Vysvětlení vybraných otázek z oboru voda a kanalizace z nového stavebního zákona

Část 1: Dotazy a odpovědi na ně z MMR ČR:

1. Jak a ve kterých výkresech zakreslovat kanalizační přivaděč?

Jako zpracovatelé řešíme menší obec s novou čerpací stanicí odpadních vod a kanalizační přivaděč. Na jednání s krajským úřadem jsme se nedokázali ujednotit jak zakreslovat kanalizační přivaděč. Kraj zastával názor, že by to měla být funkční plocha - koridor již v hlavním výkrese. My si myslíme, že s odvoláním na § 10 vyhl. č. 501/2006 u přivaděče nejde o samostatnou funkční plochu a chceme trasu přivaděče vymezit jako koridor, který nechápeme jako funkční plochu. Dále je na zváženou, ve kterých výkresech by tento koridor měl být uveden - hlavní výkres, koordinační výkres, výkres technické infrastruktury, výkres veřejně prospěšných staveb.

Podle § 2 odst. 1 písm. g) SZ se rozumí plochou část území tvořená pozemkem nebo souborem pozemků, která je vymezena v politice územního rozvoje, zásadách územního rozvoje nebo územním plánu, popřípadě v územně plánovacích podkladech s ohledem na stávající nebo požadovaný způsob jejího využití a její význam.

Podle § 2 odst. 1 písm. i) SZ se rozumí koridorem plocha vymezená pro umístění vedení dopravní a technické infrastruktury nebo opatření nestavební povahy.

Podle § 10 odst. 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, plochy technické infrastruktury se obvykle samostatně vymezují v případech, kdy využití pozemků pro tuto infrastrukturu vylučuje jejich začlenění do ploch jiného způsobu využití a kdy jiné využití těchto pozemků není možné. V ostatních případech se v plochách jiného způsobu využití vymezují pouze trasy vedení technické infrastruktury.

Kanalizační přivaděč je liniové vedení technické infrastruktury. Dle našeho názoru v případě kanalizačního přivaděče nebude splněna podmínka § 10 odst. 1 vyhlášky č. č. 501/2006 Sb., že pozemky nad tímto přivaděčem nebudou moci být začleněny do ploch jiného způsobu využití a jiné využití těchto pozemků nebude možné. Toto vedení by pak mělo být vymezeno pouze trasou. Pokud nelze trasu kanalizačního přivaděče jednoznačně určit, pak je teprve vhodné přistoupit k jeho vymezení koridorem.

Koridor není dle našeho názoru plochou ve smyslu § 2 odst. 1 písm. g) SZ a § 3 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Koridorem se rozumí plocha vymezená pro umístění vedení technické infrastruktury (§ 2 odst. 1 písm. i) SZ), nejedná se tedy o samostatnou "funkční plochu", ale o plochu vymezenou nad plochami s jiným způsobem využití.

Jinými slovy

Kanalizační přivaděč vymezte jako trasu nikoliv jako koridor. To v tom případě, že se nejedná o trasu nadmístního významu nebo pokud není třeba využití koridoru prověřovat územní studií nebo regulačním plánem (§ 43 odst. 2 SZ). Správně se odvoláváte na § 10 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Podle uvedeného paragrafu jestliže nepotřebujete přivaděč vymezit jako plochu (tj. kanalizační přivaděč nevylučuje jiné využití pozemku), vymezíte pouze trasu vedení.

Kanalizační přivaděč jako trasa vedení by měl být vyznačen ve výkrese technické infrastruktury a jde-li o veřejně prospěšnou stavbu (VPS), pak také ve výkrese VPS, opatření a asanací. Vyznačení v koordinačním výkrese je třeba zejména, bude-li trasa kanalizačního přivaděče ovlivňovat jiná zařízení.

Kanalizační přivaděč bude zakreslen v hlavním výkrese pouze tehdy, bude-li vymezen koridorem a jeho umístění se bude prověřovat územní studií nebo v rámci regulačního plánu.

2. Postačí územní souhlas nebo je nutné vydávat územní rozhodnutí o umísťování studní a domovních ČOV?

Podle § 55 písm. j) zákona č. 254/2001 Sb. jsou studna i ČOV vodními díly. Dle § 15 odst. 1 písm. d) zákona č. 183/2006 Sb. vykonávají u vodních děl působnost stavebního úřadu, s výjimkou pravomoci ve věcech územního rozhodování, speciální stavební úřady podle zvláštních právních předpisů (v tomto případě vodoprávní úřad).

