Chybějící normální život v centrech turisticky populárních měst

V hlavní roli dobrovolníci

Kateřina Šedá zaměstnala brigádníky, aby v ulicích prováděli činnosti každodenního života. Přímý přenos z Krumlova je přenášen do česko-slovenského pavilonu na benátském bienále architektury, kde Šedá vytvořila sídlo fiktivní firmy UNES-CO.
Do projektu zapojené rodiny přijedou jak ze vzdálenosti 300 až 400 kilometrů, tak z okolí. "Každý by měl večer aspoň jednou větou, fotografií, odkazem reflektovat to, co prožil, může to být i velká kritika," řekla ČTK ředitelka Egon Schiele Art Centra Hana Jirmusová Lazarowitz, jež se na projektu podílí.
Fotogalerie z projektu UNES-CO.

Sociálně vyloučené lokality a nejkrásnější města světa zapsaná v UNESCO - překvapivá podobnost

"Domy, ve kterých nikdo nežije. Obchody, které nikdo nepotřebuje. Ulice, kde se lidé nepotkávají, ale vzájemně vyhýbají. Taková může být charakteristika sociálně vyloučených lokalit, ale i nejkrásnějších měst světa zapsaných na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Tyto podobnosti a shody diametrálně odlišných míst mě inspirovaly k projektu, který upozorňuje na problémy související s nárůstem turismu," uvedla Šedá, která se ve své práci zaměřuje na sociálně koncipované akce, v nichž často zaměstnává desítky či stovky osob, které nemají s uměním nic společného. Většinou se odehrávají přímo na vesnicích nebo v ulicích měst. Experimenty s mezilidskými vztahy mají za cíl vyvést zúčastněné ze zažitých stereotypů nebo sociální izolace.

Kateřina Šedá - autorka projektu

V letech 1999–2005 absolvovala Akademii výtvarných umění v Praze u profesora Vladimíra Kokolii. Ve svých sociálních projektech pracuje s celými komunitami, mapovala i brněnský "bronx". Pro svůj další projekt chystá pro 1918 osamělých lidí "největší československé rande".
Je autorkou mnoha sociálně koncipovaných projektů, které realizovala v České republice i v zahraničí. K vytvoření samostatného projektu ji pozvali např. IHME v Helsinkách (2016), SFMOMA v San Francisku (2013–2014), Tate Modern v Londýně (2011) a mnohé další.

Kateřina Šedá převzala na FOR ARCH 2017 ocenění Architekt roku 2017

Vystavovala například v MMOMA v Moskvě (2016), na Echigo-Tsumari Art Triennale v japonském Tokamachi (2015), na Biennale di Venezia v Benátkách (2013), v Kunstmuseum Luzern (2012), v Mori Art Museum v Tokyu (2010), New Museum v New Yorku (2009), na Manifesta 7 v Bolzanu (2008), na 5. Berlin Biennale (2008), v Renaissance Society v Chicagu (2008) nebo na Documenta 12 v Kasselu (2007).
Její práce obdržela řadu ocenění: Magnesia Litera za publicistiku (Česká republika), TAKU Production Prize (Finsko), Nejkrásnější české knihy roku (Česká republika), Contemporary Art Society Award (Anglie), Cena Jindřicha Chalupeckého (Česká republika), Fluxus Award (Německo), Essl Award (Rakousko) a další.
Vydala přes třicet knih a publikací, v nichž detailně mapuje jednotlivé projekty.

Kateřina Šedá převzala na FOR ARCH 2017 ocenění Architekt roku 2017

Kateřina Šedá je jednou z nejzajímavějších současných umělkyň. Její projekty zasahují do veřejného prostoru a především přímo ovlivňují veřejný život. Smyslem architektury je poskytovat prostorový rámec pro nejrůznější projevy života. Smyslem veřejného prostoru pak analogicky umožnit nejrůznější projevy veřejného života. Slovy jednoho z členů poroty Josefa Pleskota: „To, co dělá Kateřina Šedá, to není architektura. Kateřina se zabývá vztahy mezi lidmi a to je to, z čeho architektura vyrůstá. Je to nesmírně důležitá činnost a architektky a architekti by ji měli znát.“
Porota se rozhodla využít svobody, kterou jí udělují velkorysá pravidla soutěže a přes název Architekt roku se rozhodla poprvé v historii udělit cenu někomu, kdo nezískal vzdělání na vysoké škole architektury. A to proto, že si práce Kateřiny Šedé nesmírně váží a doufá, že i toto ocenění částečně poslouží k většímu informování o její činnosti.