Vlivem koronaviru a neobvyklého počasí klesla v ČR letos na jaře spotřeba elektřiny
Velký dopad měla teplá zima a také deštivý červen. Do toho jako příslovečná „černá labuť“ vplula pandemie COVID-19, která výrazně ovlivnila spotřebu energie. Společnost Amper Meteo proto připravila meziroční porovnání vlivu počasí na českou energetiku.
Především byla v důsledku teplé a suché zimy výroba energie z vodních zdrojů za celou zimu o 15 procent nižší než v zimní sezóně 2018-2019. V nížinách téměř nesněžilo a na horách se sněhové úhrny pohybovaly na 60-70 procentech dlouhodobého průměru. Na jaře proto nedošlo k obvyklému zvýšení průtoků v řekách a hladin v nádržích, a výroba z vodních elektráren tak meziročně spadla o 38 procent. Zlom přišel v červnu, který byl loni rekordně teplý a chudý na srážky, kterých spadlo jen 67 procent dlouhodobého průměru. „Letos byly naopak úhrny v červnu místy i přes 200 mm za měsíc,“ vysvětluje hlavní meteorolog Amper Meteo Milan Šálek. „To se projevilo ve skokovém navýšení výroby z vodních elektráren, a to až o 48 procent oproti minulému roku.“
Výroba elektřiny z fotovoltaických elektráren byla v prvním pololetí jen o málo nižší než v minulém roce (98 procent). Na začátku roku se vyrábělo více energie než loni, ale zataženější červen způsobil pokles oproti červnu 2019 o 29 procent. Také výroba z větrných elektráren byla srovnatelná s minulým rokem, k čemuž přispěl hlavně větrný únor, během kterého se vyrobilo až o 80 procent více energie. „V tu dobu přešlo přes republiku několik vichřic a orkánů, což občas způsobilo krátkodobé odstávky, ale celkově díky tomu byla výroba enormní. Teplejší zima také výrazně omezila ztráty způsobené námrazou,“ dodává Milan Šálek.
Spotřebu energie ovlivnila především pandemie COVID-19, ale také teplá zima a chladnější červen, během kterého například nebylo třeba tolik chlazení. „Celkově se za první půlrok spotřeba elektřiny snížila sice jen o 5 procent, za duben a květen ovšem pokles dosáhl 11-13 procent. V červnu pak bylo možné pozorovat návrat k obvyklým hodnotám, pokles nastal ‚jen‘ o 7,2 procenta,“ analyzuje statistik Amper Meteo Kamil Rajdl.
„Utlumení hospodářské činnosti v důsledku pandemie letos podle odhadu Evropské komise způsobí propad českého hospodářství o 7,8 procenta. Na předkrizovou úroveň se pak podle aktuálních předpokladů vrátíme nejdříve 2022,“ doplňuje Jan Palaščák, šéf skupiny Amper, jíž je Amper Meteo součástí. „Spotřeba elektřiny bude tento vývoj poměrně přesně zrcadlit, na hodnoty z roku 2018 se dle našich předpokladů vrátí až někdy v roce 2023.“