Územní rozhodování je tedy v pravomoci obecného stavebního úřadu, stavební povolování provádí speciální úřad, v tomto případě vodoprávní úřad dle § 104 zákona. Pro studnu i ČOV nejsou stanoveny žádné úlevy v povolovacím řízení, proto musí proběhnout řádné územní řízení (obecný stavební úřad) a stavební řízení (vodoprávní úřad).

Výstavba ČOV vyžaduje navíc povolení k vypouštění speciálním stavebním úřadem.

3. Jak naložit s podmínkami dotčeného orgánu ohledně vynětí ze zemědělského půdního fondu (ZPF) v případě bazénu do 40 m2, který by jinak bylo možno umístit na základě územního souhlasu. Je pro tento typ stavby nutné vynětí ze ZPF, v případě, že se jedná o bazén u rodinného domu v zastavěném území či zastavitelné ploše?

Pracovníci odboru životního prostředí trvají na tom, že je třeba provést vynětí ze ZPF a tudíž i stanovit podmínky. Souhlas k odnětí půdy ze ZPF dle zákona č. 231/1999 Sb. § 10 odst. 1 je závaznou součástí rozhodnutí, která budou ve věci vydána podle zvláštních předpisů. Žadatel je povinen plnit podmínky v něm stanovené ode dne, kdy tato rozhodnutí nabyla právní moci, popř. ve lhůtách v nich určených.

Pokud stanovisko dotčeného orgánu obsahuje podmínky, nelze vydat územní souhlas, ale je nutno podle § 96 odst. 1 stavebního zákona 183/2006 Sb. vydat územní rozhodnutí.

Avšak podle § 9 odst. 2 písm. a) bodu 1. a 4. zákona č. 334/1992 Sb. není k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu pro nezemědělské účely souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu třeba. To platí v případě, má-li být ze zemědělského půdního fondu odňata půda na pozemcích, které jsou nezastavěnou plochou zastavěných stavebních pozemků (§ 2 odst. 1 písm. c) stavebního zákona) nebo na pozemcích nacházejících se v zastavěném území, které jsou ve vlastnictví fyzické osoby a jejichž odnětí se má uskutečnit v zájmu této osoby pro výstavbu ... drobné stavby (stavby s doplňkovou funkcí ke stavbě hlavní) ...

V tomto případě pak stačí územní souhlas.

Podle § 103 odst.1 písm. d) bod 5. stavebního zákona nevyžadují bazény do 40 m² ohlášení ani stavební povolení.

4. Jak posoudíme lapoly?

Lapol je vždy součást nějaké kanalizace, neosazuje se samostatně.

5. Podle jakého § budeme povolovat žumpy? Žumpa je většinou výrobkem - budeme postupovat podle § 103 odst. 1 písm. g) bod 5. a budeme vyžadovat pouze územní souhlas? Nebo se jedná o podzemní stavbu podle § 104 odst. 2 písm. b) a budeme vyžadovat jen ohlášení?

Záleží na uvážení stavebního úřadu. Dle konstrukce příslušné žumpy lze aplikovat ustanovení § 103 odst. 1 písm. d) bod 2., které vyžaduje pouze územní souhlas. Dále je možné aplikovat ustanovení § 104 odst. 2 písm. b), které vyžaduje pouze ohlášení stavby bez předchozího územního rozhodnutí nebo územního souhlasu.

6. Stavební úpravy energetických vedení, vodovodů, kanalizací pokud se nemění jejich trasa, nevyžadují povolení ani ohlášení (§ 103) a ani územní souhlas (§ 81 odst. 3). Pochopili jsme to správně? V praxi se jedná při rekonstrukcích těchto vedení (např. výměny) o velké zásahy do pozemků na velkém území a stavební úřad by ani neměl informace, že se stavba provádí.

Ano, pochopili jste to správně. Stavebník by však měl s vlastníky dotčených pozemků uzavřít dohodu, ze které bude zřejmé za jakých podmínek lze zamýšlenou výměnu vedení provést.

Část 2: Přehled staveb, terénních úprav, zařízení a udržovacích prací. Postupy při jejich umisťování, povolování a užívání
(výběr týkající se vody a kanalizace)

Pozn.: ANO - povinnost, (ANO) - možné použití dle situace, NE - není povinnost, ÚPI - prázdná
kolonka - dle potřeby a uvážení, není nezbytné (po kliknutí se obrázek zvětší)

Zdroj: www.mmr.cz, www.uur.cz.