Současná situace ve stavebnictví
V roce 2010 vzrostlo HDP o 2,3%, ve stavebnictví pokračoval sestupný trend, logicky jde za vývojem s odstupem dvou až tří let. Oproti roku 2008 meziročně pokleslo o 7,8%, avšak oproti roku 2008, prvému roku krize pokleslo o 12,7%. Je třeba zdůraznit, že velký podíl ve výkonech stavební produkce v loňském roce tvoří stavební práce na fotovoltaických elektrárnách, které činily přes 50 miliard Kč, které jsou do budoucna neopakovatelné. Bez nich by propad k roku 2008 byl více než 17%.
Na poklesu se podílí jak pozemní, tak i inženýrské stavitelství. Ve stavebnictví v loňském roce přišlo o práci více než 30.000 zaměstnanců. Bylo dokončeno o 5,5% méně bytů. Co je však závažné z hlediska budoucí zásoby práce je skutečnost, že v meziročním srovnání bylo zahájeno o čtvrtinu méně bytů.
V loňském roce nebyla zahájena ani jedna dopravní stavba. Pro rok 2011 byla vypsána veřejná zakázka, která představuje pouhých 63% objemu roku 2020, z toho v pozemním stavitelství 83,1%,v inženýrském stavitelství 46,2% a z toho činí dopravní infrastruktura pouhých 24,3%. Výrazně nižší je zakázka vládního sektoru 38,4%, municipální sektor poklesl na 70,1%. Státní fond dopravní infrastruktury snížil svůj rozpočet o čtvrtinu.
To vše jsou velmi špatné vstupní podmínky do letošního roku.
Bytová výstavba je podpořena pouze čtyřmi programy vypsanými MMR a třemi programy Státního fondu rozvoje bydlení, z čehož osvědčený program Panel je v letošním roce dotován částkou pouze 1 mld. Kč. Dá se hovořit o kolapsu programu MŽ Zelená úsporám, který byl zastaven pro velký počet zájemců a již více než půl roku probíhá prověřování 14.000. Několikrát ohlášený termín obnovení programu byl vždy znovu odložen, a proto lze pochybovat o jeho brzkém zahájení, neboť převis zájmu činí cca 4 mld. Kč.
Stavby dopravní infrastruktury
Pro udržení rozvoje dopravní infrastruktury hovoří jasnou řečí 3 základní dokumenty: Dopravní politika ČR na léta 2005 - 2013 (vláda 07/2005), Programové prohlášení vlády ČR (08/2010) a Analýza konkurenceschopnosti ČR (MPO 12/2010). V Programovém prohlášení vláda hlásá: "Vláda zachová výši investic do dopravní infrastruktury." V Analýze konkurenceschopnosti ČR se citují zjištění World Economic Forum, že v ČR patří infrastruktura mezi evropský podprůměr, mezi hodnocenými státy je až na 80. místě podle kvality silnic a celkově podle kvality infrastruktury na 39. místě.
Navzdory všem těmto závazným dokumentům předložil ministr dopravy Superstrategii dopravní infrastruktury, tzv. Green paper, která předpokládá vybudovat do roku 2025 pouhých 480 km dálnic a rychlostních komunikací, což není ani polovina rozsahu potřebného k dobudování páteřní sítě komunikací. Dokument uvažuje s nedostatečnou výší národních zdrojů v rozpočtu, zpracování jednotlivých dopravních oborů je nevyvážené, do projektů PPP jsou zařazeny nepřipravené stavby, zjednodušená multikriteriální analýza je bez jakýchkoli návrhů řešení. Dokument je defenzivní, nezajišťuje potřebný rozvoj DI, nehledá alternativy financování. SPS ho odmítl, právě také jeho druhou, nijak věcně neobohacenou verzi. Zapojení soukromých finančních prostředků (PPP) je vhodný alternativní zdroj financování, nikoli však jediný, skýtá četné faktory ohrožení (legislativní práce, realizace není ověřena v ČR praxí, sestavení Koncesního projektu a Koncesní smlouvy může být dlouhavé a rizikové, nejsou dosud specifikováni konkrétní potencionální koncesionáři, není zahájena příprava podkladů ani pro jeden Koncesní projekt, stát si musí vyřešit otázku zvyšování budoucích mandatorních výdajů a jejich výši. Minimální průběh přípravy projektu PPP činí 30 měsíců.
