Nově je možné provozovat bez licence i 100kW výrobny elektřiny

Často diskutovaná novela energetického zákona Lex OZE III mimo jiné mění i pravidla pro udělování licencí od Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Ty nově nebudou mít výrobny elektřiny s instalovaným výkonem až do 100 kW včetně, pokud jejich provozovatelé splní další zákonné podmínky. Úplnou novinkou je pak licence na ukládání elektřiny.

Novela zákona posunula hranici, od které je nutné mít vždy licenci na výrobu elektřiny, bez ohledu na další podmínky. Už v roce 2023 se navýšila z 10 na 50 kW výkonu, od letošního srpna je limit 100 kW.

„Nově se licence neuděluje pro výrobny s instalovaným výkonem do 100 kW v případě, že je vyrobená elektřina určená k přímému odběru v daném místě nebo k bezúplatnému sdílení. Naopak vždy, bez ohledu na výkon, je licence nutná pro výrobny, které slouží k podnikání, nebo pokud je ve stejném odběrném místě připojená ještě další výrobna. Licenci potřebují také výrobci, kteří na elektrárnu čerpají podporu podle zákona o podporovaných zdrojích energie,“ shrnuje Jan Šefránek, předseda ERÚ.

Energetický zákon nicméně nezná jen kategorie, kdy je nebo není licence potřeba, ale dává prostor i pro případy, kdy licenci je možno udělit, a výrobce může podle okolností vyhodnotit, zda ji potřebuje. Bude tomu tehdy, kdy výrobna elektřiny slouží k podnikání.

Obecně platí, že podnikání je činnost provozována soustavně a za účelem vytváření zisku. U výroby elektřiny by se o podnikání jednalo tehdy, pokud pravidelně dochází k přetokům elektřiny do soustavy, a to nikoliv za účelem bezúplatného sdílení, a výrobce od jiného zákazníka či vykupujícího obchodníka získává pravidelné výnosy v relevantní výši. V případě, že je výrobna provozovaná přímo v odběrném místě a slouží primárně k vlastní spotřebě, o podnikání se však jednat nemusí.

„Pokud provozovatel dodá elektřinu do soustavy občas, spíše nahodile, přičemž měsíční výnosy za ni se pohybují například průměrně v řádu stovek korun, nejedná se podle našeho názoru o podnikání,“ popisuje Jakub Med, ředitel sekce správních řízení ERÚ. „Také u sdílení může docházet k situacím, kdy za něj sice výrobce požaduje určitou úplatu, ale nebude se jednat o podnikání. Například pokud tyto prostředky slouží jako příspěvek na pokrytí nákladů výroby,“ dodává Jakub Med.

Podrobnosti najdete ve stanovisku ERÚ k problematice výroby elektrické energie bez licence. Kromě právní úpravy u licencí na výrobu elektřiny přináší novela energetického zákona licenci úplně novou, a to na ukládání elektřiny. Neznamená to ovšem, že by všechna zařízení na akumulaci mohla fungovat jen s licencí. Pokud je zařízení, typicky baterie, připojené prostřednictvím výrobny a jeho instalovaný výkon je maximálně o 20 % vyšší než výkon této výrobny, licence na něj potřeba není.

„Do budoucna bude nezbytné v energetickém zákoně výrazněji revidovat celý systém licencovaných činností, aby více odpovídal novému prostředí, ve kterém se energetika nachází. Původní význam vydávání licencí je v řadě případů již překonaný,“ doplňuje Jan Šefránek.

EG.D jako první český distributor standardizuje pokládku kabelů pluhováním v Moravské Amazonii

Společnost EG.D, člen skupiny E.ON, jako první distributor v České republice plně standardizovala metodu pokládky kabelů pomocí pluhování. Projekt realizovaný koncem září v Chráněné krajinné oblasti Soutok na Břeclavsku ukazuje praktické přínosy rychlosti, ekologičnosti i úspor nákladů. Kabel vysokého napětí byl díky této metodě zapluhován během několika dní, zatímco klasické výkopové práce by trvaly týdny až měsíce.

