logo TZB-info


Česko prošlo za 30 let největším projektem ekologizace elektráren ve východním bloku


© Fotolia.com

Demonstrace proti režimu začaly před třiceti lety už 11. a 13. listopadu v Teplicích. Po několikatýdenní inverzi, která město halila do štiplavé žluté mlhy, vyšli lidé do ulic s požadavkem na čistý vzduch.


Krušné hory, ale i Jizerské, byly tehdy posety pahýly uschlých stromů vlivem kyselých dešťů způsobených oxidem síry ze severočeských elektráren. Dnes, po třiceti letech, již tehdejší katastrofální znečištění není poznat, Krušné i Jizerské hory se opět zelenají vzrostlými stromy. Od konce roku 1998 ČEZ a ostatní výrobci provozují pouze takové elektrárny, které splňují přísné emisní limity zákona na ochranu ovzduší.

ČEZ v průběhu let 1992 - 98 odsířil 5 930 MW výkonu v uhelných elektrárnách a dalších přibližně 500 MW vybavil moderními fluidními kotli. Elektrárenská společnost tak v sedmi letech zrealizovala patrně vůbec nejrozsáhlejší a nejrychlejší ekologický program v Evropě (v Německu trval tento proces dvojnásobnou dobu). Celkem bylo do modernizace, odsíření a dalších opatření uhelných elektráren investováno 111 miliard korun.

Poslední odsířený uhelný blok v rámci obřího ekologizačního projektu 90. let byl spuštěn do zkušebního provozu 12. listopadu 1998 v elektrárně Mělník. Druhá vlna modernizace uhelných zdrojů ČEZ za více než 100 miliard korun proběhla v letech 2008 – 2017. Na vybraných elektrárnách se v současnosti investuje do dalšího snižování emisí v rámci přípravy na evropské limity od roku 2020.

„Oproti roku 1989 ČEZ zásadně snížil dopady provozu elektráren na okolí. Emise oxidu siřičitého díky tomu klesly dosud o 98 %, popílek o 99 % a emise oxidu dusíku o 86 %. Plníme všechny zákonné limity a připravujeme se pečlivě i na ty budoucí. Investice do plnění evropských limitů od roku 2021 se opět pohybují v řádu 10 miliard,“ říká člen představenstva a ředitel divize výroba Ladislav Štěpánek.

Období před rokem 1989 bylo v energetice charakteristické prioritní politikou levné energie. To však mělo neblahé důsledky – plýtvání energií a neúnosným stavem životního prostředí. Již v roce 1986 sice vznikl Komplexní energeticko-ekologický program k odsíření a denitrifikaci největších elektráren na Severu Čech, ale vhodné technologie odsíření spalin na východ od železné opony na trhu nebyly k mání. Utrácení vzácných valut na z pohledu tehdejší politické reprezentace okrajovou záležitost, jejíž řešení bylo možné odložit na později, bylo nemyslitelné.

Řešení tohoto „dluhu minulosti“ se stalo prioritou pro tehdejší nově vzniklou energetickou společnost ČEZ. Nový zákon o ovzduší z roku 1991 stanovil, že vše se musí stihnout do konce roku 1998. V prvé řadě bylo třeba připravit transparentní, důvěryhodný a realizovatelný plán. V tak krátkém čase nebylo možné provést náhradu zcela novými technologiemi. Proto se program zaměřil na vymezení těch elektráren, které budou odstaveny z provozu, a ty, které budou opatřeny zařízeními na čištění spalin.

„Byla to pro nás otázka nejen společenské odpovědnosti, ale také profesní hrdosti. Chtěli jsme, aby naše elektrárny byly ekologické a s co nejmenším vlivem na prostředí, ve kterém žijeme,“ vzpomíná Štěpánek, který v ČEZ pracoval již devadesátých letech. „Velkou výzvou bylo sehnat potřebné financování v tak obrovském objemu. S tím neměl ve východním bloku nikdo zkušenosti a získat důvěru západních bank bylo skutečným oříškem.“

V roce 1991 bylo nemožné získat u bank desítky miliard korun. Do projektu se však podařilo zaangažovat Světovou banku. Podpisem půjčky ENERGY I. ve Washingtonu v červenci 1992 se ČEZ stal první obchodní společností v bývalém východním bloku, která od Světové banky úvěr získala. Byl to signál bankovního domu s vysokou mezinárodní autoritou, že ČEZ je důvěryhodná společnost, která je schopná dostát svým závazkům. To podpořilo snahu ČEZ si dále již značnou část financí obstarat vlastním jménem, bez státních garancí. V roce 1994 tak ČEZ, opět jako první firma z východního bloku, získala od společnosti Standard & Poor´s investiční rating BBB- a vydala dluhopisy na evropském kapitálovém trhu.

 
 



ZOBRAZIT PLNOU VERZI
© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2019, všechna práva vyhrazena.