Elektrárna Chvaletice nemusí pokračovat v provozu. ERÚ očekává miliardovou úsporu

Skupina Sev.en oznámila v listopadu 2025 záměr ukončit nejpozději do 31. března 2027 provoz elektráren Chvaletice a Počerady a Teplárny Kladno. Následná analýza provozovatele přenosové soustavy ČEPS označila dva bloky Elektrárny Chvaletice za nezbytné pro zachování systémové přiměřenosti, zejména kvůli regulaci napětí, řízení toků elektřiny a obnově provozu soustavy po případném blackoutu. ERÚ proto zahájil správní řízení, v němž mohl elektrárně nařídit pokračování provozu a stanovit odpovídající finanční kompenzaci.

Od ledna se však podle ERÚ podstatně změnily podmínky v energetice, a úřad si proto vyžádal aktualizaci analýzy ČEPS. Z nového hodnocení vyplývá, že bezpečný provoz elektrizační soustavy lze zajistit i bez Chvaletic. ČEPS toho chce dosáhnout souborem technických, provozních a koordinačních opatření. Jejich konkrétní podobu tisková zpráva ERÚ neuvádí.

„Správní řízení dosud probíhá, ale pravděpodobně bude ukončeno, aniž by bylo nutné nařídit pokračování provozu Elektrárny Chvaletice,“ uvedl předseda ERÚ Jan Šefránek v tiskové zprávě z 20. října. Podle něj by se tím odběratelé vyhnuli nákladům na kompenzace dalšího provozu elektrárny. Jen v příštím roce by úspora měla přesáhnout jednu miliardu korun, což by snížilo tlak na růst regulovaných cen elektřiny.

Provozovatel Chvaletic požaduje vysvětlení změny

Vedení Elektrárny Chvaletice změna postoje ČEPS překvapila. „Ještě v lednu letošního roku ČEPS označil zachování provozu dvou bloků Elektrárny Chvaletice za nezbytné pro zajištění systémové přiměřenosti. Nyní se závěr zásadně mění, aniž jsou nám přesně známy důvody, metodika a předpoklady, které k tomu vedly,“ uvedl generální ředitel elektrárny Václav Matys v tiskové zprávě společnosti Sev.en Česká energie z 20. října.

Podle provozovatele je nutné zveřejnit podrobnosti o opatřeních, která mají dosavadní funkci elektrárny nahradit, a vyhodnotit jejich spolehlivost při mimořádných situacích. Matys zároveň upozorňuje, že samotné neprodloužení provozu nemusí znamenat odpovídající úsporu. Náhradní opatření, zajištění výkonu z jiných zdrojů nebo další systémové služby mohou podle něj přinést dodatečné náklady, které se rovněž promítnou do cen elektřiny.

Obě strany se tak rozcházejí především v hodnocení nákladů a rizik odstavení elektrárny. Zatímco ERÚ očekává úsporu přes miliardu korun, provozovatel požaduje vyčíslení všech nákladů na náhradní řešení. Konečné rozhodnutí zatím nepadlo, protože správní řízení stále pokračuje.

Samostatně se řešila také budoucnost Teplárny Kladno. Ta sice podle lednové analýzy ČEPS není nezbytná pro provoz elektrizační soustavy, ale zůstává nenahraditelným zdrojem tepla pro město. Po jednáních za účasti ERÚ se město Kladno a skupina Sev.en dohodly na dočasném pokračování provozu teplárny. Regulátor tak ani v tomto případě nemusel přistoupit k nařízení provozu nad rámec licence.

Text byl připraven s využitím AI nástrojů na základě uvedených zdrojů a prošel redakční kontrolou TZB-info.