Teplárny čeká nová role, může to ale zvýšit cenu elektřiny

Nová úloha pro teplárny je obsažena v návrhu Státní energetické koncepce. Ta sice zatím nebyla schválena, ale zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu ČR při Teplárenských dnech v Plzni na konci dubna zájem státu o tuto roli tepláren potvrdili.

"Teplárny se mohou stát klíčovým energetickým zdrojem pro zásobování ostrovního systému elektřinou," řekl TZB-info ředitel společnosti Cityplan Ivan Beneš. Na Teplárenských dnech referoval o nové úloze tepláren. Společnost Cityplan se krizovými situacemi v energetice zabývá dlouhodobě. Svůj zájem na tuto problematiku soustředila po útoku na Newyorská dvojčata v roce 2001.

Role ostrovních provozů nastupuje především při celostátním rozpadu energetické soustavy. K tomu může dojít při živelných pohromách nebo například teroristických útocích. Novým důvodem, který začíná strašit Evropu je zapojeních velkých obnovitelných zdrojů do energických soustav států. Především se jedná o velké větrné farmy v Německu. Z důvodu, že přestane foukat vítr a netočí se vrtule, dochází k náhlým výpadkům velkých výkonů. Z tohoto důvodu již hrozil několikrát kolaps i přenosové soustavy v České republice.

"Jestliže se rozpadne přenosová soustava, je nutné využít distribuční soustavu a místních zdrojů," souhlasí s úlohou tepláren v lokální energetice František Mejta z Energetického ústavu v Českých Budějovicích. K zásobování ostrovního systému se podle něho hodí více než třetina zdrojů v Česku.

Beneš připomenul možnou úlohu Teplárny Strakonice, která již instalovala potřebné zařízení, aby mohla plnit roli dodavatele elektřiny do ostrovního systému. Po několik týdnů by mohla zásobovat proudem 23 000 obyvatel, kteří by byli odříznuti od dodávek elektřiny z velkých elektráren. Město by zůstalo funkční. Fungovala by zde nemocnice a další základní služby, lidé by měli vodu, domy by byly vytápěné, proud by dostávaly v menší míře i domácnosti. Podle existujících studií žádné větší město není schopno zvládnout vícedenní výpadek elektřiny. Během dvou dnů začnou v zimě praskat vodovodní potrubí, přestane jezdit doprava, lidé mrznou, do pěti dnů dochází k rabování. Včas připravenými krizovými ostrovními systémy lze až stonásobně snížit riziko rozvratu společnosti.

Teplárny musí ale nejprve investovat do pořízení regulátoru ostrovního provozu. Je to výhodné i pro ně samotné. Při výpadku elektřiny z přenosové soustavy jsou schopné zabezpečit proud pro vlastní potřebu. Nedochází u nich k přerušení výroby, například když vypadne proud při bouřce. Strakonickou teplárnu to stálo dva miliony korun. "Docházelo u nás několikrát do roka k výpadkům proudu, dokonce i dvakrát do měsíce," řekl TZB-info František Kutheil ředitel pro techniku a výrobu v Teplárně Strakonice.

Další desítky milionů korun stojí opatření pro zavedení ostrovního systému zásobování distribuční společnost. Podobně jako ve Strakonicích i teplárna automobilky Škody Auto je schopna zásobovat v případě nouze celou Mladou Boleslav. Vedení firmy s tím souhlasilo. Potřebné zařízení si pořídila firma na vlastní náklady, a to z ekonomických důvodů. Odpojení od centrálních dodávek elektřiny a poté pád do tmy stál automobilku 20 milionů korun.

" Každé větší město má teplárnu," upozornil Beneš, že Česká republika si zachovala systém centrálního zásobování teplem, který nově může hrát roli i při krizovém zásobování určité lokality elektřinou. Většina tuzemských tepláren vedle tepla souběžně vyrábí i elektřinu.

Za službu, že by teplárna byla připravena dodávat v krizové situaci městu a okolí elektřinu by dostávala zaplaceno. Beneš odhaduje výši platby asi 10 milionů korun za rok. Tato částka by se promítala do cen elektřiny za distribuci konečným zákazníkům. Stejně je tomu již nyní u plateb za podpůrné služby nebo u podpory obnovitelných zdrojů energie. " Určitě by to byla jen malá část poplatku, kterou dáváme na podporu obnovitelným zdrojům energie," reagoval Beneš na dotaz o kolik by museli platit zákazníci více za elektřinu, když se připravovaná nová role tepláren stane skutečností.