Jaké aspekty musí splňovat zdravá kancelář

Společnost CBRE, světový lídr v sektoru komerčních realitních služeb, ve své studii, zaměřené na výstavbu zelených budov, potvrzuje také zájem stávajících zaměstnavatelů o úroveň pracovního prostředí. Společnost zaznamenala na lokálním trhu zvýšenou poptávku po tzv. zelených kancelářských budovách a prostorech, které dosáhly environmentální certifikace BREEAM či LEED. Tyto budovy musí splnit řadu aspektů nejen v oblasti spotřeby energie a zdrojů, ale také v otázce kvality lokace stavby, property managementu, použitých materiálů nebo kvality vnitřního prostředí, včetně úrovně a kvality řízení odpadového hospodářství.

Stále více firem a společností si uvědomuje vliv a dopad pracovního prostředí na spokojenost, zdraví a produktivitu svých zaměstnanců. V případě nevýrobní společnosti tvoří mzdové náklady asi 90 % celkových provozních nákladů. Spokojený pracovník je tedy základním stavebním kamenem úspěšné podnikatelské činnosti a cokoliv, co zvyšuje jeho produktivitu, přímo ovlivňuje také hospodářský výsledek celé společnosti. Jedním z takových aspektů je pracovní prostředí, kdy zaměstnanec vnímá nejen estetickou stánku kanceláří, ale také skutečnost, jak se zde cítí a jaký dopad má tento prostor na jeho zdraví.

Jsou zelené kanceláře, opravdu zdravé a jaký dopad má jejich vyšší standard na naše zdraví?

Michaela Nedorostová, Sustainability Consultant, Asset Services - Office, Industrial & Residential společnosti CBRE, říká: „Zelené budovy mají všechen předpoklad k tomu, abychom se v nich cítili lépe. Přesto se v mnoha certifikovaných budovách převážně v západních zemích jako je Velká Británie a Holandsko začínáme setkávat s konceptem, který zahrnuje takzvaný „wellness trend“ jako nedílnou součástí každého moderního pracovního prostředí. Ano, je tomu tak, více jak 70 % „real estate decision makers“ v reakci na CBRE European Occupier Survey vnímají wellness program jako nedílnou součást kultury své společnosti. Více jak 80 % zaměstnanců považují témata spojená se zdravím pracovním prostředím za nejstěžejnější téma za posledních deset let.“

Aspekty zdravé kanceláře

Každá zdravá kancelář, bez ohledu na to, zdali se jedná o novou stavbu nebo budovu po rekonstrukci, by měla splňovat několik aspektů:

1. Klíčovým faktorem je kvalita ovzduší. Podle studie Světové rady pro šetrné budovy zvyšuje dostatečné množství kvalitního vzduchu produktivitu pracovníků o téměř 10 %. Negativní dopad může mít naopak kolísání teploty a je proto potřeba zajistit určitou standardně normovanou teplotu a tepelný komfort.
2. Vliv na zdraví pracovníků má i světelné klima, kdy dostatek denního světla v kancelářích prodlužuje spánek o 46 minut, čímž zvyšuje jeho kvalitu a kvalitu života obecně.
3. O 52 % zvyšují míru pracovní výkonnosti dobře řešené akustické prvky prostoru.
4. Důraz je kladen také na ergonomii pracovního prostoru, kdy až čtvrtina z celkového počtu dnů čerpání pracovní neschopnosti je způsobena onemocněním pohybovaného aparátu, které ve 20 % vzniká právě z důvodu špatné ergonomie pracovního místa.
5. Efektivní zelená budova se v neposlední řadě zaměřuje i na koncept aktivního pracovního prostředí, neboť 80 % všech inovativních myšlenek a nápadů vzniká na základě vzájemné komunikace a dialogu zaměstnanců.
6. Ze zdravotního hlediska je dále nezbytné zajistit uživatelský komfort pomocí zdraví bezpečným, ideálně přírodním materiálům.
7. Spokojenost zaměstnanců podporuje i dobrá dostupnost kanceláří a zázemí dané lokality, zajišťující potřebný komfort.
8. Pod pojmem zdravá kancelář si tak nepředstavujeme pouze vlastní kancelářský prostor, ale patří zde také společné prostory budovy, její okolí a začlenění do města.

Certifikaci zelené budovy získala například společnost LIKO-S, která v loňském roce vyhrála soutěž Zasedačku roku, organizovanou právě společností CBRE.

Daniel Štys, Head of Operation Department - Associate Director společnosti CBRE, dodává: „Kanceláře firmy LIKO-S jsou zatím unikátem v komplexnosti svého pojetí a důsledností realizace.”

Tento příklad dokazuje, že nejen obytné domy lze stavět ekologicky, s minimální spotřebou energií. Již dříve však u nás vnikaly špičkové budovy, jejich technická řešení jsou bohužel mezi širokou veřejností prakticky neznámá. Příkladem je Danube House v pražském Karlíně z roku 2003, ve kterém je pro chlazení používána vltavská voda a vzduchotechnika je do značné míry nahrazena prouděním vzduchu v proskleném atriu. Jednotlivé prvky udržitelné architektury se na městských budovách uplatňují stále častěji, lze proto očekávat, že i městské kanceláře se v budoucnu stanou mnohem zelenější.