Ing. Tomáš Melichar, Ph.D.

Recenzovaný Článek prezentuje výzkum zaměřený na studium chování a vlastnosti dřevocementových kompozitů při změnách vzdušné vlhkosti. Chování a výsledné změny vlastností při kolísání vzdušné (relativní) vlhkosti jsou výrazně ovlivněny obsaženými třískami. Třísky jsou při výrobním procesu mineralizovány, resp. stabilizovány. Vedlejší produkt (částicová směs) vznikající při výrobě cementotřískových desek, který byl využit pro modifikaci složení kompozitů, obsahoval již jednou mineralizované smrkové třísky (tj. stabilizovaných vlastností a struktury).

Recenzovaný Jedním z velmi podstaných aspektů pro zajištění adekvátní životnosti kompozitních materiálů, které kombinují cementovou matrici a dřevní hmotu, je stabilizace struktury dřeva. Stabilizace dřevní struktury je významá zejména v návaznosti na vliv vlhkosti na mechanické vlastnosti dřevo-cementových kompozitů. Stabilizace dřevní hmoty je prováděna zpravidla pomocí vhodných typů přísad. Článek se zabývá detailní analýzou vlivu složení dřevo-cementových kompozitů v návaznosti na působení vody. Další z podstatných oblastí prezentovaného výzkumu je analýa shopnosti modifikované matrice (různými typy průmyslových odpadů) fixovat cukry ve struktuře dřevní hmoty, a to s ohledem na eventuální ovlivění průběhu hydratace cementové matrice.

Recenzovaný Podsypy podlah mají ve výstabě či rekonstrukci budov své nezastupitelné místo a to především při realizaci podlah, kde je cílem redukce mokrého procesu v návaznosti na rychlost provedení. Pro podsypy podlah jsou využívány nejrůznější typy materiálů (keramzit, porobeton, mineralizovaná dřevní štěpka, apod.). Článek prezentuje výzkum a vývoj nového typu vyrovnávacího podsypu suchých podlah na bázi upravených odřezků z opracování cementotřískových desek. Podsyp je určen jak pro rekonstrukce, tak realizaci nových podlah obytných objektů. Výzkum a vývoj zohledňuje environmentální situaci, neboť ročně je produkováno přibližně 5 tis. tun odřezků během opracování cementotřískových desek. Cílem výzkumu a vývoje bylo posouzení vlastností a chování podsypu na bázi vhodně upravených odřezků z výroby cementotřískových desek. Složení odřezků bylo upraveno v čelisťovém drtiči a následně byly různé varianty podsypů analyzovány z hlediska zrnitosti, stlačitelnosti, pevnosti v tlaku, nasákavosti a součinitele tepelné vodivosti. Vlastnosti vyvíjeného materiálu byly komparovány také s parametry běžně komerčně dostupných podsypů.

Recenzovaný Článek prezentuje výzkum zaměřený na vliv uhlíkových nanotrubiček ve směsné polymersilikátové matrici s obsahem surovin z alternativních zdrojů. Záměrem bylo testování několik variant složení receptur při laboratorních a dále také extrémních teplotních podmínkách. Hodnocení vhodnosti složení matrice probíhalo jednak pomocí základních fyzikálně-mechanických parametrů a dále pak mikrostrukturních analytických metod (na vybraných vzorcích).

Cementotřískové desky jsou stavební prvky, které slučují výhodné vlastnosti dřeva a cementu, a právě tento synergický účinek je určuje k všestrannému stavebnímu použití. Nevýhodou desek zůstává jejich poměrně vysoká cena. Snížení ceny lze dosáhnout částečnou náhradou výchozích surovin.

Článek je zaměřen na analyzování základních parametrů popílku, který vzniká jako vedlejší produkt při výrobě cementotřískových desek. Dále je provedena komparace s vybranými typy vedlejších energetických produktů. Konkrétně se jedná o testování těchto alternativních surovin z hlediska vybraných parametrů, které jsou podstatné pro následující využití v cementových kompozitech s organickou výztuží.

Příspěvek pojednává o možnosti zužitkování recyklovaných lepených skel pocházejících z automobilů při výrobě obkladů a dlažeb ze spékaného skla. Tyto nalézají mimo jiné uplatnění jako finální povrchy podlah jak pro běžné užití v interiéru, tak i aplikace v náročných podmínkách (exteriéru, chemické provozy, plavecké bazény atd.). Konkrétně je v článku podrobně analyzován soubor některých základních parametrů těchto deskových materiálů (pevnost v ohybu, nasákavost, pórovitost, délková teplotní roztažnost, povrchové opotřebení aj.).