Zdenka Marie Nováková převzala Poctu České komory architektů 2023
Zdenka Marie Nováková převzala Poctu České komory architektů 2023, foto Ester Havlová, zdroj TZ ČKA
Laureátkou tohoto ocenění za rok 2023 se stává architektka a malířka Zdenka Marie Nováková, jež je autorkou souboru budov Chemapol-Investa v pražských Vršovicích či interiéru přesunutého gotického chrámu v Mostě.
Návrhy na udělení Pocty každoročně podává odborná veřejnost včetně členů jednotlivých orgánů České komory architektů. Z nominací pak laureáty vybírá odborná porota, v níž letos zasedli architektka Eva Jiřičná (předsedkyně); architekt, urbanista a laureát Pocty ČKA roku 2022 Petr Hlaváček; krajinářská architektka a členka představenstva ČKA Štěpánka Endrle; umělec, kurátor a děkan Fakulty umění a architektury TU v Liberci Jan Stolín a publicista věnující se propagaci architektury Matěj Šišolák.
Význam všech letošních nominovaných osobností českého architektonického, uměleckého i pedagogického světa dalece přesahuje hranice zmiňovaných oborů a jejich přínos lze vnímat jako celospolečenský. Jak potvrzují i slova poroty: „Rozhodování nebylo vůbec jednoduché. Zdenka Marie Nováková je však významnou osobností v oblasti architektury a výtvarného umění, jež si zaslouží i výjimečné uznání. Její unikátní schopnost syntetizovat architektonickou teorii a praxi jak v tvorbě, tak v pedagogické činnosti představuje vzor akademické i profesní excelence.“
Doc. Ing. arch. Zdenka Marie Nováková, CSc.
(*20. listopadu 1939, Jičín) má za sebou řadu významných architektonických realizací, které zásadně obohatily české i mezinárodní architektonické dědictví. Její projekty, jako například soubor budov Chemapol-Investa v Praze nebo interiér přesunutého gotického chrámu v Mostě, jsou považovány za klíčové příspěvky k moderní architektuře. Tato díla nejen že reflektují hluboké porozumění historickým a kulturním kontextům, ale také představují inovativní přístupy v architektonické tvorbě. Porota zároveň ocenila její propracované návrhy a realizace jak v oblasti interiérové tvorby, tak i navrhování instalací a muzeálních expozicí, jimž se věnovala s mimořádnou péčí a ojedinělým talentem.
Zdenka Nováková má bohaté pedagogické zkušenosti, které začaly již v roce 1966 na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Její dlouholetá pedagogická činnost na Akademii výtvarných umění (v roce 1980 byla habilitována jako vůbec první žena v dějinách AVU) a později na Fakultě stavební ČVUT přispěla k výchově mnoha generací architektů. Její výzkumy a teoretické práce jsou základem pro mnoho současných studií v oblasti interiérového designu a architektonické tvorby. Doc. Nováková v roce 2002 obdržela Cenu Masarykovy akademie umění a Evropskou medaili Franze Kafky.
Zdenka Nováková je také aktivní v řadě profesních organizací a přispívá svým hlasem k rozvoji architektonické profese. Její účast na mezinárodních sympoziích a spolupráce s nadacemi a institucemi posiluje vazby mezi českou a mezinárodní architektonickou komunitou. Porota udělením Pocty ČKA navíc ocenila význam tvůrkyně v kontextu v minulosti často genderově vyhraněné profese a vzor, který doc. Nováková pro mnoho studentek oboru dodnes představuje. Oceněním se zároveň reflektuje i mnohovrstevnatost talentu Zdenky Novákové jakožto architektky i výtvarné umělkyně, jež působivě propojuje oba tvůrčí světy vizuálního vyjadřování.
