Požadavky na elektroinstalaci bezbariérových bytů

Elektrické instalace nízkého napětí - Vnitřní elektrické rozvody - část: Požadavky na elektroinstalaci bezbariérových bytů a bytových domů obsahujících byt (byty) zvláštního určení

S ohledem na časté dotazy na problematiku úprav bytových domů a kuchyní bylo na technické normalizační komisi rozhodnuto vypracovat TNI 33 2130 Elektrické instalace nízkého napětí - Vnitřní elektrické rozvody. Tato TNI bude obsahovat především:

• kompaktní požadavky na elektroinstalaci bezbariérových bytů a bytových domů obsahujících byt (byty) zvláštního určení platné na území ČR s odkazy na způsoby provedení v souladu s dalšími legislativními i normativními požadavky;
• informativní doplňující nebo upřesňující důležitá navazující ustanovení převzatá z ČSN 33 2000-5-51 ed. 3:2010, která je nutno bezpodmínečné respektovat;
• informativní doplňující nebo upřesňující důležitá navazující ustanovení převzatá z ČSN 33 2000 - Část 7;
• informativní doplňující nebo upřesňující důležitá navazující ustanovení převzatá z ČSN EN 12464-1:2004, především ustanovení požadovaná hygieniky;
• informativní doplňující nebo upřesňující důležitá navazující ustanovení převzatá z ČSN 73 4301:2004 (Změna Z1:2005);
• návaznost na vyhlášku č. 268/2009 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu;
• návaznost na vyhlášku č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb;
• návaznost na vyhlášku č. 327/2006 Sb., kterou se stanoví přiměřené požadavky na připojení k veřejné telefonní síti;
• návaznost na vyhlášku č. 48/1982 Sb., základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technického zařízení.

Užité definice pro účely TNI 33 2130

Základní provedení elektrických rozvodů

• elektrické zařízení provedené a osazené pouze v souladu s ČSN 33 2130 ed. 2.

Doplňující provedení elektrických rozvodů

• elektrické rozvody - elektrické zařízení provedené a osazené v souladu s požadavky na jejich snazší využití osobami se zdravotním postižením (například v souladu s požadavky vyhlášky č. 398/2009 Sb.) a s ochrannými opatřeními vyplývajícími ze zdravotního postižení.

Osoby mentálně postižené

• pro účely této TNI se jedná o osoby neschopné přijmout a aplikovat informaci o možném hrozícím nebezpečí z nevhodného zacházení s elektrickým zařízením. Do této skupiny se nezařazují děti, které nejsou schopny přijmout a aplikovat informaci o možném nebezpečí hrozícím z nevhodného zacházení s elektrickým zařízením s ohledem na svůj věk.

Osoba s pohybovým postižením

• osoba používající ortopedický vozík, vysoké podpůrné hole nebo berle a osoba s jinou omezenou možností pohybu. Osoba sedící na ortopedickém vozíku má omezené dosahové vzdálenosti a zvýšené požadavky na manipulační plochu a prostor. Osoba používající berle nebo vysoké hole má omezené dosahové vzdálenosti a zvýšené požadavky na manipulační plochu a prostor (poznámka: požadavky stejné jako u osoby na vozíku).

Osoba s motorickým postižením

• pro účely této TNI se jedná o osoby, jimž s ohledem na svalovou nebo nervovou dispozici činí potíže koordinovat pohyby a přizpůsobit svoji svalovou činnost minimu nutnosti pro ovládání elektrického zařízení.

Osoba se zrakovým postižením

• osoba nevidomá a osoba slabozraká. Osoba nevidomá využívá další smysly - především hmat a sluch, doplňkově čich. Osoba slabozraká využívá především zbytky zraku - světlo, barvy, barevný kontrast, doplňkově další smysly - hmat, sluch a čich.

