Rekonstrukce a opravy elektrických rozvodů v panelových domech, stav 2006 (I)

V současnosti proběhla novelizace nařízení vlády č. 299/2001 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení ke krytí části úroků z úvěru poskytovaných bankami právnickým a fyzickým osobám na opravy, modernizace nebo regenerace panelových domů (nařízením vlády č. 325/2006 Sb.), které je kromě nařízení vlády č. 396/2001 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení na opravy a modernizace bytů, a Úvěru mladým domácnostem jedním z hlavních zdrojů podpůrných prostředků na rekonstrukce a opravy elektrických rozvodů v panelových bytových domech.

K těmto zásahům do stávajících elektrických rozvodů přistupují podle současných poznatků především majitelé těchto bytových domů (obce a bytová družstva) po zkušenostech s haváriemi elektrických rozvodů, které vedly i k více či méně závažným následkům, jako jsou úrazy elektrickým proudem nebo požáry.

Oprava a rekonstrukce elektrických rozvodů

Pro zásahy do elektrických rozvodů u stávajících objektů je třeba si uvědomit základní pravidlo rozdílu mezi opravou a rekonstrukcí elektrických rozvodů v objektu.

Oprava elektrických rozvodů obecně spočívá v tom, že při opravě se uvádí elektrický rozvod do vyhovujícího stavu vztaženému ke stavu původnímu, vzniklému při výstavbě domu. Z toho rovněž plyne, že opravy se mohou dělat podle ČSN a ostatních technických předpisů platných v době vzniku stavby. Výjimkou je pouze provozování a zřizování elektrického zařízení, které bylo zakázáno závazným předpisem některým ze státních organizací (například ČÚBP). Za opravu elektrického zařízení se rovněž rozumí doplnění stávajících elektrických rozvodů o jednotlivou zásuvku, svítidlo a přemístění elektrického zařízení.

Při opravě elektrických silových rozvodů ve stávající podobě nelze reálně počítat s možností zvýšení příkonů pro byty. Z toho také vyplývá, že takto ošetřené byty budou velmi limitovány při užívání nových, moderních elektrických spotřebičů.

Rekonstrukce elektrických rozvodů je znovuvybudování elektrických rozvodů, při kterém se klade důraz i na zvýšení bezpečnosti a užitnosti těchto rozvodů. V tomto případě je nutno jednoznačně postupovat podle v současnosti platných ČSN.

Za rekonstrukci elektrického zařízení se nepovažují laické zásahy do tohoto zařízení (tj. zásahy bez prokázání odborné montáže a revize po provedení montáže).

Hlavní závady elektrických rozvodů ve společných prostorách stávajících domů

Hlavní závady elektrických rozvodů a zařízení ve společných prostorách stávajících domů jsou uvedeny v tabulce 1. V této tabulce nelze postihnout všechny varianty možných rizik vzniklých různými zásahy do elektrických rozvodů, jejichž odbornost byla problematická (jako příklad uveďme zvýšení hodnoty jističe před bytovým elektroměrem bez ověření stavu rozvodů za tímto jističem).

Za kritickou situaci v ohrožení je nutno považovat zvýšení hodnoty jištění hlavního domovního vedení v hlavní domovní skříni (HDS) bez ověření existující rezervy.

Příčina	Důsledek
Užití vodičů s jádry z Al s průřezem menším než 10 mm2 v podmínkách bez periodických kontrol	"tečení" jader vodičů ve spojích mající za důsledek: sníženou spolehlivost a vysoké množství závad zvýšené nebezpečí úrazu osob iniciaci požáru
Užití vodičů s izolací z PVC v místech s nebezpečím zahoření	vznik škodlivých produktů hoření (Cl) a jejich šíření na únikových komunikacích
Provedení dispozičních změn na podestě, přičemž elektroměrové jádro zůstalo uvnitř bytu	nepřístupnost v případech kontroly či potřeby manipulace s hlavním jističem ostatních bytů
Poškození elektrické instalace neoprávněným zásahem	vysoké riziko úrazu elektrickým proudem vznik místa možné iniciace požáru
Značné množství "mrtvých" vedení ve společných trasách se "živými" bez označení	riziko úrazu při záměně zvýšení požárního rizika nepřehlednost rozvodů
Poškozená svítidla, zcizená či rozbitá krycí skla	riziko úrazu elektrickým proudem
Jednofázové připojení bytů s elektrickým sporákem	s růstem příkonu pro domácí spotřebiče dochází k přetěžování rozvodů a často k neoprávněnému zvyšování jištění pro vedení (včetně HDV)