„Rozhodli jsme se pro pluhování, protože je to nejen technicky efektivní a rychlé řešení, ale zároveň jsme první distributor v tuzemsku, kdo tuto metodu standardizoval. Zároveň je mnohem šetrnější k životnímu prostředí. Snižuje také emisní zátěž a hlučnost při realizaci stavby,“ říká místopředseda představenstva EG.D Pavel Čada.

Samotná lokalita Soutoku, někdy také označována jako Moravská Amazonie, byla letos k 1. červenci vyhlášena chráněnou krajinnou oblastí. Jde o nejrozsáhlejší komplex lužních lesů a mokřadů ve střední Evropě, kde hnízdí mimo jiné také orel mořský. Ten vyhledává přítomnost mohutných stromů a vodních ploch bohatých na ryby. Z toho důvodu musela být pokládka kabelu načasována až na září, kdy vzácný dravec oblast opouští.

Tento projekt je zároveň ukázkou, jak lze novou technologii využít i v mimořádně náročných podmínkách. „Pluhování zde není pouze technologickou inovací. Díky němu se výrazně zkrátí doba pokládky kabelu, dojde k minimálnímu narušení struktury půdy, a to za nižší investiční náklady, jelikož jsme schopni položit až kilometr kabelu za den. V mokřadech Soutoku jsme využili pluhu, který šetrně přejde i přes bažinatý terén. Bavíme se tedy o řádech dnů, nikoliv týdnů až měsíců, které by zabralo bagrování v tak náročném terénu,“ vysvětluje Jan Vaculík, projektový manažer EG.D.

Kromě ekologie a rychlosti i finanční úspory

Rozdíl mezi pluhováním a bagrováním je výrazný. Už nyní tak pluhování otevírá energetikům dveře tam, kde se dříve setkávali s nevolí majitelů pozemků. Zatímco výkopové práce znamenají mísení ornice s podorniční vrstvou, rozsáhlé zásahy do krajiny a nutnost odvážet zeminu, pluhování probíhá při jediném přejezdu tahače se soupravou. Nevznikají tak nové skládky, není třeba budovat písková lože a terén zůstává prakticky nedotčený. Rychlost prací přináší výhodu i zemědělcům, kteří nemusí měnit své agronomické plány. „Úspory dosahují až ke 20 % vůči celkovým nákladům oproti stavbě, která by byla realizována pomocí bagru, což bylo ověřeno v rámci realizace předchozích staveb,“ dodává Jan Vaculík.

Jsou dva typy pluhů, které EG.D na svých stavbách využívá. Prvním z nich je pluh tažený na ocelovém laně pomocí tahače. Tento umožňuje přesné měření tahu na kabel, aby se předešlo jeho poškození během pokládky. Další velkou výhodou tohoto pluhu je pluhování řízené pomocí GPS. Alternativou k tomuto pluhu je pak vibrační pluh s vlastním pohonem, který je rozměrově menší, což je jeho hlavní výhodou. Konkrétně na Soutoku byl použit pluh Spiderplow, který umožňuje kabelizaci všech napěťových hladin provozovaných společností EG.D.

Metoda má i své limity. „Využitelná je pouze v extravilánu, tedy na polích a v lesních průsecích, a to v úsecích delších než 800 metrů, aby byla ekonomicky výhodná. Přesto se z pilotní technologie postupně stává standard,“ zmiňuje Jan Vaculík. Poprvé se v EG.D využilo pluhování u Sokolnic, v dalších letech bylo realizováno několik dílčích staveb, na které v roce 2022 a 2023 navázalo šest pilotních staveb nutných pro dokončení standardizace pluhování v EG.D. Letošní rok přináší osm dalších, z nichž největší je právě kabelizace v oblasti Soutoku o délce okolo 4,5 kilometru.

Nově je možné provozovat bez licence i 100kW výrobny elektřiny