Reklama

prof. Ing. Milan Ostrý, Ph.D.

Archiv článků autora:



3.11.2025
Ing. Zuzana Dická, prof. Ing. Milan Ostrý, Ph.D., Ing. Sylva Bantová, Ph.D, doc. Ing. Erika Dolníková, PhD., prof. Ing. Dušan Katunský, CSc.

Recenzovaný Tento prehľadový príspevok predstavuje materiály s fázovou zmenou (PCMs) ako pokročilé riešenie pre zlepšenie energetickej efektívnosti budov a tepelného komfortu. Syntetizuje poznatky o ich vývoji, kategorizácii a praktických aplikáciách v stavebníctve. Rozoberá históriu PCMs, operačné princípy, rôznorodé typológie a klasifikáciu, vrátane kompozitných PCMs. Objaseňuje tiež špecifické stavebné aplikácie, ilustrujúc ich integráciu na základe nedávneho výskumu. Cieľom je poskytnúť prehľad vývoja PCMs a zdôrazniť ich význam ako udržateľného nástroja na zníženie energetických prevádzkových nákladov budovy a zvýšenie tepelného komfortu v súčasnom stavebníctve. Zároveň vymedzuje aktuálne prekážky a navrhuje strategické smery výskumu, zamerané na optimalizáciu termofyzikálnych vlastností, ekonomickú životaschopnosť a ekologickú udržateľnosť.

22.3.2021
Ing. Libor Šteffek, Ph.D., Ing. Jiří Kalánek, Ph.D., prof. Ing. Milan Ostrý, Ph.D.

Recenzovaný Velikost solárních zisků transparentními plochami obálky budovy je závislá především na velikosti a orientaci zasklení a celkové propustnosti slunečního záření g. Velké prosklené plochy zajišťují tedy při vhodné orientaci velké solární zisky, jsou ale také nejslabším místem tepelněizolační obálky budovy. Pomocí počítačové simulace byl vypočítán vliv kombinace součinitelů prostupu tepla zasklení Ug a celkové propustností slunečního záření g na měrnou potřebu tepla na vytápění vybraného energeticky pasivního domu. Příspěvek pojednává o energetické bilanci okenních výplní pro různé kombinace parametrů zasklení v souvislosti s jejich orientací.

21.1.2019
doc. Ing. Milan Ostrý, Ph.D., FAST VUT v Brně, Ústav pozemního stavitelství

Recenzovaný Příspěvek se zabývá definicí energeticky flexibilní budovy, jejího vlivu na stabilitu okolní sítě s plánovaným vzrůstajícím podílem energie z obnovitelných zdrojů a možnosti využití tepelně akumulačních vlastností stavebních konstrukcí. Článek dále rozebírá vybranou metodiku pro hodnocení energetické flexibility budovy a uvádí příklad tepelně aktivovaných stavebních konstrukcí.



 
 

Reklama