doc. Ing. Tomáš Matuška, Ph.D.

Třetí část seriálu se zaměřuje na prvky solární soustavy. Skutečnost, že z důvodu snížení ceny solárního systému dochází k poddimenzování prvků, je očekávatelná. Ovšem případy, kdy jsou porušeny základní bezpečnostní zásady, jsou dokladem o nekompetenci montážní firmy nejen v oblasti solárních soustav, ale v oboru vytápění obecně.

Snížení teploty otopné vody vracející se do tepelného čerpadla může mít příznivý vliv na jeho energetickou efektivitu. Vyplývá to z experimentu, ve kterém byl z kondenzátoru oddělen samostatný chladič par chladiva a samostatný dochlazovač zkapalněného chladiva.

Článek představuje energetickou studii rekonstrukce staré budovy – budoucího Centra nízkoenergetických budov v Písku. Návrh energeticky efektivních budov s nejednotnou strukturou uživatelů, např. kombinace obytného, administrativního a technologického provozu, vyžaduje detailní dynamické simulace budovy a energetického systému pro návrh optimálního konceptu, který splňuje jak požadavky na komfort, tak energetickou efektivitu při minimalizovaných investičních nákladech.

Druhá část seriálu se zaměřuje na solární kolektory. Základní axiomy solární tepelné techniky berou za své, pokud se projektant nebo realizační firma snaží realizaci provést za každou „cenu“. Poznat kvalitu solárního kolektoru na první pohled není snadné, ale od toho jsou nezávislé zkušební laboratoře.

První část seriálu se zamýšlí nad obecnou kvalitou dodavatelských firem a především pak nad smyslem instalace solární soustavy. U instalací bez předchozího projektu a výpočtu energetických přínosů je nesnadné identifikovat, co bylo předmětem dodávky, zda pouze materiál nebo funkční solární soustava.

Článek se snaží poukázat na reálném bytovém domě analýzou chování tepelného čerpadla v soustavě vytápění a přípravy teplé vody na úskalí energetické efektivity takových instalací. Běžná tepelná čerpadla pracují do přípravy teplé vody s nízkými topnými faktory. Struktura potřeby tepla v bytových domech, kdy velká část je tvořena právě přípravou teplé vody, ovlivňuje pak celkovou energetickou efektivitu provozu tepelného čerpadla. Kombinace s vytápěním pak znamená navíc vysoký instalovaný výkon zařízení, který se během roku významně neuplatní.

S využitím simulačního softwaru TRNSYS byly porovnány za srovnatelných podmínek odběru tepla a klimatických podmínek fotovoltaický systém (ve dvou variantách) a fototermický systém pro přípravu teplé vody. Na základě několika konkrétních nabídek bylo provedeno ekonomické porovnání.

Univerzitní centrum energeticky efektivních budov je nově vzniklý interdisciplinární výzkumný ústav ČVUT v Praze zaměřený na energeticky efektivní budovy se zdravým vnitřním prostředím, které jsou zároveň šetrné k životnímu prostředí. Hlavním cílem založení Centra je vývoj technologií pro snížení energetické náročnosti a zefektivnění využívání přírodních zdrojů při nové výstavbě i rekonstrukcích stávajících staveb.

U pasivních domů se výrazně snižuje potřeba tepla na vytápění na krytí tepelných ztrát prostupem obálkou budovy a větráním. Současně tím ale roste podíl spotřeby pomocné, výhradně elektrické energie na pohon oběhových čerpadel a ventilátorů. Výsledek analýzy může být pro mnohé čtenáře docela překvapující.

Lze smluvně garantovat i určitou stabilní úroveň výnosů solární tepelné soustavy? Přestože tepelné zisky solární soustavy přímo závisí na dopadající sluneční energii, významně vyšší výkyvy než vlivem klimatických podmínek jsou způsobovány změnou odběru tepla uživatelem.