Jak ušetřit volbou nového dodavatele
Mnohým zákazníkům v tomto roce končí závazek, jsou to zákazníci oslovení v době největšího boomu podomního prodeje, tudíž je jich velký počet. Pokud se vyskytne zákazník, který nebyl dosud s dodavatelem spokojen a stojí před změnou dodavatele, měl by řešit několik otázek, jako jsou tyto: Kterého dodavatele si vybrat? Jakou produktovou řadu zvolit? Zavázat se na dobu určitou či požadovat smlouvu na dobu neurčitou?
Když vybírat dodavatele na příští rok nebo alespoň na následující topnou sezonu, tak jaro je nejpříhodnějším obdobím. Je to období, kdy je již k dispozici vyúčtování za minulý rok. Zákazník má k dispozici rovněž nové ceny pro stávající rok pro porovnání, kam jeho ceny směřují a také zkušenosti, jaké úrovně dosahuje zákaznický servis, zda včas vrací přeplatky atd... Někteří jsou spokojeni, jiní cítí, že jejich volba nebyla optimální.
Mimoto pro změnu dodavatele právě v jarní dobu mluví dvě výhody. První je ta, že s ohledem na tříměsíční výpovědní lhůtu u smluv na dobu neurčitou zákazník stihne začátek topné sezony a druhou je, že díky platbě záloh dočasně platí méně, než jakou má spotřebu, tedy má u dodavatele nedoplatek, což je vždycky lepší než když dodavatel má zákazníkovi peníze k dispozici.
Proč měnit dodavatele
Protože to je nejjednodušší způsob jak dosáhnout úspor bez investičních nákladů. Výměna žárovek, zateplení domu, instalace nového kotle v domácnostech vždy nějakou počáteční investici vyžaduje. Za to se ale vždy jedná o úsporu energie jako celku, tedy o úsporu částky za obchod i distribuci. Kdežto u změny dodavatele lze uspořit pouze část peněz z obchodní složky celkové ceny, i když i tato úspora může být pro rodinný rozpočet významná. To znamená, že změnou dodavatele nelze zákazníka ochránit před případným zvýšením státem regulovaných platů, což ale v současné době není příliš reálné. Ve skutečnosti je vhodná kombinace obou způsobů úspor, třeba například díky levnějšímu plynu si uspořit na nový kotel, který přinese další úspory.
Kde začít
Zákazník by měl alespoň jednou za rok, a to nejlépe v době, kdy dostane vyúčtování, si zkontrolovat, kolik platí a jak si stojí v porovnání s tím, když by byl u jiných dodavatelů. Ideálně by bylo dobré si platbu zkontrolovat i v době, kdy by se ve sdělovacích prostředcích mluvilo o změnách cen zejména v souvislostech s cenovými pohyby dominantních dodavatelů nebo když dodavatel zákazníka upozorní, že zvyšuje ceny či mění podmínky.
Většina zákazníků se o energie zajímá jen v době, kdy dostane vyúčtování. Samozřejmě chuť kontrolovat vyúčtování stoupá s výší plateb a naopak. Usnadnit kontrolu došlých faktur za energie má za úkol právě náš kalkulátor cen energií TZB-info, který nabízí možnost zkontrolovat si roční fakturu a nejen to, umožňuje srovnat nabídky směrem „dozadu“, tedy zákazník má možnost se podívat do minulosti (kolik zákazníci by zaplatili u jiných dodavatelů). Touto funkcí se náš kalkulátor liší od všech ostatních.
Závazek zákazníka u původního dodavatele
Pokud zákazník shledá důvod ke změně, měl by se ubezpečit, že není smluvně vázán a že změna dodavatele nebude považována za porušení platné smlouvy s původním dodavatelem. Ti, kteří mají uzavřenou smlouvu na dobu určitou, se většinou mylně domnívají, že uplynutím doby závazku, který byl sjednán ve smlouvě, je konec smluvního vztahu s dodavatelem. I z praktických důvodů tomu však tak není, tím praktickým důvodem je skutečnost, že by bylo velmi nepohodlné pro zákazníka i pro dodavatele, kdyby přišli montéři distributora a chtěli odmontovat elektroměr, protože mu skončila smlouva a zákazník si na to nevzpomněl a neprodloužil si smlouvu nebo neuzavřel včas smlouvu s jiným dodavatelem.
Bohužel není u nás zavedeno ani adresné informování zákazníka o blížícím se ukončení smlouvy zákazníka tak, jak je tomu v radiokomunikačních službách. Ideální by bylo povinnost adresně informovat zákazníka o vypršení smlouvy, a když by dodavatel zákazníka neinformoval, změnila by se mu smlouva na smlouvu na dobu neurčitou a zákazník by měl možnost podle svého uvážení odejít, když nebude s dodavatelem spokojený. Bohužel zavedení tohoto pravidla podle mne není reálné, nezdá se mi, že by u nás byl v tomto případě chráněn státem ten slabší, a tím je zákazník. Přitom by mělo být zabezpečeno, aby právě zákazník samozřejmě po splnění závazku měl možnost vybrat si svobodně jiného dodavatele.
Někteří dodavatelé prezentují automatické prodloužení jako jednu z výhod, kterou zákazníkům nabízejí. Když už se vyskytne zákazník, který by chtěl ukončit smlouvu po skončení závazku, občas se setkává, hlavně u dominantních dodavatelů, že se snaží udržet si za zákazníka za každou cenu, tedy skrytě mu bránit v odchodu. Jedná se zejména o podávání nepřesných údajů o datu ukončení smlouvy, na základě kterých bývá oznámení o nesouhlasu s prodloužením zamítnuto z důvodu nepřesného datu (zmeškání). Po zkušenostech z diskuzí mohu doporučit postupovat podle našeho návodu, kde žádné datum není uvedeno. Téma automatického prodloužení a „podrazů ze strany dodavatelů“ je jedním z nejčastějších témat diskuzí. S obstrukcemi se mohou setkat i účastníci aukcí, kde sice vysoutěží dobrou cenu, ale právě tyto obstrukce zabrání ve změně dodavatele. Jinými slovy zákazník se musí v tomto případě smířit s tím, že mu byla prodloužena smlouva stávajícím dodavatelem na další nejméně rok dlouhé období.
