Výrobu i spotřebu elektřiny v prvním pololetí výrazně poznamenala pandemie COVID-19
Energetický regulační úřad (ERÚ) zveřejnil statistické zprávy o provozu elektrizační soustavy za 1. a 2. čtvrtletí tohoto roku. Při porovnání se stejným obdobím loňského roku klesla spotřeba elektřiny v 1. čtvrtletí o 1 % a její výroba o 6,8 %. Ve 2. čtvrtletí se propad prohloubil, spotřeba se v meziročním srovnání snížila o 9,6 % a vyrobeno bylo o 12 % elektřiny méně.
V 1. letošním čtvrtletí (Q1) vyrobila tuzemská energetika 22,2 TWh elektřiny a spotřebováno bylo 20,1 TWh. Ve 2. čtvrtletí (Q2) dosáhla výroba 17,8 TWh a spotřeba 15,8 TWh. Ačkoliv jde ve všech případech o meziroční pokles, změny nebyly v rámci pololetí rovnoměrné. Zatímco ještě v lednu a v únoru ovlivňovaly statistiky spíše běžný vývoj hospodářství a průběh počasí, k výraznému zlomu došlo na přelomu čtvrtletí, kdy se ekonomika potýkala s pandemií COVID-19.
„V dubnu a v květnu, tedy v době výrazných odstávek výroby a zavřených obchodů, se spotřeba elektřiny meziročně snížila o více než desetinu a pokles vyrobené elektřiny přesáhl patnáct procent. Z červnových údajů je naopak patrné, že se ekonomika postupně vracela do normálu. Červnový meziroční pokles spotřeby představoval zhruba pět procent, u výroby elektřiny to bylo půl procenta,“ komentuje vývoj Stanislav Trávníček, předseda Rady ERÚ.
Rozdílný vývoj je patrný i napříč jednotlivými sektory. Ještě v 1. čtvrtletí, proti celkovému trendu, totiž meziročně rostla spotřeba u velkoodběratelů na hladině velmi vysokého napětí (+4,9 %), ačkoliv už klesala spotřeba na hladině vysokého napětí (−3,7 %) i u podnikatelů-maloodběratelů (−0,1 %). Ve druhém čtvrtletí se pak spotřeba meziročně snížila u všech skupin odběratelů, tj. u velkoodběratelů z velmi vysokého napětí (−15,9 %), z vysokého napětí (−18,4 %) i maloodběratelů-podnikatelů (−5,9 %).
„Z průměrných čísel se však podle očekávání vymykaly domácnosti, jejichž členové více času trávili doma. V prvním čtvrtletí zvýšily svou spotřebu meziročně o více než procento. Ve druhém čtvrtletí, jak se zpřísňovala opatření, byl nárůst spotřeby domácností již téměř pětiprocentní,“ doplňuje Stanislav Trávníček.
Na straně zdrojů došlo k největšímu meziročnímu absolutnímu poklesu výroby u uhelných parních elektráren (Q1 −12 %, Q2 −25,8 %). Méně elektřiny bylo vyrobeno také z jádra (Q1 −5,2 %, Q2 −6 %). Podstatně se naopak navýšila výroba v paroplynových elektrárnách, která meziročně vzrostla více než o třetinu v obou čtvrtletích (Q1 +33,4 %, Q2 +36,9 %).
V oblasti přeshraničních toků zůstala Česká republika čistým vývozcem elektřiny. Rozdíly mezi vývozem a dovozem se však snížily, a to především kvůli vyššímu dovozu. Čistý vývoz (saldo) se proto v prvním čtvrtletí propadl meziročně na 2 TWh (−40,2 %, resp. −1,4 TWh), ve druhém čtvrtletí na 2,1 TWh (−24 %, resp. −0,7 TWh).