Osoba se sluchovým postižením

• osoba neslyšící a osoba nedoslýchavá. Osoba neslyšící využívá další smysly, především zrak, doplňkově hmat (vibrace). Osoba nedoslýchavá využívá především zbytky sluchu - indukční poslech, doplňkově - zrak a hmat (vibrace).

Elektrická instalace (budov)

• sestava vzájemně spojených elektrických předmětů mající koordinované charakteristiky, sloužící k plnění jednoho nebo několika určených úkolů.

Elektrický spotřebič

• zařízení určené k přeměně elektrické energie v jiný druh energie, např. světlo, teplo, mechanickou energii.

Obvyklé zacházení s elektrickým zařízením

• takové zacházení, kdy zařízení plní funkci, k jaké je určeno, podle návodu a pokynů výrobce a uživatel podle nich se zařízením zachází a do zařízení nezasahuje.

Dokumentace elektrického spotřebiče

• za dokumentaci pro elektrické spotřebiče užívané laiky je považován přiložený návod k obsluze elektrického spotřebiče nebo obdobný dokument, ve kterém je uživatel seznámen s podmínkami bezpečného užívání příslušného elektrického spotřebiče.

Základní požadavky na elektrické rozvody v obytných budovách s byty pro zdravotně postižené

Při projektování obytných budov s byty pro zdravotně postižené musí být pamatováno na stavební úpravy nutné pro hospodárné provedení elektrických rozvodů v základním a doplňujícím provedení. Stavební konstrukce musejí umožnit provedení elektrických rozvodů a umístění vývodů v místech, kde jsou tyto rozvody a vývody z hlediska provozu nutné.

Řešení pro osoby se zrakovým postižením vychází jak z dispozic, možností a potřeb osoby bez vizuální kontroly, která k orientaci používá pouze bílou hůl, vysílačku povelů, popřípadě také vodicího psa - osoba nevidomá, tak z dispozic osoby s omezenou zrakovou schopností - osoba slabozraká.

Vedení se zásadně ukládají jako skrytá. Ani v nebytových prostorách a při dodatečné montáži se nedoporučuje vedení ukládat na povrchu. Zóny pro ukládání elektrických vedení ve stěnách a pro umisťování elektrických přístrojů jsou definovány v článku 3.10. Pro ukládání vedení do stropů a podlah platí ČSN 37 5245.

Při návrhu vnitřních rozvodů je třeba zajistit i vnitřní ochranu před bleskem v souladu s požadavky uvedenými v souboru ČSN EN 62 305. Této ochrany se dosahuje především zamezením vzniku zbytečných smyček tvořených rozvody silových a elektronických komunikací, neukládáním elektrického vedení v blízkosti svodů hromosvodu atd.

Podle zdravotního postižení a používaných elektrických zařízení je třeba zvážit a v případě potřeby i připravit náhradní napájení - nouzový zdroj (např. UPS). V případě užití jiného náhradního zdroje je třeba postupovat v souladu s požadavky ČSN 33 2000-5-551 ed. 2 a v souladu s požadavky zákona č. 458/2000 Sb.

Roztřídění bytů podle stupně elektrizace - se zřetelem k rozsahu elektrického zařízení v nových a rekonstruovaných bytech a k rozsahu použití elektřiny se rozlišují tři stupně elektrizace bytů:

• stupeň A - byty, v nichž se elektřiny používá k osvětlení a pro domácí elektrické spotřebiče připojované k rozvodu pohyblivým přívodem (na zásuvky) nebo pevně připojené, přičemž příkon žádného spotřebiče nepřesahuje 3,5 kV.A,
• stupeň B - byty s elektrickým vybavením jako mají byty stupně A, v nichž se k vaření a pečení používají elektrické spotřebiče o příkonu nad 3,5 kV.A,
• stupeň C - byty s elektrickým vybavením jako mají byty stupně elektrizace A nebo B, v nichž se pro vytápění nebo klimatizaci používají elektrické spotřebiče. Zde je nutno zvážit i nutnou instalaci dalších elektrických zařízení potřebných pro potřeby osob se zdravotním postižením. Jedná se kromě elektrického zařízení pomáhajícího poškozeným smyslovým vjemům především o elektrická zařízení podporující životní funkce.

