Pravidla pro rozúčtování tepla a teplé vody v bytových domech
Přehrát audio verzi
Pravidla pro rozúčtování tepla a teplé vody v bytových domech
00:00
00:00
1x
- 0.25x
- 0.5x
- 0.75x
- 1x
- 1.25x
- 1.5x
- 2x
Pravidla pro rozúčtování tepla a teplé vody v bytových domech platí od roku 2024. Týkají se zejména určení základní a spotřební složky účtu za teplo, na které má vliv kvalita obálky budovy charakterizovaná v průkazu energetické náročnosti. Tyto a další podrobnosti vysvětlila Jarmila Trčková ze společnosti ista na výstavě Infotherma 2026.
Vracíme se k doprovodnému programu výstavy Infotherma 2026 v lednu v Ostravě, kde pro návštěvníky výstavy a zároveň pro diváky ve streamu přednášela Jarmila Trčková, vedoucí rozúčtovacího oddělení společnosti ista Česká republika. Hlavním tématem byly změny v legislativě týkající se rozúčtování nákladů na vytápění a teplou vodu, jejich praktická aplikace a dopady na správu bytových domů a koncové uživatele.
Klíčové body a změny v rozúčtování nákladů na vytápění:
- Změna poměru základní a spotřební složky:
- Poskytovatel služeb (SVJ, bytové družstvo) musí stanovit základní složku podle průkazu energetické náročnosti budovy (PENB).
- Cílem je spravedlivější rozdělení nákladů a omezení extrémů.
- Kategorie budov dle PENB a stanovení základní složky:
- Kategorie A, B, C: Základní složka činí 60 %.
- Kategorie D, E: Základní složka činí 50 %.
- Kategorie F, G a pro budovy, které nemají PENB zpracován nebo není platný: Základní složka činí 40 %.
- SVJ/družstvo si může schválit odchylku ±10 procentních bodů.
- Tato kategorizace se odvozuje z koeficientu Uem (průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budovy) v PENB.
- Přechodné ustanovení pro rok 2024: Umožňuje rozúčtovat podle dříve schválené základní složky, pokud byla vyšší než nově stanovená.
- Změna limitů vyúčtování:
- Spodní hranice: Změna z −20 % na −30 % od průměrného nákladu na m² objektu. To znamená, že uživatel zaplatí minimálně 70 % průměrné ceny nákladů na m² objektu (dříve 80 %). Pro úsporné uživatele to znamená nižší minimální náklady v Kč na m².
- Horní hranice: Zůstala beze změny, tj. +100 % od průměrného nákladu na m² objektu. Uživatel může platit maximálně dvojnásobek průměru na m² objektu.
- Tyto změny limitů jsou automatické a nevyžadují schválení shromážděním.
- Dopady na praxi rozúčtování (z pohledu ista):
- Správné nastavení základních složek přispívá ke spravedlivosti rozúčtování a omezuje extrémy.
- Snížilo se množství reklamací, zejména těch týkajících se korekcí nákladů při úsporném chování.
- Je však třeba si uvědomit, že celkový náklad objektu v Kč je daný (odečet patního měřidla) a snížení nákladů pro jedny znamená jejich přenesení na ostatní.
- Rozšíření náležitostí ročního vyúčtování: Dokument ročního vyúčtování je rozsáhlejší (až 4 stránky). Cílem je, aby uživatelé měli více informací. Otázkou zůstává, zda je pro uživatele v takovém množství informací snadné se zorientovat.
Co zůstalo beze změny:
- Rozúčtování nákladů na teplou vodu:
- Základní náklady 30 % dle podlahové plochy.
- Spotřební náklady 70 % dle náměrů vodoměrů teplé vody.
- Adekvátnost výše základních nákladů je předmětem diskuse i častých dotazů příjemců služeb a do budoucna by mohla být také tématem legislativních úprav.
- Termín předání vyúčtování: Do 4 měsíců od konce zúčtovacího období.
- Lhůta na vyřízení reklamace: Zůstala stejná.
- Povinnost použití polohových koeficientů: Stále platí, koeficienty by měly být uvedeny i v měsíční informaci o spotřebě. Je doporučováno využívat energetické posudky nebo výpočty dle tepelných ztrát pro přesnější určení koeficientů namísto pouze empirických metod.
Legislativní mezery a dosud neřešené otázky:
- Rozúčtování studené vody: Neexistují přesná legislativní pravidla pro situace jako neumožnění montáže měřidel nebo nefunkční vodoměry (na rozdíl od teplé vody).
- Budovy s bytovými předávacími stanicemi: Pokud je jedním měřičem tepla měřen dohromady odběr tepla i teplé vody bez možnosti oddělení, chybí jasná pravidla.
- Doporučení ista: Rozúčtovat náklady na teplo a ohřev teplé vody dohromady (40 % dle podlahové plochy, 60 % dle měřičů tepla) a náklady na studenou vodu dle náměru studeného vodoměru. Nedoporučuje se používat korekce na polohu jednotek a používat korekce na minimální a maximální náklad na m² objektu.
- Rozúčtování chladu: S nárůstem instalace měřičů chladu roste potřeba legislativního rámce pro rozúčtování chladu.
Další důležité informace:
- Změna způsobu rozúčtování: Pokud SVJ/družstvo schválí změnu poměru základní složky, měla by tato změna platit až od dalšího zúčtovacího období (např. schváleno v roce 2026, platí pro vyúčtování za rok 2027).
- Změny v průběhu roku (např. zateplení, přístavba): Legislativa tyto situace neřeší. Doporučuje se najít kompromis, případně rozdělit zúčtovací období a provést mimořádné vyúčtování, ideálně však začít nové rozúčtování s novými parametry od celého následujícího roku.
- Definice bytového domu pro účely legislativy: Objekt se čtyřmi a více bytovými jednotkami. Takové domy mají povinnost osadit dálkově odečitatelné přístroje a provádět rozúčtování s měsíčními informacemi o spotřebě.
- Archivace podkladů: ista archivuje všechny podklady k vyúčtování 4 roky (data jsou poté pseudonymizována), samotné elektronické vyúčtování 10 let.
- Složitější kombinace (např. fotovoltaika): ista řeší takové případy, avšak s nutností předchozí analýzy a stanoviska, jak správně měřit a rozúčtovávat náklady. Instalace podružných elektroměrů s dálkovým odečtem je možná.
- Vytápění klimatizací: I když si uživatelé myslí, že ušetří, legislativa ukládá podílet se na minimálních nákladech na m² objektu a to ve výši 70 % průměrné ceny za m² objektu.
Důležité upozornění na závěr: S ohledem na rok 2026 je nutné zajistit, aby všechny měřicí přístroje byly vybaveny dálkovým odečtem, pokud tomu tak dosud není.