Tabulka 1 - Problematika elektrických rozvodů v panelových bytových domech - společné prostory

Obecná opatření při návrhu či rekonstrukci elektrických rozvodů

Zřízení hlavní ochranné přípojnice (dále jen HOP). V domě (obvykle ve vybrané místnosti v suterénu) se zřídí HOP a provede její spojení s elektricky vodivými předměty. Při této příležitosti se rovněž zkontroluje zemnicí soustava hromosvodu a zjistí, zda vyhoví i pro uzemnění HOP.

K HOP se připojí:

• všechny vodivé části objektu schopné přenést cizí potenciál (potrubní systémy atd.);
• velké vodivé hmoty objektu (kovové konstrukce šachty výtahu, kotelny apod.);
• všechna místa rozdělení vodiče PEN na PE a N;
• ochranné vodiče dodatečně zřízené pro více bytů (například ochranné vodiče protažené instalačním jádrem).

Je-li hlavní domovní vedení (HDV) spolu s měřením uloženo v elektroměrových jádrech na podestách, je nutno zachovat následující opatření. Základní je především požadavek dodržení bezpečnosti osob v případě požáru (třída vnějšího vlivu na komunikaci bytového domu je minimálně BD 2 - nejčastěji BD 3 - velká hustota osob, snadný únik). To znamená, že je nutno zajistit, aby zařízení bylo vyrobeno z materiálu, který zpomaluje šíření plamene a není příčinou vytváření kouře a jedovatých plynů. HDV se provádí v systému TN-C. Schéma HDV je na obr. 1.

Obrázek 1 - Schéma HDV pro připojení bodu rozdělení vodiče PEN na PE a N

Měření odběrů elektřiny, odbočky do bytu

Měření odběrů elektřiny se provádí pomocí elektroměrů, které se osadí po dohodě s dodavatelem elektřiny na veřejně přístupném místě nebo v místnosti vyhrazené k tomu účelu (u stávajících objektů například v kočárkárně). Jištění před bytovými elektroměry se provádí zásadně jističi s charakteristikou B. Při návrhu HDV a odboček do bytů je nutno zohlednit, zda není navržen přechod bytů ze stupně elektrizace A do stupně elektrizace B, případně zda bude zachována či zřízena lokální příprava teplé užitkové vody (TUV) pomocí elektrických ohřívačů v bytě.

Vhodné náhrady stávajících elektroměrových jader

Původně byly používány v bytových domech různé typy elektroměrových jader, obvykle typy JOP a PEJ. Tato jádra nevyhovují v současnosti podle současných norem, především podle ČSN 33 2000-3, kapitoly 32 Vnější vlivy, neboť podle názoru vysloveného ČÚBP je prostor schodiště a podest v bytovém domě nutno charakterizovat z hlediska podmínek úniku v případě nebezpečí minimálně v třídě BD 2 (obvykle BD 3), což znamená požadavek na zajištění prostoru před vytvářením kouře a jedovatých plynů se zpomalením šíření plamene. Z tohoto důvodu je třeba elektroměrové rozváděče z chodeb přemístit do určené místnosti, nebo je nutno použít rozváděče, které tyto bezpečnostní požadavky zajistí. Příklad těchto nových elektrorozvodných jader je na obr. 2. Na obr. 3 je jejich způsob osazení na komunikaci tak, aby vyhověly současným požadavkům.