Rozvody energií v bytě musejí být takové, aby nemusela být použita žádná lokální topidla ani ostatní spotřebiče s otevřeným plamenem.

Vnější vlivy

U vícepodlažních bytových domů je nutno vždy vycházet z předpokladu, že nelze jednoznačně stanovit, že v objektu bude v souladu s podmínkami ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 malý počet osob. Z tohoto důvodu je třeba volit vnější vliv vyšší než BD1, přičemž za bytové domy se považují objekty určené pro bydlení s více než třemi byty.

Vnější vliv BD1 je možno aplikovat na rodinné domy a jednopodlažní (přízemní) bytové domy, kde je možný únik z bytu na okolní terén, za tento únik lze považovat i možnost opustit místnosti bytu otevřenými francouzskými okny, dveřmi na terasu, která přímo navazuje na okolní terén, a podobně.

U objektů pro bydlení určených pro bydlení osob se zdravotním postižením je v Protokolu o určení vnějších vlivů vždy nutno určit u třídy vnějšího vlivu BA3 (osoby se zdravotním postižením) bližší specifikaci zdravotního postižení osob, pro které jsou byty určeny. Zde je nutno především vycházet z vyhlášky č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb.

Základní rozdělení schopností osob - nejdůležitější vnější vlivy charakteristiky BA u objektů pro bydlení určených pro osoby zdravotně postižené jsou uvedeny v tabulce 1.

Třída vnějšího vlivu	Schopnost osob		Provedení odpovídající požadavku tabulky 51A ČSN 33 2000-5-51 ed. 3
BA1	Běžná	Nepoučené osoby (laici) Normální	Zajištění elektrického zařízení proti nebezpečnému dotyku Omezení povrchové teploty na přístupných částech elektrického zařízení
BA2	Děti	Děti v místech pro ně určených, mateřské školy atd. Zařízení vyššího stupně ochrany krytem než IP 2X Nepřístupnost zařízení, jehož teplota na vnějším povrchu přesahuje 80 °C (60 °C pro jesle apod.)
BA3	Osoby se zdravotním postižením	Osoby, které nejsou zcela fyzicky a duševně schopné (nemocné a staré osoby) Podle povahy postižení, které je nutno specifikovat v Protokolu o určení vnějších vlivů

Tabulka 1 - Základní rozdělení schopností osob

V případě, že se v místnosti bytu zřizují elektrická zařízení pro podporu životních funkcí, je třeba postupovat v souladu s požadavky uvedenými v TNI 33 2140, to znamená, že je nutno provést klasifikaci zdravotnického prostoru. Tato musí být provedena ve spolupráci se zodpovědnými pracovníky zdravotnického zařízení, které bude elektroinstalaci používat. Pro klasifikaci zdravotnického prostoru je nezbytné, aby zdravotnický personál uvedl, jaké zdravotnické procedury se budou v prostoru provádět a jaké budou používány přístroje. Příslušná klasifikace zdravotnických prostorů musí být určena na základě zamýšleného používání.

Zmírnění elektromagnetického rušení (EMI)

Je-li v bytech instalováno zařízení pro podporu životních funkcí nebo jiné citlivé elektronické zařízení, je nutno věnovat zvýšenou pozornost případnému elektromagnetickému rušení tohoto zařízení zdrojů EMI.

Za zdroje EMI v budovách pro bydlení lze považovat:

• spínací přístroje pro induktivní zátěže,
• elektromotory,
• zářivkové osvětlení,
• frekvenční měniče (např. střídače) a regulátory,
• výtahy,
• transformátory,
• podružné rozváděče.

