Geologický průzkum a ČSN 75 9010
Nová norma ČSN 75 9010 Návrh, výstavba a provoz vsakovacích zařízení srážkových vod má za cíl kromě návodu, jak postupovat při technickém řešení vsakování srážkových vod, také stanovit pravidla provádění geologického průzkumu zaměřeného výhradně na získání podkladů pro výpočty parametrů vsakovacích objektů.
RNDr. Pavel Špaček na přednášce Novinky ve zdravotní technice 2011
- geologům při návrhu rozsahu a způsobu provedení geologického průzkumu pro vsakování,
- projektantům při posuzování vypovídací schopnosti geologického průzkumu pro vsakování,
- státní správě při posuzování projektové dokumentace týkající se vsakování srážkových vod.
Průzkumné práce v oboru geologie jsou dnes prováděny na základě celé řady legislativních předpisů a technických norem. Pro základní představu následuje výčet základních předpisů týkajících se hydrogeologického, inženýrskogeologického a geotechnického průzkumu, tedy specializací, které se bezprostředně dotýkají řešené problematiky:
- ČSN EN 1997-1 Eurokód 7: navrhování geotechnických konstrukcí Část 1 - Obecná pravidla
- ČSN EN 1997-2 Eurokód 7: navrhování geotechnických konstrukcí Část 2 - Průzkum a zkoušení základové půdy - Kap. 3.6
- ČSN EN ISO 14688-1 Geotechnický průzkum a zkoušení - Pojmenování a zatřiďování zemin - Část 1: Pojmenování a popis
- ČSN EN ISO 14688-2 Geotechnický průzkum a zkoušení - Pojmenování a zatřiďování zemin - Část 2: Zásady pro zatřiďování
- ČSN EN ISO 14689-1 Geotechnický průzkum a zkoušení - Pojmenování a zatřiďování hornin - Část 1: Pojmenování a popis
- ČSN EN ISO 22475-1 Geotechnický průzkum a zkoušení - Odběry vzorků a měření podzemní vody - Část 1: Zásady provádění
- ČSN EN ISO 22475-1 Geotechnický průzkum a zkoušení - Odběry vzorků a měření podzemní vody - Část 2: Kvalifikační kriteria pro podniky a zaměstnance
- ČSN EN ISO 22475-1 Geotechnický průzkum a zkoušení - Laboratorní zkoušky zemin - Část 11: Stanovení propustnosti zemin
- ČSN 73 6133 Návrh a provádění zemního tělesa pozemních komunikací
- ČSN 75 0110 Vodní hospodářství - Terminologie hydrologie a hydrogeologie
- ČSN 73 6614 Zkoušky zdrojů podzemní vody
- TP 76 Geotechnický průzkum pro pozemní komunikace: Část A - Zásady geotechnického průzkumu
- TP 76 Geotechnický průzkum pro pozemní komunikace: Část B - Provádění geotechnického průzkumu
- TNV 754112 Hydrogeologický průzkum pro meliorace a zemědělské užívání krajiny
- Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích
- Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 282/2001 Sb., o evidenci geologických prací
- Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 368/2004 Sb., o geologické dokumentaci
- Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 369/2004 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek
- Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 206/2001 Sb., o osvědčení odborné způsobilosti projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce
Kapitola 4 nové normy se snaží terminologicky vycházet z citovaných předpisů, respektive při posuzování a popisu horninového prostředí přebírá zatřídění z příslušných norem (především z ČSN 73 6133 a ČSN EN ISO 14688-1 a 2).
KDO MŮŽE DĚLAT PRŮZKUM PRO VSAKOVÁNÍ?
V první kapitole norma uvádí v souladu s § 2 Vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 206/2001 Sb., o osvědčení odborné způsobilosti projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce na pravou míru zažitou polopravdu, že průzkum pro vsakování (často zmatečně označovaný za hydrogeologický posudek) spadá pouze do oboru hydrogeologie.
Práce související s realizací geologického průzkumu pro vsakování se řídí Zákonem č. 62/1988 Sb. o geologických pracích a jeho prováděcími vyhláškami, např. již zmiňovanou Vyhláškou č. 206/2001 Sb., o osvědčení odborné způsobilosti projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce. V § 2 jsou vymezeny obory odborné způsobilosti a s odvoláním na Zákon č. 62/1988 Sb. o geologických pracích říká, že inženýrskou geologií se rozumí geologické práce vedoucí ke zjišťování a ověřování inženýrskogeologických a hydrogeologických poměrů území, zejména pro účely územního plánování, dokumentace a provádění staveb včetně stabilizace sesuvných území. Z tohoto výkladu je patrné, že průzkum pro vsakování je ve skutečnosti specializovaným typem geologického průzkumu a může být prováděn a vyhodnocován jak osobou s odbornou způsobilostí hydrogeologie, tak s odbornou způsobilostí inženýrská geologie.
PODKLADY, ROZSAH A NÁSTROJE GEOLOGICKÉHO PRŮZKUMU
Následující kapitoly 4.2 a 4.3 dělí průzkumné práce podle přírodních poměrů, ve kterých budou prováděny a podle účelu (tj. druhu stavby), pro který budou poskytovat potřebné údaje. Je pochopitelné a pro praktické používání normy z ekonomického hlediska i nezbytné, aby byl rozlišen potřebný rozsah průzkumu. Vsakování u rodinného domu v jednoduchých přírodních poměrech vyžaduje odlišný přístup a rozsah prací než řešení hospodaření se srážkovými vodami u logistického centra se zastavěnou a zpevněnou plochou měřenou v hektarech.
