doc. Ing. Ivana Žabičková, CSc.

Recenzovaný Stavění z nepálené hlíny si získává stále větší pozornost, a to i díky tomu, že u nás najdeme řadu kvalitních historických i současných hliněných staveb. Doložení rozsahu hliněného stavebního fondu má potenciál posílit vnímání hliněného stavitelství jako hodnotné součásti kulturního dědictví i jako perspektivního nástroje udržitelné výstavby. Příspěvek představuje výzkumný rámec, metodologii a východiska připravovaného mapového výstupu Historické hliněné stavby v ČR, jehož cílem je systematicky zmapovat výskyt, četnost a typologii těchto objektů.

Recenzovaný Únosnost hliněných konstrukcí staveb se dosud výpočtem neprokazuje pro nedostatek znalostí o chování hliněných těles pod zatížením. V článku jsou uvedeny výsledky šetření zatěžovacích zkoušek pilířů a krátkých stěn provedených v rámci grantu VUT a projektu OP RLZ pracovníky SHS, FA a FAST VUT v Brně.

Drhá část článku zabývajícím se nepálenou hlínou jako obnovitelnou surovinou na přírodní bázi se věnuje našemu území, kde se postupně vyvinuly dva základní typy hliněných domů. Článek seznamuje čtenáře s historickým využitím těchto materiálů a poukazuje na nový nástup nepálené hlíny.

Přírodní materiály (u nás tradičně kámen, dřevo, hlína) jsou užívané pro stavby od nepaměti. Nepálená hlína jako stavební materiál se užívala pro výstavbu masivních hliněných stěn prakticky na celém světě a odhaduje se, že v hliněných domech žije polovina současné světové populace.