Sdružení pro výstavbu silnic spolu se Svazem podnikatelův ČR zpracovaly dokument "Návrh alternativ financování silniční infrastruktury", který obsahuje konkrétní kroky a možnosti v této oblasti. Jsou to především úspory v rozestavěných stavbách, úspory ve stavbách připravovaných, rozložení staveb v čase, nikoli konzervace, poskytnutí dodavatelského úvěru, odložené financování staveb v dlouhodobějším horizontu, realizace PPP projektů, navýšení národního podílu v rozpočtu SFDI, provedení analýzy potřebnosti jednotlivých akcí v čase, navýšení prostředků na přípravu, provedení prověrky a přehodnocení akcí v Operačním programu Doprava, nebo úprava systému zadávání staveb. O zapojení do tohoto programu projevily zájem už i některé velké banky. Dokument byl předložen vládě, Ministerstvu dopravy, zůstal však, jako řada jiných pokusů o komunikaci, zcela bez odezvy. Krize zřetelně omezila ekonomiku, omezila investice, přesto však není důvod dusit ho tak dramaticky. Výdaje rozpočtu na přípravu nových dopravních staveb nejsou nijak obrovské. Přesto kromě zastavení staveb, byla prakticky zastavena i řada přípravovavých. Od poloviny r. 2009 se nevypisují žádné nové zakázky projektové a inženýrské přípravy, projekční firmy pouze dokončují nasmlouvané zakázky, předpoklad využití projekčních kapacit pro rok 2011 je 30%. Příprava liniových staveb trvá 7,5 - 13 roků, a tak je jisté, že až se ekonomika zvedne, nebo až si vláda uvědomí, že zastavení investic není ta správná cesta boje proti krizi a bude chtít pokračovat v budování dopravní infrastruktury, zjistíme s hrůzou, že nemáme kde stavět. Nedobudování dopravní sítě bude znamenat ztrátu silné stránky naší republiky v zajištění konkurenceschopnosti, kterou je geografická poloha, předurčující Českou republiku pro roli tranzitní země.
Investiční zdroje mohou významně napomoci stabilizaci stavebnictví, řešit zaměstnanost.
Kromě toho mají velký vliv na hospodářský rozvoj regionů, na řešení zanedbané úrovně dopravní sítě, na bezpečnost na komunikacích, na zabránění újmy na životním prostředí. Významný podíl mají investice i na zdrojích pro státní rozpočet, které tvoří daně z příjmu společností (právnických i fyzických osob), daně z příjmu zaměstnanců, spotřební daň, DPH, sociální a zdravotní pojištění. Celkový přínos je 228 tis. Kč na jednoho zaměstnaného pracovníka.
Nezaměstnanost znamená pokles kupní síly, obyvatelstva, snížení spotřeby a zvýšení výdajů na sociální podporu a dávky v nezaměstnanosti ve výši 94 tis. Kč na 1 nezaměstnaného pracovníka. Každý investovaný 1 mil. Kč generuje stabilizaci dalších dvou pracovníků v návazných oborech (projekce, výroba stavebních materiálů, mechanizace, doprava, služby, atd.). Veřejné finance v České republice v rámci EU nejsou podle statistiky Eurostatu v tak špatném stavu, aby byl důvod k drastickým, kontraproduktivním opatřením. ČR byla v rámci EU výší schodku na 13. místě (Lucembursko 0,7%, ČR 5,8%, Řecko15,4%), výší dluhu na 6. místě (Estonsko 7,2%, ČR 35,3%, Řecko 125,8%) a nárůstem dluhů na 13. místě (Bulharsko - 10%, ČR 35%, Irsko 445%). Není důvod k pasivitě české vlády.
Prováděné škrty nejsou v souladu s rozhodnutím summitů k politice EU, vedou mj. k devastaci oboru stavebnictví. Za současné situace by žádost u EIB o úvěr na vlastní zdroje (za obdobných podmínek jako má Slovensko), jistě byla na místě. Investice jsou vkladem do budoucnosti státu, vytvářejí díla dlouhodobé životnosti.
Stavebnictví patří mezi pilíře rozvoje české ekonomiky, a proto by si vláda rozpočtové odpovědnosti měla uvědomit význam investic jako jednoho z významných nástrojů k překonávání dopadů ekonomické krize. Tuto zásadu realizuje většina zemí. Každý politik, každý ministr, vláda, by měli nést manažerskou zodpovědnost za svá rozhodnut.
Zdroj: Tisková zpráva ke konferenci SPSm která se uskutečnila v rámci Stavebních veletrhů ve středu 13. dubna v prostorách hotelu Holiday Inn.