Dělení přírodních poměrů na jednoduché a složité je provedeno jednak na základě základního posouzení geologických (s pomocí Přílohy D) a hydrogeologických poměrů, přičemž jsou brány v úvahu ochranná pásma vodních zdrojů, stabilita svahu či výskyt ekologické zátěže.
Rozlišení druhů staveb je provedeno na základě redukované odvodňované plochy (Ared) tak, aby z potřeby terénního průzkumu byly v zásadě osvobozeny běžné rodinné domy. Zde postačí posouzení na základě archivních pramenů - orientační průzkum. Tabulka v příloze E pak navazuje na toto dělení a stanoví potřebný rozsah terénních prací dle velikosti odvodňované plochy.
Norma dále stanoví potřebné podklady pro provedení geologického průzkumu a v souladu s Vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 369/2004 Sb. vymezuje etapy geologického průzkumu pro vsakování. Jednotlivé etapy se od sebe odlišují podle předchozího členění přírodních poměrů a druhu staveb a určují míru podrobnosti průzkumných prací.
V kapitole 4.10 jsou popsány a představeny používané nástroje geologického průzkumu pro vsakování, jako jsou průzkumné vrty, průzkumné sondy, odběry vzorků, sledování hladiny podzemní vody, laboratorní zkoušky a terénní zkoušky.
VYHODNOCENÍ PRŮZKUMU
Při popisu vyhodnocení vsakovací zkoušky jako stěžejní metody terénního průzkumu se objevuje nová veličina - koeficient vsaku kv, který charakterizuje rychlost infiltrace srážkové vody do horninového prostředí ve vsakovacím zařízení za atmosférického tlaku při hydraulickém sklonu I = 1. Je definován jako poměr přítoku do vsakovacího objektu Qzk ke zkušební vsakovací ploše Azk. Koeficient vsaku kv charakterizuje vsakovací schopnost horninového prostředí zkoumané lokality a používá se ve výpočtech při návrhu vsakovacího zařízení.
Na závěr kapitoly 4 nové ČSN jsou shrnuty požadavky na závěrečnou zprávu o geologickém průzkumu pro vsakování, která v závislosti na zvolené etapě (dle složitosti poměrů a náročnosti staveb) musí obsahovat celou paletu informací, které jednak dokládají správnost volby etapy průzkumu, eventuelně podporují doporučení další etapy průzkumu.
Z uvedených požadavků můžeme jmenovat: shrnutí dostupných archivních podkladů, zahrnující základní geomorfologické, klimatické a hydrologické parametry lokality, dále základní geologické parametry lokality zjištěné na základě nově provedených terénních a laboratorních prací, údaje o hloubce a úrovni hladiny podzemní vody, geotechnické parametry horninového prostředí, posouzení homogenity vrstvy ovlivněné vsakem, posouzení ekologické zátěže, pasportizaci stávajících jímacích zdrojů individuálního i hromadného zásobování provedenou před zahájením terénních prací, stanovení přirozeného režimu hladiny podzemní vody, směru a rychlosti proudění podzemní vody, stanovení drenážní báze a místa přirozené infiltrace u hydrogeologického kolektoru přímo dotčeném vsakováním; stanovení rychlosti proudění podzemní vody kvalifikovaným odhadem z archivních, případně nově zjištěných skutečností, pokud není stanovena na základě matematického modelu proudění podzemní vody v rámci analýzy rizika.
Dále by závěrečná zpráva měla obsahovat posouzení chemizmu podzemní vody na základě archivních podkladů, případně laboratorní analýzy vzorku podzemní vody odebraného z posuzovaného hydrogeologického kolektoru, stanovení koeficientu vsaku kv na základě vsakovací zkoušky, v případě orientačního průzkumu na základě archivních podkladů, posouzení vhodnosti vsakování z hlediska ochrany stávajících i plánovaných jímacích zdrojů, obecné ochrany podzemních vod, potenciálních svahových deformací, ohrožení okolních stavebních objektů, střetů s dalšími zájmy chráněnými zvláštními předpisy; zhodnocení vhodnosti vsakování z geologického hlediska, doporučení vhodného typu vsakovacího zařízení, doporučení pro provedení a umístění vsakovacího zařízení, s přihlédnutím ke sklonu terénu a vhodnosti vsakování atd.
O VSAKOVÁNÍ ROZHODUJÍ PŘÍRODNÍ PODMÍNKY, NE LEGISLATIVA
Závěrem je třeba připomenout, že samotné provedení geologického průzkumu podle připravované normy nepomůže zajistit hospodaření se srážkovými vodami pomocí vsakování. Při veškeré technologické vyspělosti i případné legislativní osvícenosti je třeba mít během projektování i vydávání vodoprávních rozhodnutí respekt před přírodními poměry. V případě prokazatelně nevhodných hydrogeologických poměrů je vhodnější přesunout těžiště řešení hospodaření s dešťovými vodami k metodám, které dešťovou vodu recyklují a udržují v oběhu nad terénem.
RNDr. Pavel Špaček přednášel tuto problematiku na semináři sekce Zdravotní a průmyslové instalace STP Novinky ve zdravotní technice 2011. Poslechněte si zvukový záznam části přednášky a podívejte se i na ostatní související přednášky se zvukovými záznamy a souvisejícími texty.
The new standard ČSN 75 9010 Design, construction and operation of storm water drainage facilities aims, in addition to instructions, how to proceed with a technical solution of rainwater infiltration, the rules of geological survey focused exclusively on obtaining data for calculation of the infiltration objects parameters.