Vyhodnocení cen tepelné energie k roku 2008

Tepelná energie se v ČR vyrábí z převažující části z uhlí. Pod pojmem ostatní paliva se nachází především zemní plyn, topné oleje, biomasa nebo jaderné palivo. Ceny v jednotlivých úrovních předání tepelné energie se pochopitelně výrazně liší, a proto jsou v předmětných kapitolách porovnávány odděleně. V tabulce č. 1 jsou uvedeny a římskými číslicemi označeny úrovně předání tepelné energie, které jsou používány v tabulkách a grafech. Všechny uvedené ceny jsou včetně DPH.

Tab. č. 1: Úrovně předání tepelné energie podle cenového rozhodnutí

1. Vývoj průměrné uplatňované ceny tepelné energie v období od roku 2004 až k 1. 1. 2009

Z porovnání průměrných uplatňovaných cen tepelné energie v letech 2004 až 2008 s příslušnými úrovněmi cen tepelné energie, které byly stanoveny v cenových rozhodnutí ERÚ pro jednotlivé roky (od 1. 1. 2009 již úrovně ceny tepelné energie nejsou stanovovány) je patrný vzestupný trend u cen tepelné energie vyrobené jak z uhlí, tak ostatních paliv. Zatímco cena u tepelné energie vyrobené z uhlí vzrostla za sledované období o 74,35 Kč/GJ, u tepelné energie vyrobené z ostatních paliv je celkový nárůst za toto období 200,22 Kč/GJ, tedy téměř trojnásobný.

Tab. č. 2: Průměrné uplatňované ceny a úrovně cen tepelné energie z uhlí

Graf č. 1: Průměrné uplatňované ceny a úrovně cen tepelné energie z uhlí

Tab. č. 3: Průměrné uplatňované ceny a úrovně cen tepelné energie z ostatních paliv

Graf č. 2: Průměrné uplatňované ceny a úrovně cen tepelné energie z ostatních paliv

2. Vývoj průměrné ceny tepelné energie pro konečné spotřebitele v období od roku 2001 až k 1. 1. 2009

Do průměrných výsledných cen tepelné energie dodávané konečným spotřebitelům přehledu jsou zahrnuty dodávky tepelné energie z rozvodů z blokové kotelny, z venkovních sekundárních rozvodů, z domovní předávací stanice a z domovní kotelny, a to jak z uhlí, tak i z ostatních paliv. U obou druhů paliv byla průměrná cena tepelné energie za jednotlivé roky stanovena váženým průměrem.

Ve sledovaném období je v případě tepelné energie vyrobené z uhlí patrný její pozvolný nárůst. U tepelné energie vyrobené z ostatních paliv nejsou meziroční změny rovnoměrné, je zřejmý její vyšší meziroční nárůst v období roku 2005 a 2006, mírný pokles v roce 2007 a poté vysoký nárůst v roce 2008. Vývoj cen tepelné energie je ovlivněn především změnou ceny paliv, možným nárůstem stálých nákladů a zisku v souladu se závaznými podmínkami pro tvorbu ceny tepelné energie, ale i poklesem objemu dodávek tepelné energie. V roce 2008 jsou ceny tepelné energie ovlivněny i zvýšením sazby DPH z 5 na 9 % a zavedením ekologické daně. Za 8 let vzrostla pro konečné spotřebitele průměrná cena tepelné energie vyrobené z uhlí o 139,42 Kč/GJ, tj. o cca 47 %, v témže období se zvýšila cena tepelné energie vyrobené z ostatních paliv o 237,46 Kč/GJ, tj. o cca 69 %.

V roce 2008 byl meziroční nárůst ceny tepelné energie vyrobené z uhlí 43,03 Kč/GJ, tj. 11,66 %, v případě tepelné energie z ostatních paliv činilo navýšení 71,74 Kč/GJ, tj. 15,47%.

Graf č. 3: Průměrné ceny tepelné energie pro konečné spotřebitele

3. Výše cen tepelné energie pro konečné spotřebitele podle krajů a další údaje

Přehled průměrných cen tepelné energie pro konečné spotřebitele za roky 2007, 2008 a k 1. 1. 2009 je členěn podle jednotlivých krajů s uvedením podílů paliv použitých při výrobě. Nejnižší ceny tepelné energie jsou v krajích s velkými, nejčastěji uhelnými, zdroji tepelné energie, které využívají kombinovanou výrobu elektřiny a tepla a rozsáhlé soustavy CZT. Naopak nejvyšší průměrné ceny tepelné energie pro konečné spotřebitele jsou v soustavách CZT, které při výrobě tepelné energie ve velké míře uplatňují ostatní paliva (zemní plyn, topné oleje) v kombinaci s parními primárními rozvody. V roce 2008 byl mezi nejnižší průměrnou cenou v kraji 377,22 Kč/GJ a nejvyšší cenou v kraji 590,45 Kč/GJ rozdíl 213,23 Kč/GJ.

