logo TZB-info

estav.tv nový videoportál

Reklama

doc. Ing. Petr Kuklík, CSc.

ČVUT v Praze

Petr Kuklík působí na ČVUT v Praze jako pedagogický a vědecký pracovník. Specializuje se na tvorbu evropských a českých technických norem pro navrhování dřevěných konstrukcí za běžné teploty a za požáru. Je autorem řady odborných publikací o dřevěných konstrukcích, patentů a užitných vzorů.

Archiv článků autora:



29.6.2015
Ing. Magdalena Charvátová, doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., ČVUT Praha, UCEEB

Článek je zaměřen na zkoumání vlivu použitého protipožárního nástřiku na OSB deskách na požární odolnost celé konstrukce z lehkého dřevěného skeletu. Začátkem roku 2014 byly provedeny 2 požární zkoušky v požární zkušebně firmy PAVUS, a.s. ve Veselí nad Lužnicí.

15.6.2015
Ing. Aleš Vodička, Ing. Pavel Mlejnek, Ph.D, Ing. Jan Včelák, Ph.D., Ing. Petr Ptáček, Ph.D., doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., Univerzitní centrum energeticky efektivních budov, ČVUT v Praze

Recenzovaný Článek popisuje jeden z nejdůležitějších faktorů omezující životnost dřevostaveb – vlhkost. Ukazuje, jaké jsou nejčastější příčiny a důsledky zvýšené vlhkosti v konstrukci dřevostaveb a jakými způsoby lze tuto vlhkost detekovat a měřit.

9.3.2015
Ing. Petr Sejkot, doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., ČVUT Praha; Fakulta stavební, Univerzitní centrum energeticky efektivních budov (UCEEB)

V současné době jsou vypočtené únosnosti prostorových přípojů dřevostaveb za pomoci kování výrazně nižší, než experimentálně zjištěné hodnoty. Důvodem je nedostatečná podpora výpočtů v současném znění technických předpisů a norem. Výzkum na ČVUT v Praze se proto tímto tématem zabývá a klade si za cíle doplnit předpisy a normy tak, aby vypočítané hodnoty únosnosti lépe odpovídaly experimentálně zjištěným hodnotám. Tento příspěvek přibližuje celý proces výzkumu od experimentů v reálném měřítku, přes numerické modely přípojů až po současné analytické přístupy a návrh na jejich zlepšení.

9.2.2015
Ing. Martin Hataj, doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební

Předmětem tohoto článku je analytická, numerická a experimentální analýza šikmého středního čepovaní s krátkým zhlavím a konfrontace zjištěných napětí s charakteristickými pevnostmi, používanými při posuzování napjatosti tesařských spojů podle Eurokódu 5.

30.12.2013
Doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., Ing. Lukáš Velebil, Univerzitní centrum energeticky efektivních budov, ČVUT v Praze

V poslední době se při realizaci dřevostaveb začíná stále více uplatňovat masivní deskový systém z křížem vrstveného dřeva. V současnosti je nejrozšířenějším způsobem spojování jednotlivých vrstev tohoto deskového systému celoplošné lepení pomocí polyuretanových, fenolických a melaminových lepidel. Alternativou lepícího procesu je využití mechanických spojovacích prostředků.

9.9.2013
doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., Ing. arch. Bc. Anna Gregorová, Ing. Lenka Melzerová, Ph.D., ČVUT Praha

Nosné konstrukce budov na bázi dřeva se do nedávna realizovaly převážně jako roubenky a lehké či těžké skelety, na které se používaly tyčové prvky z kulatiny, deskového a hraněného řeziva, lepené lamelového a vrstveného dřeva. Poměrně novým deskovým materiálem, vhodným pro realizaci budov na bázi dřeva, je křížem vrstvené dřevo (CLT), kterému je věnován tento příspěvek. V příspěvku jsou popsány jeho mechanické vlastnosti a pokročilé metody pro navrhování konstrukcí z tohoto materiálu.

