uvnitř firmy a snížení „vývozu“ odpadu k recyklaci ven. Recyklace či jiné využití odpadového a zbytkového materiálu přímo ve firmě je významným společenským signálem pro trvale udržitelný rozvoj se silným akcentem na Průmysl 4.0.
- Jestliže jednou z běžných činností Facility Managementu je starost o kancelářskou techniku včetně tiskáren, stejně tak jako tiskových center, lze si představit právě v podpůrných službách zřídit a soustředit tisky na 3D tiskárnách.
- Výběrová řízení v úspěšných průmyslových podnicích nemohou v budoucnosti vycházet z nejnižší nabízené ceny jako kvalitativního parametru. Na rozdíl od nakupovaného materiálu se nedá vždy dopředu změřit kvalita budoucí služby. Vyplatí se dát hlas odborníkům se zkušenostmi z oboru včetně znalosti trhu, než jen nakoupit službu se slevou, která se v budoucnu může silně prodražit.
Organizační a procesní změny
- Rovnítko outsourcing = převedení stávajících služeb od interního firemního útvaru k externímu dodavateli přestane existovat. S pravděpodobným vyčleňováním dalších částí podpůrných služeb na externího poskytovatele budou vzrůstat požadavky na tvorbu přidané hodnoty u zavedených služeb, nabídku nových služeb s novou odborností, a současně vyšší inovační úroveň služeb stávajících. Outsourcing při potřebném fungování interního řízení služeb pak musí přinést zejména novou kvalitu služby podpořenou vyšší technologickou vybaveností.
- Ani při vyčlenění výkonu služby nelze u klientského podniku vyčlenit generelní odpovědnost svého managementu za řízení a organizaci služeb poskytovaných na jakkoliv osvíceného dodavatele.
- Interně i externě budou ve Facility Managementu rozšiřovány dříve netradiční služby, jako je Event Management, Design kancelářských ploch, Travel Management, Cizojazyčné služby, Corporate Governance. V těchto případech nejde o nové názvy, nýbrž o celoplošné nasazení aktivit, které podnik vnímal jen dle momentálních potřeb. Nastává čas využít jejich přínosů plošně v celé firmě.
- V rámci restrukturalizace firem lze očekávat, že bude docházet k zatím méně obvyklému jevu a to převzetí části stávajících klíčových procesů podpůrnými službami. Půjde o logickou potřebu „ořezat“ vše, co je projeví u klíčového produktu jako neklíčové. Podpůrné služby tím mohou získat další kompetence a posílit tím svou pozici ve firmě. Za posílením pozice pak stojí důvěra vedení firmy, vyšší investiční ochota směrem k podpůrným službám a jejím interním zákazníkům, prostor k dalším vzdělávacím aktivitám.
- Za vším novým, propojeným, integrovaným, virtuálním i skutečným bude patrně stát nadále široká škála specialistů ICT. Specifická úroveň znalostí z tohoto oboru musí být přenesena rovněž do potřeb podpůrných služeb. Bez mezioborových znalostí včetně vazeb na informační a komunikační technologie pro příslušnou profesi, zaměstnanci nemohou s úspěchem realizovat pro své interní zákazníky v podniku konkrétní požadavky vyplývající z Iniciativy Průmysl 4.0.
Personální záležitosti
- Z kompetenční analýzy jednotlivých profesí podpůrných služeb obvykle dochází k přehodnocení stávající a budoucí kompetence managementu. Ta by měla i v těchto službách vyváženě obsahovat odpovědnost a pravomoc k zlepšování pracovních, ergonomických a hygienických podmínek pracovišť všech zaměstnanců firmy a prostor pro tvorbu a synergické prosazení změn.
- Výsledkem SWOT bývá „nejsou lidi“. Nejen s ohledem na budoucí požadavky si podpůrné služby musí vychovat či získat odborníky v organizaci a řízení služeb s chutí ke změnám. Při objektivním vyhodnocení výsledků SWOT je viděna jako slabá stránka nedostatečná motivace zaměstnance „pro budoucnost“. Nečekáme, že lidé budou opět rozbíjet stroje jako ve století páry, aby jim nevzaly práci. I tak je zejména pro zaměstnavatele užitečné využít zkušeností zaměstnanců k stavbě strategie firmy. Nabídnout a umožnit svým zaměstnancům dosažení nových kvalifikací s vytvořením nových profesních tříd a nárůstem odměny, přístup k celoživotnímu sebevzdělání, by mělo být samozřejmou motivační aktivitou.
- Vedení firem bývá nekompromisně negativní k požadavku udržovat či zvyšovat objemy personálu v podpůrných službách. Tyto služby obvykle vidí jako vhodné spíše personálně redukovat ve prospěch jiných potenciálů a mzdových úspor. Přesvědčování o potřebě dodatečného personálu, že sféra služeb bude brzy dle iniciativ Průmysl 4.0 primární před výrobou, by v tuto chvíli bylo patrně jen začátkem konce kariéry příslušného manažera.
