Uhlí asi zpozdí projednání Státní energetické koncepce

Aktualizace Státní energetická koncepce (ASEK) je hotova, připravena v deskách, v září ji může projednat nová vláda. Na konferenci horníků IQmining v Plzni to řekl ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský. SEK považuje Tošovský za jeden z nejdůležitějších dokumentů připravených MPO za předchozích dvou vlád. Zároveň s energetickou strategií by měla nová vláda projednat koncepci surovinové politiky a Politiku ochrany klimatu (POK), kterou připravilo MŽP. Právě příprava těchto dvou dokumentů byla důvodem, proč Fischerův kabinet se do schvalování energetických záměrů České republiky nepustil. ASEK přitom byla připravena k projednání již na podzim loňského roku, POK jen o několik týdnů později. Jedinou důležitou změnou se podle Tošovského od té doby stalo mírné navýšení podílu zemního plynu v energetickém mixu. Podmínkou pro tuto změnu byl závazek plynárenských firem, že rozšíří podzemní zásobníky zemního plynu nebo budou alespoň diverzifikovat zdroje plynu. Důvodem k opatrnosti ministerstva v této otázce byla plynová krize loni v lednu. Tehdy přestal proudit plyn do části Evropy kvůli sporům Ruska s Ukrajinou. Na rozšíření zásobníků v letošním roce poskytla dotace EU.

"Chtěli jsme dostat státní energetickou politiku na stůl nové vlády," upozornil náměstek ministra průmyslu a obchodu Tomáš Huner, že vše je připraveno, aby nový kabinet mohl hned po prázdninách ASEK projednat. " Reálný termín projednávání je ale ve hvězdách," vyjádřil se k termínu, kdy se může nová vláda ASEK skutečně zabývat. Vláda podle něho může upřednostnit jiná naléhavá témata, jako je například důchodová reforma. "Státní energetická koncepce může úplně zapadnout," upozornil Huner.

Podobně další odborníci upozorňují, že energetické záměry s výhledem až do roku 2050 nemusí být v popředí zájmu nového kabinetu. Odložení ASEK mohou také způsobit kontroverzní návrhy tohoto dokumentu při využívání uhlí. ASEK doporučuje prolomení limitů těžby hnědého uhlí na Mostecku. Přestože se jedná o závažnou změnu, věnuje mu dokument jedinou větu; s dodatkem, že uhlí z nových dobývacích prostorů by využívalo pouze teplárenství. Teplárnám hrozí nedostatek paliva, protože si nezajistily včas dlouhodobé smlouvy na jeho dodávky. Prolomení těžebních limitů vyvolává nevoli starostů dotčených obcí, ale také široké veřejnosti. Před komunálními volbami si podle expertů žádná z politických stran nedovolí tuto otázku otevřít, nebo dokonce rozhodnout ve prospěch těžařů. Na dole ČSA přitom těžařům zbývá vytěžit jen 40 milionů tun uhlí. Těžaři proto již snížili těžbu na 2,5 mil. tun ročně, jinak by do deseti let těžba v předpolí Horního Jiřetína skončila. Kdyby se naopak podařilo těžebním společnostem limity prolomit, měly by na dole ČSA k dispozici dalších 750 milionů a na dole Bílina 104 milionů tun uhlí.

Podle Jana Rovenského z Greenpeace jsou však smlouvy z roku 1997, na jejichž základě jsou dodávky z dolu Bílina vázány pro uhelné elektrárny ČEZ přinejmenším pochybné, protože platnost stávajícího povolení k těžbě končí. Povolení k těžbě na následující období se teprve projednává. Greenpeace, Hnutí Duha a Calla navrhují, aby v novém povolení k těžbě byla podmínka, že vytěžené uhlí bude určeno přednostně pro teplárny. MPO tuto variantu odmítá. Stejně tak, naprosto nepochopitelně, tuto variantu odmítá i Teplárenské sdružení.

Podobná situace, možná ještě dramatičtější, je na Ostravsku. "Uhlí máme do roku 2030," upozornil na setkání horníků provozní ředitel OKD Leo Bayer. Po tomto datu může těžba černého uhlí v blízkosti Ostravy, a tím v celé České republice skončit. "Potřebujeme udělat alespoň průzkumné chodby," řekl Bayer TZB-info k přesunu těžby na Frenštátsko. Pod Beskydami se ve velkých hloubkách nachází poslední významné ložisko černého uhlí na území České republiky. O možnostech těžby v této oblasti se řadu let přou i odborníci. "Geologická situace se může měnit během několika let. Potřebujeme ji znát," dodal k nutnosti provést průzkumnou ražbu. Uvedené zdůvodnění je podezřelé geologům, geologické změny probíhají v řádu milionů let, za několik let se může částečně změnit reliéf povrchu, ale v hloubkách 1000 až 1100 m, kde se uhlí nachází, je situace dlouhodobě stabilní. Ján Fabián, rovněž z OKD, formuloval problematiku jinak: "Chceme ukončit geologický průzkum," což lze vykládat jako snahu zahájit těžbu. Další výrok Bayera, že se na Frenštátsku nebude moci těžit možná i z technických důvodů, lze proto považovat za pouhé chlácholení veřejnosti.

Zatím v lokalitě převládají ochranářská hlediska. Sdružení zdejších obcí nechce pustit těžaře do míst, která dlouhodobě živí především turistika. Z Radhoště je celkem blízko do Ostravy, místní lidé si ještě pamatují, jak vypadají haldy a odkaliště. Lidé podpisují petice proti těžbě.

Státní energetická koncepce podle Tošovského nyní nepočítá s těžbou v Beskydech. Odkládá ji na neurčito. Je možno se zeptat v Horním Jiřetíně, jak je takový stav příjemný. "Možná, že přijdou nové technologie těžby, například zplyňování," uvedl Tošovský. Jen aby externality "nových technologií" byly nižší než například v případě loužení uranu, dodávají ekologové. Místní samosprávy ale požadují, aby stát se zásobami uhlí v této oblasti nepočítal a jakékoliv těžební aktivity muselo OKD se starosty projednávat. MPO odmítlo uvedené požadavky do koncepce zařadit s tím, že požadovaná povinnost vyplývá již ze současných platných předpisů. Právě to je však pro místní samosprávy spíše důvod k obavám, zejména po nedávných zkušenostech, kdy se celá řada zákonů změnila ve prospěch velké energetiky. Je možno jmenovat například problematiku rozdávání emisních povolenek, přílepek prohlašující, že velké elektrárny jsou budovány ve veřejném zájmu apod.