Tab. č. 4: Průměrné ceny tepelné energie pro konečné spotřebitele podle jednotlivých krajů

Z porovnání průměrných výsledných cen tepelné energie pro konečné spotřebitele v roce 2008 a k 1.1.2009 dosažených v jednotlivých krajích (grafy č. 4 a č. 5) je patrné, že s vyšším podílem ostatních paliv na výrobě tepelné energie roste výsledná cena tepelné energie. V krajích, kde je při výrobě tepelné energie využito nejvíce uhlí (kraj Pardubický, Královehradecký, Plzeňský) je i nejnižší cena tepelné energie. Naopak v krajích s výraznou převahou ostatních paliv, v daném případě zemního plynu a topných olejů (kraj Jihomoravský a Liberecký), je cena tepelné energie nejvyšší. V uvedených dvou krajích je vysoká cena ovlivněna i parními primárními rozvody.

Graf č. 4: Průměrné výsledné ceny tepelné energie pro konečné spotřebitele za rok 2008

Graf č. 5: Průměrné předběžné ceny tepelné energie pro konečné spotřebitele k 1. 1. 2009

Při hodnocení předchozích výsledků ERÚ uvádí jako výjimku kraj Vysočina, který navzdory jednomu z nejvyšších podílů ostatních paliv na výrobě tepelné energie předstihl ve srovnání některé kraje s vysokým podílem uhlí. Je to způsobeno významný zastoupením biomasy a druhotných zdrojů. Stejně tak lze ovšem říct, že vzhledem ke skladbě druhů paliv použitých k výrobě tepelné energie (tabulka č. 5 a graf č. 6), mohou překvapit relativně vyšší ceny u Jihočeského kraje a naopak nižší u Karlovarského kraje.

Tab. č. 5: Druhy paliv pro výrobu tepelné energie vyjádřené po jednotlivých krajích

Graf č. 6: Druhy paliv pro výrobu tepelné energie vyjádřené po jednotlivých krajích

Držitelé licence na výrobu tepelné energie používají v České republice k výrobě tepelné energie z 24,2 % importovaná paliva (21 % zemní plyn, 3,2 % topné oleje). Následující graf č. 7 ukazuje, že největší závislost na těchto palivech je v kraji Jihomoravském (80,6 %) a Libereckém (77,9 %). V případě Prahy (64,6 %) je nutno zmínit, že převažující dodávka tepelné energie je realizována z hnědouhelné elektrárny v Mělníku, tj. ze Středočeského kraje.

Graf č. 7: Výroba tepelné energie v jednotlivých krajích závislá na importovaných palivech

4. Závěr

Průměrné uplatňované ceny tepelné energie v rámci České republiky se v roce 2008 převážně pohybovaly pod úrovněmi cen stanovenými Energetickým regulačním úřadem nebo přibližně v její výši. Ceny tepelné energie vyrobené z uhlí jsou ve sledovaném období mnohem stabilnější než ceny tepelné energie vyrobené z ostatních paliv. Na vyšší stabilitu cen tepelné energie vyrobené z uhlí mají patrně vliv dlouhodobé smlouvy a cenová ujednání s dodavateli uhlí.

Při vyhodnocení ceny tepelné energie za rok 2008 jsme se též zaměřili na výši průměrných cen tepelné energie pro konečné spotřebitele v závislosti na velikosti tepelných výkonů zdrojů. Z uvedeného vyhodnocení vyplývá cenová výhodnost dodávky tepelné energie z největších systémů CZT pro konečného spotřebitele oproti menším topným systémům a domovním zdrojům. Rovněž je poukázáno na skutečnost, že vyšší využití instalovaného tepelného výkonu snižuje cenu tepelné energie. Dále bylo poukázáno na různou závislost výroby tepelné energie v jednotlivých krajích na použitých palivech.

Hodnoty zjištěné z regulačních výkazů jednoznačně ukazují neustálý nárůst ceny tepelné energie v období let 2001 až 2008. I nadále lze očekávat, že růst ceny tepelné energie bude pokračovat i v dalším období, a to nejen vlivem nárůstu cen vstupů (především paliv), ale i trvalým poklesem odběrů tepelné energie vlivem energetických úspor na straně odběratele (zateplení objektů, osazení regulační techniky aj.). Proto je důležité na straně dodavatelů stále optimalizovat náklady a zvyšovat účinnosti výroby a rozvodu tepelné energie, přičemž závazné podmínky pro sjednání ceny tepelné energie neomezují dodavatele tepelné energie v obnovovacích a nových investicích do tepelného zařízení.

Cena tepelné energie ze systémů CZT v roce 2008 výrazně narostla z důvodu zvýšení cen paliv, zavedení ekologické daně a zvýšení sazby DPH. Výše ceny tepelné energie je hlavní příčinou odpojování odběratelů od CZT a přechod na individuální vytápění, což zhoršuje účinnost a hospodárnost provozu stávajících CZT, vede to k dalšímu zvýšení ceny tepelné energie a představuje to hrozbu postupného rozpadu některých soustav CZT.