Obrázek 2 - Elektrorozvodné jádro vyhovující požadavkům ČSN 33 2000-3 kapitole 32 a ČSN 33 2000-5-51

Obrázek 3 - Osazení elektrorozvodného rozváděče vyhovujícího současným požadavkům na komunikaci bytového domu

Počet a minimální průřezy vodičů HDV v bytových domech se stupněm elektrizace A a B

Pro stupeň elektrizace C, tj. s elektrickým vytápěním, je nutno určit průřezy HDV a rovněž odbočky do bytů výpočtem.

V tabulce 2 uvedený počet vodičů a jejich průřez platí pro jednožilové vodiče (například AY, CY) v trubkách pro proudovou soustavu sítě TN, AC 230/400 V, 50 Hz, přičemž část vedení od přípojkové skříně k první odbočce k elektroměru není delší než 20 m. Dalším předpokladem je, že úbytek napětí u připojení jednoho bytu je nižší než 2 %, u připojení dvou a více bytů v jednom podlaží nižší než 1 % (ČSN 33 2130 stanoví tento požadavek u domů do 18 podlaží). Dále uvedené průřezy vodičů platí za předpokladu nepřekročení jmenovitých proudů jističů před elektroměrem uvedených v tabulce 3.

Za jiných podmínek je třeba stanovit průřezy vodičů výpočtem podle podkladů uvedených v ČSN 33 2130 a s pomocí ČSN 33 2000-5-523. ČSN 33 2000-5-523 rovněž doporučujeme při výběru jiného typu vodičů či jejich uložení pro srovnání s vodiči uvedenými v tabulce. Uvedené hodnoty průřezu žil hlavního domovního vodiče v tabulce 2 vycházejí z relativně stejného způsobu života obyvatel domu, který je typický pro firemní obytné domy. Doporučujeme však tuto hodnotu nepodkračovat z důvodu zachování dostatečné rezervy pro další období.

Materiál jader vodičů, počet a průřez hlavního domovního vedení v mm2		Stupeň elektrizace bytu
		A	B
Al	Cu	Počet bytů připojených na hlavní domovní vedení
4 x 16	4 x 10	do 7	do 3
4 x 25	4 x 16	8 až 10	4 až 5
3 x 35 + 25	3 x 25 + 16	11 až 14	6 až 7
3 x 50 + 35	3 x 35 + 25	15 až 19	8 až 10
3 x 70 + 50	3 x 50 + 35	20 až 26	11 až 14
3 x 95 + 70	3 x 70 + 50	27 až 32	15 až 19
	3 x 95 + 50	33 až 46	20 až 27

Tabulka 2 - Počet a minimální průřezy vodičů hlavního domovního vedení v bytových domech se stupněm elektrizace A a B
Poznámka: Pro byty stupně elektrizace C je hodnoty nutno určit výpočtem.

Roztřídění bytů podle stupně elektrizace

Se zřetelem k rozsahu elektrického zařízení v bytech a k rozsahu použití elektřiny se rozlišují tyto tři stupně elektrizace bytů:

• stupeň A - byty, v nichž se elektřiny používá k osvětlení a pro domácí elektrické spotřebiče připojované k rozvodu pohyblivým přívodem (na zásuvky) nebo pevně připojené, přičemž příkon žádného spotřebiče nepřesahuje 3,5 kV.A,
  
  
• stupeň B - byty s elektrickým vybavením jako mají byty stupně A a v nichž se k vaření a pečení používají elektrické spotřebiče o příkonu nad 3,5 kV.A,
  
  
• stupeň C - byty s elektrickým vybavením jako mají byty stupně elektrizace A nebo B a v nichž se pro vytápění nebo klimatizaci používají elektrické spotřebiče, jejichž spotřeba je měřena u jednotlivých odběratelů.

Odbočky od elektroměrů k bytovým rozvodnicím

Minimální průřezy vodičů odboček od HDV k elektroměrům bytů, respektive k bytovým rozvodnicím bytů stupně elektrizace A a B, je uveden v tabulce 3.