Dne 22. listopadu 2024 oslaví Zdenka Nováková pětaosmdesáté narozeniny a Pocta tedy slouží i jako uznání jejího významného přínosu k architektuře, výtvarnému umění a vzdělání. Její celoživotní dílo a odborné úspěchy jsou inspirací pro současné i budoucí generace architektů a umělců.
Realizace:
1966–1970: soubor budov zahraničního obchodu Chemapol-lnvesta, Praha-Vršovice (1966–1968 s Dagmar Šestákovou, navazoval návrh a realizace interiérů a exteriérů téže stavby a návrh výtvarné spolupráce, od 1969 bez spoluautorky)
1967: prostorové řešení interiérů československé účasti na EXPO ’67 v Montrealu, Kanada (s Františkem Cubrem, Zdeňkem Pokorným a Josefem Hrubým)
1968–1972: rodinný dům U Mrázovky, Praha
1969–1976: stálá expozice sbírky starého českého umění Národní galerie v Jiřském klášteře, Praha, s Františkem Cubrem; 1976–1986 navazovaly doplňující expozice, například 1982 doplňující instalace sbírky NGP v nevyužitých prostorách Jiřského kláštera, Pražský hrad; 1983 expozice soch ze Staroměstské mostecké věže v Jiřském klášteře, Pražský hrad
1969–1971: výstava Český plakát 1890–1914 v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze (s Tomášem Vlčkem)
1970: interiér restaurace v budově Mánes, Praha (po deseti letech provozu zrušena)
1970–1973: interiéry hotelu Sport, Jičín
1970–1972: Galerie výtvarného umění na zámku Bruntál (s Františkem Cubrem)
1974–1979: Památník českého státu v románské rotundě na hoře Říp
1973: studie rozšíření Vyšehradského hřbitova a rehabilitace Slavína, Praha
1974–1975: studie rehabilitace a řešení Olšanských hřbitovů, Praha
1977: návrh nové budovy Národní galerie na Letné, Praha (se Stanislavem Švecem a Stanislavem Pickem)
1977–1980: rekonstrukce románské baziliky, Vroutek
1978: výtvarně-prostorové řešení interiérů románského hradu, Roudnice nad Labem
1978–1980: rekonstrukce souboru interiérů československého velvyslanectví, Moskva (se Zdeňkem Pokorným)
1978–1992: rekonstrukce, interiéry a expozice Bílého zámku, Hradec nad Moravicí (částečná realizace)
1979: řešení depozitáře muzea Červený kameň
1981: výstava Přírůstky Slovenského národního muzea v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze 1982
1988: stálá expozice severočeského umění 14.–18. století v interiéru přesunutého gotického kostela, Most
1983–1988: návrh rekonstrukce a úpravy Šternberského paláce pro sbírky Národní galerie v Praze
1986: studie náměstí s dvěma výškovými budovami, Praha-Vršovice
1989–1992: návrh prostorového řešení pro nový scénář, Obrazárna Pražského hradu, Pražský hrad
1990–1991: návrh rekonstrukce a interiérů hotelu Bellevue, Praha
1991–1993: soubor interiérů hotelu, Vimperk
1991–1993: interiér a mobiliář kaple premonstrátů Strahovského kláštera, Praha
1996–2003: dva rodinné domy, Praha-Řeporyje
2015–2017: návrh hotelu, Praha-Jinonice
O České komoře architektů
ČKA je samosprávným profesním sdružením s přeneseným výkonem státní správy, které bylo zřízeno zákonem č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. ČKA nese odpovědnost za profesionální, odborný a etický výkon profese architektů v ČR. Od začátku roku 2015 je Komora oficiálním připomínkovým místem pro zákony, právní úpravy a předpisy, které se týkají profese architekta. Od ledna 2016 je organizátorem soutěžní přehlídky Česká cena za architekturu. Komora rovněž pořádá Přehlídku diplomových prací a řadu dalších akcí.
Česká komora architektů (ČKA) je stavovská profesní organizace. Byla zřízena zákonem č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, jako ...