- Doporučeníhodné je předcházet neobjektivním závěrům svých nadřízených interním marketingem a trvalou transparencí prováděných služeb dříve než negativní závěry vzniknou. Pokud FM vidí potenciál v úspoře zaměstnanců, je pro dotčené zaměstnance stravitelné provést rotaci personálu směrem k obsazení nové profese formou rekvalifikace.
- Průmysl 4.0 ve své postupné technologické budoucnosti směřuje k zániku některých profesí a současně vzniku generačně nových profesí. Týká se to nejen profesí v průmyslu. Mladá generace v současné době patrně nemá dostatek motivace ke studiu oborů, kterými trh práce strádá a to včetně nových profesí. Čekáním na zázrak, až sama vyšší produktivita nasazením nových technologií trh práce srovná, by stěží bylo řešením. Ani na rekvalifikaci ze zanikajících profesí v budoucnosti nelze spoléhat. Vzdělávání v chybějících profesí je v řadě organizací provázáno s praxí v konkrétních podnicích disponujících vysokým stupněm automatizace a robotizace. Při podnikové praxi je dobré nevyužívat učně či studenty k zalepení personálních děr na výrobní lince či ve skladu, nýbrž je zasvětit a postupně zapojit do fungování moderních technologií, dát jim nahlédnout i do budoucího rozvoje firmy, naslouchat jejich názorům. Přitom nadále počítejme s tím, že platí „za málo peněz málo muziky“.
- Zásadní pozornost je věnována poznání zda a jak funguje propojení strategických, taktických a provozních rovin služeb a jejich rozhraní k spolupracujícím odborným útvarům. Pro management podniku, controlling, personalistiku, vzdělávání a prvotně pro vedení podpůrných služeb musí být jasné, proč a které služby ve prospěch strategie podniku efektivně rozvíjet interně a které je vhodné integrovat nasazením externího subjektu, které překonané služby zrušit.
- Nenajde-li se smysluplné uplatnění rekvalifikace v mateřské firmě, zejména v podpůrných službách, existují možnosti převedení zaměstnanců k externímu dodavateli služeb. Ve většině případů toto řešení přivítá spíše externí dodavatel než zaměstnanec, který ztrácí svou profesi, i když šance pro uplatnění v nové firmě mohou být výrazné.
- Pro uskutečnění přechodu zaměstnanců, práv a povinností vyplývajících z pracovně právních vztahů, je třeba dbát postupu dle Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, který je definován zejména počínaje paragrafem 338.
Shrnutí
Naplnit očekávání z Iniciativy Průmysl 4.0 má šanci, pokud již od začátku budou jednotlivá řešení a cesty k nim spojena s rozvojem integrace a řízení podpůrných služeb Facility Managementu. Je klíčovou úlohou zabývat se s veškerou vážností výzvami Iniciativy Průmysl 4.0 jak na úrovni interních útvarů Facility Managementu tak u dodavatelů externích služeb. Jde o přežití a rozvoj firem, zvýšení přínosů služeb v nových či posílených rolích a příspěvek k naplnění dlouhodobě udržitelného rozvoje naší společnosti. Záleží nejen na managementu podpůrných služeb a vedení firem jak tuto rozvojovou příležitost uchopí.
Předložený článek ani tak neřeší otázku samotné realizace iniciativy Průmysl 4.0, ale zabývá se primárně očekávanými synergiemi, které tato iniciativa vyvolá, resp. musí vyvolat, aby sama mohla být úspěšná. Přirovnání „robota kamaráda“ již asi není „budoucí realitou“, ale je v některých vyspělých provozech „současnou realitou“, i když opravář s brašnou a mozkem je mnohem častější.
Přínosem článku je popis celého problému zavádění iniciativy Průmysl 4.0 do praxe, protože si dnes řada lidí pod tímto pojmem představuje pouze vyšší zapojení počítačů do výroby a dosažení těsnějšího „propojení výroby a internetu“, což je jen malý segment z celé filosofie čtvrté průmyslové revoluce, která se jako pojem poprvé objevila v roce 2011 na Hannoverském veletrhu.
V článku je logicky poukázáno na rizika, která spolu se zavaděním iniciativy do průmyslových podniků, vznikají v podpůrných aktivitách souhrnně nazývaných Facility Management. Důraz na riziko „outsorcingu“ některých činností, které sice přinese okamžitý efekt, ale na druhou stranu je pro velké podniky dlouhodobě neudržitelný. Jsou zde jasně vymezené oblasti, kde lze činnosti převést na zkušeného partnera sloužícího pro více organizací a naopak jsou zdůrazněny činnosti, které by v žádném případě neměly být převáděny.
Cílem článku je upozornit na možná rizika, která v sobě iniciativa Průmysl 4.0 nese a také upozornit na nutné vazby, které mohou být při překotném zavádění iniciativy do praxe opomenuty a následně působit nemalé škody.
Doplněk: Nebylo by vhodné na začátku trochu rozvinout pojem „Industry 4.0“, resp. „Industrie 4.0“ jak časově vznikal ve světě?