8.4.2013
doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., Ing. Hana Hasníková, Stavební fakulta, ČVUT v Praze

Příspěvek popisuje vyšetřování dřevěných prvků z historické konstrukce zastřešení odjezdové haly Masarykova nádraží v Praze. Součástí je i experiment, který se zabýval vlivem mechanického poškození dřevěných prvků na interpretaci výsledků nedestruktivních měření.

dřevostavby
15.10.2012
doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., Ing. Magdaléna Dufková, Stavební fakulta, ČVUT v Praze

Rozvoj dřevostaveb v České republice vychází mimo jiné z požadavku realizovat co nejvíce nízkoenergetické stavby. Stále ale existuje hodně lidí, kteří se dřevostaveb bojí hlavně z důvodu jejich mylné představy o jejich chování za požáru. Pravda ale je, že při požáru, např. na rozdíl od oceli, dřevo neztrácí svou tuhost a únosnost a zbytkové průřezy dřevěných prvků jsou schopny dále přenášet zatížení.

24.9.2012
doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., Ing. Magdaléna Dufková, Stavební fakulta, ČVUT v Praze

Chování dřeva za požáru je velmi dobře předvídatelný jev. Pomocí zjednodušených výpočetním metod lze stanovit nosnou a dělicí funkci konstrukcí. U tyčových nosných prvků se jedná o parametr R (únosnost a stabilita), u plošných – svislých nebo vodorovných konstrukcí jde o mezní kritéria R, E, I (nosnost, celistvost, izolace). V mnoha případech je velmi obtížné a dle Eurokódu 5 (1–2) téměř nemožné stanovit čas počátku zuhelnatění dřevěného prvku pod protipožární ochranou a čas porušení protipožární ochrany.

30.7.2012
Ing. Roman Zoufal, doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., prof. Ing. František Wald, CSc., Stavební fakulta, ČVUT v Praze

Při řešení požární bezpečnosti staveb je třeba znát hodnoty požární odolnosti stavebních výrobků a konstrukcí a navrhovat konstrukce, které požadované hodnoty požární odolnosti splní. Při realizaci staveb lze rozlišit dvě kategorie prvků: stavební výrobky a stavební konstrukce.

2.7.2012
doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., Ing. Lenka Melzerová, PhD., Stavební fakulta, ČVUT v Praze

Příspěvek se zabývá optimalizací tloušťky a materiálu výztužné lamely použité u nosníků z lepeného lamelového dřeva. Nejprve bylo podrobně zmapováno dvacet nevyztužených nosníků z lepeného lamelového dřeva, kde byla velká pozornost věnována přesnému určení modulů pružnosti ve směru vláken jednotlivých segmentů lamel a jejich lokalizaci v nosníku.

25.6.2012
doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., Ing. Aleš Tajbr, ČVUT v Praze, Stavební fakulta

Dřevěné vazníky jsou hojně navrhovány na zastřešení rodinných domů i průmyslových a prodejních objektů. Předností technologie využívající ke spojování jednotlivých dřevěných prvků styčníkovou desku s prolisovanými trny je vysoká pevnost a tuhost připojení, která dovoluje bezpečný návrh těchto subtilních konstrukcí na zajímavá rozpětí. Vazníky jsou navrhovány ve specializovaných programech jako rovinné konstrukce zatížené výhradně ve své rovině. Vodorovné zatížení, které působí kolmo na rovinu vazníků, musí být přeneseno systémem ztužidel do podpor.

10.8.2011
doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., Ing. Alena Kuklíková, Ph.D., České vysoké učení technické v Praze, fakulta stavební

Příspěvek je zaměřen na metody a technické normy, které se používaly a v současnosti používají pro navrhování dřevěných konstrukcí na území dnešní ČR. Vysvětlen je též postup zavádění evropských norem v ČR a provázanost mezi Eurokódem 5 souvisejícími normami. Podrobněji je prezentována změna části 1-2 Eurokódu 5 (ČSN EN 1995-1-2) pro navrhování dřevěných konstrukcí na účinky požáru.

1.8.2011
doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., Ing. Anna Kuklíková, Ph.D., ČVUT Praha, Katedra ocelových a dřevěných konstrukcí

V současnosti se stále více setkáváme s vícepodlažními dřevostavbami. Na tyto dřevostavby se donedávna používaly převážně lehké a těžké skelety. Poměrně novým materiálem, který je vhodný pro realizaci těchto staveb, je křížem vrstvené dřevo CLT, kterému je především věnován tento příspěvek. Důvodem je mimo jiné i to, že postupy pro jeho navrhování nejsou dosud uvedeny v Eurokódu 5.



 
 

Reklama


© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2024, všechna práva vyhrazena.