Finanční síla dodavatele
Další často diskutovanou otázkou je finanční síla dodavatele. Ti silní často prohlašují, že zákazníci riskují, když volí malého dodavatele. Podle mého názoru je to otázka časového období, na které se díváme. Logicky v období nejistoty je reálná hrozba, že bude energie dražší. Je také větší riziko krachu energetické společnosti. V tu dobu se musí dodavatelé potýkat s řešením dvou protichůdných požadavků. Jde o to nakoupit co nejlevněji a co nejdráž prodat, ale s ohledem na postavení na trhu. Rozhodně u menších dodavatelů nevyužívajících agresivních metod prodeje s nízkými cenami by to mohl být problém. Na druhé straně je zde příklad velmi silné energetické společnosti, dokonce účastníka a tvůrce trhu v obchodování na pražské burze PXE, Moravia Energo, která díky nákupu těsně před vypuknutím krize a prodejem po jejím vypuknutí byla nucena ke krachu.
Současná doba, kdy kontrakty na následující tři roky jsou čím dál tím levnější, nenahrává příliš krachu společností, protože společnosti samozřejmě nesnižují ceny úměrně snížení cen na burze, snaží se získat peníze jinde, třeba na zvýšení paušálních poplatků. Podle zpráv zveřejněných na stránkách dodavatelů i ti relativně malí generují slušný zisk. Naproti tomu ne všichni dodavatelé působí na trhu, aby prodávali jen energie. Myslím tím, že alespoň v minulosti se vyskytli dodavatelé, kteří se snažili získat hlavně odběrná místa pro jejich případný prodej. Někteří mají podnikání v energetice jen jako doplněk jiného podnikání, ze kterého si mohou přinést dluhy a pak stáhnout do problému všechny části společnosti.
Celkem, dalo by říci módním, je vstup na energetický trh finančně silných společností s hlavním předmětem podnikání v jiných oborech nebo podnikají v energetice v jiných státech. Je to dobrá alternativa velkým dominantním dodavatelům, mají možnost nabídnout sílu finančně stabilní společnosti a kvalitní servis, který může poskytnout malý dodavatel. Mezi tyto společnosti patří Fosfa, eYello, SPP, Primagas, Vemex.
Otázka délky závazku
Na našem trhu existují podle mého názoru tři druhy smluv z hlediska délky závazku. V první řadě je to smlouva na dobu neurčitou, která je preferována zákazníky, kteří si aktivně hledají výhodného dodavatele a uvažují i o tom, že když by se objevila na trhu ještě výhodnější nabídka a jejich stávající dodavatel by nezměnil podmínky, tak by k tomu novému přešli.
Druhé dva typy smluv jsou na dobu určitou, kde zákazník může být nalákán na dočasně nižší cenu, která se ale po určitém období změní na standardní cenu. Často ten časový úsek s lepší cenou je tak krátký, že zákazník může cenovou výhodu využít pouze pár měsíců. Typickými zákazníky této cenové politiky jsou zákazníci získaní na základě podomního prodeje, či na základě nabídky komerčních srovnávačů – eShopů.
Poslední skupinou je závazek na určitou dobu s fixní cenou. Nejdříve byla tato forma využívána za účelem eliminování odchodu zákazníků od dominantního dodavatele, jako reakce na novelizaci energetického zákona v srpnu 2011, kde byly více ve prospěch zákazníka upraveny podmínky odstoupení od smlouvy na základě nesouhlasu se zvýšením ceny či změnou podmínek. Tento prodejní model byl dříve využíván hlavně RWE a PRE, nyní díky dlouhodobým vyhlídkám na levnější energii tyto produktové řady využívá široké spektrum dodavatelů.
Ceny produktových řad jsou vhodným indikátorem poměrů na trhu, v posledním roce jsou ceny produktových řad nižší než produktových řad standardních, a to svědčí o tom, že obchodníci si nemyslí, že by v nejbližší době mělo dojít ke zdražení. Ještě před dvěma lety byla situace opačná, tehdy byla standardní produktová řada levnější než nabídky s fixní cenou. Tak ti, kteří se před dvěma lety upsali, nemají nyní výhodné ceny.
Doporučení
Nemohu doporučit konkrétní postup, jak vybrat dodavatele, jsem sice spíš zastánce nákupu energie bez závazků od menších dodavatelů, ale vše podle mne záleží na ceně. V případě výhodné nabídky bych se závazku s fixní cenou nebránil.
Důležité je mít určité základní znalosti či návyky. Do nich patří zejména toto:
- Smlouva na dobu určitou se automaticky prodlužuje, je potřeba se seznámit s lhůtou, do kdy zákazník může poslat nesouhlas a od kdy se lhůta počítá - od data podpisu smlouvy či od dat prvního dne dodávek.
- Věnujte pozornost diskusním fórům, co se o dodavateli píše, případně si nechte poradit.
- Upravte si zálohy tak, abyste měli spíš mírný nedoplatek než velký přeplatek.
- V případě nutnosti se raději na dodavatele obracejte písemně, ne telefonicky, to se pak těžko reklamuje.
- Vždy je zde Energetický regulační úřad, který je na Vaší straně a při problémech pomůže.
- Pro srovnání dodavatelů a případnou pomoc je zde kalkulátor cen energií TZB-info.