Jsme na začátku hromadného zdražování? Tři dodavatelé zvýšili ceny

Nejenom roste cena elektřiny, prudce akcelerovala i cena plynu na burzách poslední týden

Jestliže v minulých týdnech na růstu cen energií se podílela především cena elektřiny, minulý týden i plyn začal na burze PXE prudce zdražovat. Vinu na současné situaci nese především rozšiřující se krize na Blízkém východě, pak také malé zásoby plynu na zimu a současně s vlnou veder, která také velmi nepříznivě dopadá na ceny elektřiny.

Ve srovnání s minulým týdnem prudce rostly ceny plynu, na následující měsíce téměř o deset procent. Nově za mnoho týdnu cena elektřiny v měsíčních kontraktech rostla pomaleji, stále nejvíce na následující měsíce. Cena elektřiny na listopad již přesáhla 160 EUR/MWh.

I když se zvyšují ceny elektřiny a plynu na následující roky, tak přeci jenom se cena na rozdíl od měsíčních kontraktů tolik nezvyšuje. Ceny na další roky jsou stále nižší, což je vyjádřením naděje, že se situace na trhu zlepší.

Přeci jenom na spotovém trhu hrají velkou roli přírodní podmínky při výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů, které za poslední týden byly příznivější. Spotová cena plynu je ale více podobná měsíčním kontraktům a tak také výrazně rostla.

Aukce na Českomoravské komoditní burze Kladno již několik týdnů vyjadřují snahu zabezpečit si dobré ceny co nejdéle, to se projevuje cenami elektřiny i plynu na více let. Dříve se jednalo převážně o obchody sjednané na rok.

Tab. 1: Přehled cen na burzách v ČR za poslední týden s trendem

Evropa v pasti drahých energií. Promarněná příležitost na prahu další energetické krize

komentář J. Matouška, CENTROPOL

Evropská komise představila dlouho očekávanou revizi systému emisních povolenek EU ETS. Její návrh ukazuje, že si Brusel konečně začíná uvědomovat rostoucí tlak na evropský průmysl, konkurenceschopnost i ceny energií. Zachování bezplatných emisních povolenek i po roce 2030 je krok správným směrem. Současně ale platí, že jde spíše o korekci kurzu než o skutečnou reformu systému. Základní problém vysokých cen energií dopadajících na evropské občany a firmy se totiž neřeší.

Evropa od začátku letošního roku znovu poznává, jak zranitelná dokáže být její energetika. Konflikt na Blízkém východě rozkolísal energetické trhy, ceny plynu v Evropě vzrostly a vyšší náklady se promítly také do cen elektřiny. Evropský průmysl tak čelí souběhu několika negativních faktorů – drahým energiím, vysokým nákladům na emise a rostoucí globální konkurenci.

Zatímco Evropa „dekarbonizuje“, řada významných světových hráčů pokračuje v pragmatičtější energetické politice. Čína dále rozvíjí výrobu elektřiny z uhlí, Indie buduje nové zdroje a ve Spojených státech se klimatická politika výrazně přizpůsobuje požadavkům průmyslu a energetické bezpečnosti.

Podřezáváme si pod sebou pověstnou větev

Evropa si sama zdražuje energii, sama si zvyšuje výrobní náklady a sama si oslabuje konkurenceschopnost, zatímco její hlavní globální konkurenti si ponechávají širší prostor pro flexibilnější energetickou politiku. A právě zde leží jádro problému. Nejde o to, zda chránit klima. Jde o to, zda to dělat nástrojem, který v praxi stále více zatěžuje evropský průmysl, domácnosti i investice, aniž by měl odpovídající dopad na globální emise. Evropská komise dnes už otevřeně připouští, že evropské podniky čelí vysokým cenám energií a sílící mezinárodní konkurenci. Pokud to ví, musí tomu přizpůsobit i podobu klimatické politiky.

Představený návrh revize ETS ukazuje, že si Komise tento problém uvědomuje. Plánuje zachovat bezplatné emisní povolenky i po roce 2030, ovšem jejich přidělování chce více propojit s investicemi do dekarbonizace. Podle návrhu by podnik získal 80 % bezplatných povolenek předem po předložení dekarbonizačního plánu, zbývajících 20 % až po realizaci investic. Komise také navrhuje pokračování systému i ve čtyřicátých letech a počítá s aukcemi povolenek i po roce 2040.

