Ing. Zdeněk Prošek, Ph.D.

Recenzovaný V článku jsou prezentováné experimentální výsledky při využití upraveného stavebního demoličního odpadu po tornádu na jižní Moravě v roce 2021. Recyklát byl nejdříve dopravený do recyklačního střediska společnosti Moravostav Brno v Modřicích. V recyklačním středisku upravený recyklát byl rozdělený do frakcí 0/4, 4/8 a 8/16 mm a dovezený na Fakultu stavební ČVUT v Praze. V rámci experimentu byla provedena charakterizace jednotlivých frakcí a ty byly použité do betonu jako náhrada části kameniva. Na vyrobených vzorcích byla stanovena pevnost v tlaku a porovnána s referenční sadou vzorků.

Recenzovaný V prezentovaném příspěvku jsou detailně analyzovány výsledky využití modifikovaného recyklátu na bázi sádrokartonu získaného ze stavebního a demoličního odpadu. Získané výsledky jasně ukazují, že vhodnou úpravou je možné efektivně nahradit část sádrového pojiva v suché sádrové směsi pomocí modifikovaného sádrokartonového recyklátu. Uvedené poznatky poskytují důležité informace pro pokročilé využití recyklace sádrokartonu ve stavebním průmyslu, přičemž zdůrazňují potenciál pro udržitelnější a ekologičtější postupy v oblasti stavebních materiálů.

Recenzovaný Příspěvek pojednává o možnostech využití mikromleté recyklované chemicky aktivované betonové moučky. Jedná se o jemnou frakci odpadního betonu, která v praxi doposud neměla žádné širší využití. Kombinace mikromletí a chemické aktivace pomocí vhodné příměsi, jako je např. popílek nebo struska, ukazuje jednu z možných variant, jak pro tento odpadní materiál najít uplatnění ve speciálních aplikacích při výrobě nového cementu a betonu. V příspěvku je řešena mikroskopická analýza a vliv chemické aktivace na hydrataci a na výsledné pevnosti.

Recenzovaný Odpadní beton obsahuje nehydratované části betonové pasty. Vzhledem k tomu, že jde o hodnotnou surovinu, hledají se cesty, jak ji reaktivovat a znovu využít při výrobě nového materiálu. Dopomoci k tomu může mechanická aktivace. Jedná se o proces velmi jemného mletí, při kterém jsou nehydratovaná zrna obnažena, díky čemuž mohou být zapojena do nových hydratačních procesů. Pro zjištění efektivity této reaktivace byla použita kombinace metod popisujících tvar a fázové složení vzniklých zrn. Sledována byla při recyklaci třech různých odpadních betonů, které se vzájemně lišily stářím, dále způsoby využití a výroby. Ukázalo se, že nejvhodnější surovinou pro mechanickou reaktivaci je starý odpadní beton s vysokým obsahem belitického pojiva.