Firmy v Česku mají špatně nastavený systém bezpečnosti práce. Lidem se ročně stane přes 40 tisíc pracovních úrazů

Lubomír Winkler

Praha, 10. května 2018 – V loňském roce se přihodilo zaměstnancům v Česku celkem 44 370 pracovních úrazů, což je za posledních pět let druhé nejvyšší číslo. Prvenství drží zpracovatelský průmysl, následuje stavebnictví a doprava, kde je zároveň i nevíce smrtelných úrazů, jak vyplývá z nejnovějších statistik Státního úřadu inspekce práce. Vysoká úrazovost do značné míry souvisí se špatně nastaveným systémem bezpečnosti práce ve firmách, který nerespektuje reálné potřeby zaměstnanců ani výkon samotné práce. Shodují se na tom odborníci na bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP) z ARDON SAFETY a Bureau Veritas.

Zaměstnanci nevědí, jak bezpečně manipulovat s těžkými břemeny

Nejvíce vážných úrazů se stalo ve zpracovatelském průmyslu, kde často dochází k traumatickému poranění končetin od strojů. „Vysokou úrazovost přisuzuji především vyššímu počtu pracujících a méně kvalifikovaným agenturním zaměstnancům. Mnoho z nich neumí dostatečně česky a jejich zaškolení je obtížnější,“ říká Lubomír Winkler z ARDON SAFETY, bezpečnostní konzultant pro průmyslové firmy. Důležité informace zaměstnancům i jejich šéfům schází také u rizikové manipulace s břemeny, kdy si lidé přirazí prsty nebo končetiny, případně způsobí úrazy zad či páteře. „Zaměstnanci neumí a nevědí, jak bezpečně zvedat těžká břemena - výpadem, z podřepu nebo mrtvým tahem a že v žádném případě nesmí v zátěži přidávat rotaci páteře,“ dodává lektor pro oblast bezpečnosti práce Petr Kaňka z Bureau Veritas.

Špatně nastavený systém bezpečnosti práce posílá zaměstnance na neschopenky

Na vysoké pracovní úrazovosti v Česku se podílí špatně nastavený systém bezpečnosti práce, o kterém ve firmách rozhodují tři složky – bezpečnostní pracovníci, nákupčí ochranných pracovních prostředků a management. „Bezpečáci mají snahu přinášet nejefektivnější řešení, ale jsou omezení nákupčími, pro které je hlavním kritériem cena. Proto firmám doporučujeme interní audity. Dozvědí se například, že nejlevnější ochranné prostředky, třeba nepadnoucí bezpečnostní boty nebo špatné rukavice, ve výsledku vyjdou dráž, protože obsahují skryté náklady - nedostatečně chrání před úrazy, které posílají zaměstnance na neschopenky a tím ve firmách snižují produktivitu práce. V dalším ohledu nerespektují přirozené potřeby zaměstnanců, kteří se chtějí cítit při práci pohodlně a nezranit se, což zase podporuje fluktuaci,“ upozorňuje bezpečnostní konzultant ARDON SAFETY Lubomír Winkler.

Školení nenahradí zaučení od zkušeného mistra či vedoucího

Riziko úrazů ve firmách zvyšuje rovněž nedostatečné bezpečnostní proškolování zaměstnanců, například pokud jde o obsluhu strojů a rizika při práci s nimi. „Zaměstnavatelé se mylně domnívají, že e-learning nebo obecné školení o BOZP nahradí kvalitní instruktáž od vedoucího, či znalého zaměstnance ke konkrétnímu zařízení. Je třeba vzdělávat vedoucí a mistry, kteří musí umět vysvětlit, jak se strojem pracovat. Tito lidé by měli být rovněž schopni pracovníkům vysvětlit zásady správné manipulace s břemeny těžšími více než padesát kilogramů, respektive dvacet kilogramů u žen, a zajistit k tomu odpovídající technická a organizační opatření,“ uzavírá lektor pro BOZP Petr Kaňka z Bureau Veritas.