Fakticky tak přiznává, že dosavadní nastavení systému by pro řadu evropských podniků mohlo znamenat likvidační zátěž. Současně však bohužel platí, že hlavní parametry systému jsou nadále zachovány a otázka vysokých energetických nákladů Evropy zůstává otevřená. Na pořadu dne totiž není ani zavedení cenového stropu na povolenky ETS 1, ani vynětí energeticky náročného průmyslu ze systému až do roku 2034, jak navrhovala Česká republika. A pokračovat má i princip postupného snižování emisního stropu.

Evropa dnes nepotřebuje další ideologická gesta. Potřebuje realistickou klimatickou politiku, která chrání životní prostředí, ale současně respektuje ekonomickou realitu. Pokud se revize omezí především na prodloužení bezplatných alokací a několik technických úprav, půjde o promarněnou příležitost. Pokud však Evropská komise a členské státy najdou odvahu otevřít debatu o širší modernizaci systému, může Evropa ještě obnovit rovnováhu mezi ekologií a konkurenceschopností.

V médiích avizované zvýšení ceny fixních produktů se minulý týden projevilo u dvou velkých alternativních dodavatelů, epet energie a také u společnosti TEDOM energie

Sesterské společnosti epet energie a Dobrá energie aktualizovaly nabídky na dodávku elektřiny a plynu pro nové zákazníky. Obě společnosti mají stejnou nabídku, co se týče cen i podmínek. Domácnosti si mohou vybrat z tarifů s délkou závazku a fixací ceny na 12, 24 a na 36 měsíců. Přičemž cenově nejvýhodnější je produkt na 24 měsíců. Tarif na 36 měsíců se skládá z postupně měnících se cen v průběhu závazku. S tím, jak se pomalu blíží konec roku, tím první cena zahrnuje i rok 2027.

Dodavatel nezvyšoval cenu jednotně o určitou částku, ale rozdílně podle délky závazku. Nejméně u nejdelšího závazku, čím kratší závazek a fixace, tím vyšší zdražení. Obchodníci zvedli ceny podobně u elektřiny i u plynu o 182 až o 241 Kč/MWh. I tak tyto nabídky patří k nejvýhodnějším na trhu mezi novinkami.

Nově se na stránkách dodavatele objevil bonus 1 000 Kč pro nové smlouvy sjednané online. To není vše, u plynových ceníků je stále uvedena garance maximálních cen povolenek ve výši 689 Kč/MWh bez DPH. Platby za emisní povolenky mají být od roku 2028, současná cena se pohybuje přes 300 Kč/MWh.

TEDOM energie rovněž změnila nabídku na dodávku elektřiny i plynu pro nové zákazníky. Obchodník nahradil stávající nabídku platnou již od září 2024. Opět v portfoliu má tarif s různě dlouhou fixací ceny a závazku na 12, 24, 36 měsíců. V nabídce nenajdete tarif s postupně měnícími se cenami jako u epet energie. Ovšem ceny na rozdíl od něj jsou vyšší. TEDOM proti minulé nabídce zvýšil cenu podobným způsobem jako epet, nejméně u nejdelšího závazku a nejvíce u nejkratšího závazku. Cena elektřiny se zvýšila o 100 až o 500 Kč/MWh, cena plynu vzrostla o 100 až o 300 Kč/MWh.

Dodavatel také aktualizoval nabídku na dodávku elektřiny a plynu s pevnou cenou jen pro nastávající zimu, pro ty zákazníky, kteří věří, že ceny energií na jaře spadnou a potom si sjednají novou smlouvu. Jednotná cena elektřiny byla v ceníku na 3 699 Kč/MWh a cena plynu 1 599 Kč/MWh. Fixní cena končí posledního března příštího roku.

Tab. 2: Novinky v nabídkách dodavatelů za poslední týden (červeně – růst ceny)

Ceny nových nabídek jmenovaných společností jsou vyšší než nejlevnější starší nabídky ostatních dodavatelů. Dochází k tomu, že tyto nabídky aktualizací mizí z přehledu cenově nejatraktivnějších nabídek na trhu a na opětovné umístění si budou muset počkat, až ostatní zdraží. Při současné situaci na trhu to nemusí trvat dlouho.

Vyberte si výhodnou nabídku dřív, než zmizí

Ceny energií na trhu rostou, výhodných nabídek tak, jak je známe z doby před několika měsíci, ubývá. Domácnosti, které nechtějí utratit za energie zbytečně mnoho, by se měly rozhodnout a sjednat si dodávky energií s cenami podle následujícího přehledu. Nevadí, že jim smlouva končí až třeba za půl roku.

Tab. 3: Aktuální nejvýhodnější nabídky na trhu pro nové zákazníky (zeleně – novinka na trhu)