Odvod spalin z pohledu možného vývoje palivové základny a spotřebičů paliv
Spotřeba energie na vytápění budovy je ovlivněna počasím, stavebním provedením budovy a typem instalované vytápěcí techniky. Od vytápěcího zařízení se očekává, že uživateli bytu poskytne požadovaný tepelný komfort s vynaložením co nejmenších finančních prostředků na palivo.
Tepelné ztráty - Spotřebu paliva ovlivňuje celá řada faktorů. Největší ztrátou je ztráta únikem tepla stěnami, okny a střechou budovy. Další vliv na spotřebu má požadavek na výši teploty v budově, potřeba uživatele a stupeň využití vytápěcího zařízení. Tepelné ztráty lze snižovat u starých budov tepelnou izolací obvodových stěn a střechy, výměnou oken za okna se zvýšenou izolací, výměnou starého kotle za nový s vyšší účinností, úpravou topného média v závislosti na venkovní teplotě ekvitermní regulací, řízením teploty v jednotlivých místnostech radiátorovým ventilem a pod. Výhledově lze předpokládat, že negativním vlivem oteplování planety dojde ke zmírnění zimního období a tím ke snížení tepelných ztrát. Už dnes se mírně zkracuje topné období a průměrná venkovní teplota za zimní období je pouze +5 °C.
Palivová základna - Náklady na vytápění souvisí s volbou paliva, která není vždy závislá na volbě uživatele. Plynné palivo přináší výhodu snadné obsluhy při topení, stálou modernizace spotřebičů s vysokou účinností a přijatelnou cenu zemního plynu. Dodávka zemního plynu je ale závislá na rozvodech tohoto plynu, které jsou nákladné a jeho cena bude stoupat. Cena propanu, který nezávisí na rozvodu plynu, ale vyžaduje prostor pro zásobník, je více než dvojnásobná. Totéž platí u topných olejů. Z tuhých paliv je nejlevnější kusové dřevo a hnědé uhlí. Náklady na topení dřevními briketami a dřevěnými peletami jsou srovnatelné s náklady na topení zemním plynem. Kotle na tuhá paliva vyžadují obsluhu, je nutný také prostor pro skladování paliva.
Spotřebiče paliv - Sledujeme-li vývoj spotřebičů paliv, je patrná snaha výrobců nabídnout uživateli kotle s nejvyšší účinností, s nejnižšími ztrátami, s minimálními nároky na obsluhu ale současně takové, které nejméně zatěžují životní prostředí. Asi nejdále jsou spotřebiče na plynná paliva s širokou nabídkou kotlů, kde se kromě klasických kotlů s vysokou účinností dodávají na trh kotle s nízkou teplotou spalin nebo kotle kondenzační, kde se využívá i zbytkové teplo ve spalinách.
S rostoucí cenou plynných paliv se začínají opět uplatňovat kotle na tuhá paliva, kde se projevuje snaha výrobců přiblížit obsluhu kotlů kotlům na plynná paliva. Na trhu se prodávají zplyňovací kotle na dřevní hmotu i na uhlí, řízené počítači v závislosti na venkovní teplotě a požadované teplotě v místnostech, se zásobníky paliva, které vyžadují minimální obsluhu. Nevýhodou je vyšší cena. Jako náhradní a doplňkové zdroje tepla jsou na trhu jednodušší a cenově přístupnější kotle na tuhá paliva pro spalování spalitelných odpadů, dřeva i uhlí, ale stoupá i obliba lokálních topidel na tuhá paliva, jako jsou krby, krbová a kachlová kamna a pod.
Odvod spalin - Spaliny spotřebičů paliv se odvádějí komínovými konstrukcemi nad střechu budovy. Jakékoliv odvody spalin do fasády budovy, doporučované některými dodavateli kotlů, jsou špatným řešením, na úkor majitelů domů. Vysoce účinné spotřebiče paliv se sníženou teplotou spalin, nebo s kondenzujícími spalinami vyžadují kvalitní vícevrstvé komínové konstrukce s odpovídající komínovou vložkou keramickou, kovovou nebo z plastu, podle druhu používaného paliva.
Snaha po úspoře nákladů na používání plynných nebo kapalných paliv, ale i možná problematika s dodávkou těchto paliv nutně povede k instalování alternativního zdroje na tuhá paliva a to buď formou alternativního kotle ústředního vytápění nebo (a to častěji) jako doplňkového lokálního topidla na tuhé palivo do jedné z místností budovy pro temperování bytu v přechodném období (jaro, podzim) nebo jako záložní zdroj při výpadku kotle na plynná nebo kapalná paliva.
Z hlediska komínů to vede k jednoznačnému řešení. V objektu musí být nejméně dva komínové průduchy. Jeden pro odvod spalin spotřebiče na plynné nebo kapalné palivo, druhý na odvod spalin spotřebiče na tuhé palivo. Celá tato úvaha, zcela jednoznačná pro výstavbu rodinných domků, je problematická u bytových domů. U domovních kotelen by asi bylo možné uvažovat o náhradním zdroji na tuhé palivo, pokud by byl u kotelny prostor pro skladování paliva, ale u jiného zdroje vytápění by bylo nutné zajistit v bytových domech komínová tělesa pro napojení lokálních spotřebičů na tuhá paliva. Domnívám se, že zájem o krby, krbová kamna či jiný zdroj pro lokální vytápění bytu je mezi uživateli těchto bytů velký, ale výstavba komínů pro tyto spotřebiče je zatím velice omezená a uplatňuje se např. při výstavbě půdních bytů, nebo u nových, komfortních objektů.
Předpisy pro komíny - Spalinová cesta musí zajistit bezpečný odvod spalin do volného ovzduší, hospodárný provoz spotřebiče paliv, požární bezpečnost objektu, ochranu uživatele spotřebiče paliv a dlouhodobou životnost. Aby byly splněny tyto podmínky, musí konstrukce komínu a kouřovodu odpovídat podmínkám příslušných komínových norem a předpisů. U nás jsou to normy ČSN 73 4201 a ČSN 73 4210 a evropská norma ČSN EN 1443. Postupně budou vstupovat v platnost další komínové normy, zejména normy výrobkové.
Kromě norem jsou důležité i zákony, vyhlášky a předpisy ke komínům, jako Stavební zákon, vyhláška o obecných technických požadavcích na stavby, zákon o technických požadavcích na výrobky, zákon o požární ochraně a o ochraně ovzduší i vyhláška 111/81 o čištění komínů. S rozvojem nových spotřebičů paliv se mění i požadavky na odvod spalin a od těch se odvíjí vývoj norem a předpisů, takže tento proces nebude asi nikdy ukončen.