Ke snížení elektromagnetického rušení působí níže uvedená opatření:

1. S ohledem na elektromagnetické jevy přenášené po vedení se za účelem zlepšení elektromagnetické kompatibility (EMC) kvůli zařízením citlivým na elektromagnetické účinky doporučuje instalovat přepěťové ochrany a/nebo filtry.
2. Vodivé pláště (např. pancéřování, stínění) kabelů by měly být spojeny s CBN, pokud je vytvořena.
3. Volbou společných tras pro instalace silových, návěstních a datových vedení by se mělo zabránit vzniku indukčních smyček.
4. Silové a návěstní kabely by měly být vedeny zvlášť a měly by se křížit, pokud možno, v pravých úhlech.
5. Použití kabelů s koncentrickými vodiči, aby se snížily proudy indukované do ochranného vodiče.
6. Pro elektrická spojení mezi měniči a motory, jejichž pohon je frekvenčně řízený, je to použití symetrických mnohožilových kabelů (např. stíněných kabelů obsahujících samostatné ochranné vodiče).
7. Použití návěstních a datových kabelů podle požadavků návodů výrobce na EMC.
8. Kde je instalovaný systém ochrany před bleskem musejí být silové a návěstní kabely odděleny od svodů systému ochrany před bleskem (LPS) buď minimální vzdáleností, nebo použitím stínění. Minimální vzdálenost musí určit projektant LPS v souladu s EN 62305-3.
9. Kde jsou použity návěstní nebo datové kabely, musí se dávat pozor na omezení poruchového proudu, který ze silového obvodu teče stíněními a jádry nebo uzemněnými datovými kabely. Může být také zapotřebí doplnit doplňující vodič např. přemosťujícím vodičem, aby bylo zesíleno stínění.

Příklad opatření ve stávající budově k omezení EMI je na obr. 1.

Obr. 1 Opatření k omezení EMI v existující budově

Silové rozvody

V elektrickém zařízení u objektů s byty určenými pro osoby se zdravotním postižením vyjma přípojkové skříně nebo rozváděče a rozvodnice, k nimž mají přístup jen osoby k tomu pověřené, se musejí všude používat jističe (kombinované přístroje s funkcí jističe a citlivého proudového chrániče) nebo jiné jištění stejně bezpečné i před úrazem. Pojistky s krytem nebo krycím panelem a s uzavřenou tavnou vložkou je možno využívat v odůvodněných případech, kdy je nelze nahradit jističi.

Rozváděče a rozvodnice se osazují ve svislé poloze na místě přístupném podle provozních a bezpečnostních podmínek. Rozvodnice obsahující elektroměr a jistič před elektroměrem bytu určeného pro osoby se zdravotním postižením se nesmějí umísťovat na mezipodestě. Rozvodnice a elektrorozvodná jádra podle ČSN 35 7030 s dveřmi, které po otevření dveří nemají krytí alespoň IP 20, nesmějí být otvíratelné bez použití nástroje a musejí být označeny výstražnou tabulkou podle ČSN ISO 3864 (018010).

Před elektroměrovým rozváděčem (rozvodnicí) nebo jádrem obsahujícím elektroměr a jistič před elektroměrem bytu určeného pro osoby se zdravotním postižením musí být volný prostor o hloubce alespoň 150 x 120 cm rovné plochy nebo terénu definitivně upraveného. Je-li rozváděč širší, je nutno zajistit manipulační prostor o šířce minimálně v půdoryse, umožňující bezpečnou manipulaci s přístroji v rozváděči. Tento prostor však nesmí být nad schody.

Pro všechna plánovaná elektrická zařízení s příkonem 2 kW a více se navrhují samostatné obvody, i když se připojují vidlicí do zásuvky. U elektrického zařízení určeného pro terapii osob zdravotně postižených je nutno připojení tohoto zařízení provést v souladu s požadavky výrobce tohoto zařízení.

Pro sklepy, půdy a garáže přidělené k bytům se navrhují další dodatečné obvody, které se přednostně napájejí z bytové rozvodnice příslušného bezbariérového bytu a/nebo bytu zvláštního určení, ke kterým patří.