Domovní a malé čistírny ve střední Evropě

V roce 2001 se uskutečnil v ČR zajímavý seminář za účasti zástupců ATV-DVWK, AČE ČR, AČE SR, MASZESZ, tj. zúčastnili se ho odborníci z Rakouska, Německa, Maďarska a Slovenska. Výsledkem bylo resumé o tom, jakým směrem by se měla legislativa malých čistíren dříve, či později ubírat. Možná, že se Vám bude zdát divné odvolávat se na seminář z roku 2001, ale myšlenky jsou nadčasové a z pohledu připravovaných změn v legislativě opět aktuální, i když asi stále ještě pořád v naší republice předbíhající dobu...

Překlad z německého originálu (viz www.ace-cr.cz) do českého jazyka: Ing. Plotěný

Obsah:

1. Územní plánování
2. Certifikace čistíren
3. Stav techniky
4. Návrh na průběh vodoprávního řízení
5. Kal z komunálních čistíren
6. Servis, dozor, kontrola

1. Územní plánování

• Čištění a odvádění odpadních vod včetně likvidace kalu z domovních čistíren a odpadních vod ze žump musí být povinností obce
• Obec se musí ve svém územním plánu s ohledem na přání svých občanů a s ohledem na vodohospodářské směrnice EU a vodohospodářské plány povodí rozhodnout, které oblasti budou odkanalizovány centrálně a kde budou jako trvalé řešení použity domovní čistírny. V územních plánech by měly být již obsaženy požadavky na úroveň čištění domovních čistíren (odstraňování uhlíkatých látek, nitrifikace atd.).
• Stavba kanalizace by pak měla zpravidla postupovat od hustěji osídlených oblastí k méně osídleným.
• Použití domovních čistíren jako trvalého řešení by mělo být zakázáno tam, kde je k dispozici kanalizace s čistírnou a technická a ekonomická možnost napojení na ni.
• Postup a především systém podpory by měl být takový, aby motivoval obce k technicky a hospodářsky správným řešením. To znamená, že i decentrální řešení by měla být od státu podporována, přičemž by měly být zohledněny priority jednotlivých zemí.

2. Certifikace čistíren

V EU existuje řada různých druhů domovních čistíren, jejichž vhodnost a úroveň techniky není ještě ve všech zemích certifikována. Ačkoliv navrhování a hodnoty ukazatelů na odtoku vyplývají z konkrétního množství a koncentrace přitékající vody, představuje zveřejněná část Evropské normy EN 12566 schůdnou cestu k certifikaci domovních čistíren.

• Při certifikaci je třeba zdůraznit, že není certifikována čistírna pouze jako stavební výrobek, nýbrž že certifikace se vztahuje i na přezkoušení výkonu podle EN 12566.
• Zkoušení výrobku na zkušebním místě za standardních podmínek zajišťuje výrobkům jejich použitelnost v celé Evropě, pokud její návrh bude odpovídat národním standardům.
• Protože Evropské normy neobsahují žádné ukazatele pro vypouštění, musí být zpracovány národní standardy, které slouží jako základ pro posouzení výsledků zkoušky výkonu provedené podle EN 12566-3.
• Zařízení je třeba testovat normovaným postupem i s ohledem na zvláštní ekologické potřeby, tj. pro použití pro vypouštění do málo vodných toků nebo do oblastí s využitím vody pro zásobování obyvatelstva.

Je navrženo, aby domovní čistírny byly při certifikaci zařazeny do tříd podle čistícího výkonu.

• Třída 1: Zařízení s eliminací uhlíkatých látek
  BSK₅ < 40 mg/l, odfiltrovatelné látky < 75 mg/l
  
  
• Třída 2: Čistírny s nitrifikací
  BSK₅ < 20 mg/l, NH₄ - N < 10 mg/l, odfiltrovatelné látky < 50 mg/l
  
  
• Třída 2: Čistírny s odstraňováním dusíku a /nebo fosforu
  BSK₅ < 20 mg/l, NH₄ - N < 10 mg/l, N_celk < 10 mg/l,. P_celk < 2 mg/l

Případně další třída pro speciální podmínky (membrány a zasakování)

3. Stav techniky

• Technologie s použitím biologických procesů jsou obvyklé a doporučují se i pro použití u domovních a malých čistíren.
• Také u nejmenších čistíren je technologicky možné použití technologií pro vysoké odstranění uhlíkatých sloučenin, amoniaku, příp. sloučenin dusíku a fosforu

Bez potíží lze i u domovních čistíren dosahovat následujících odtokových hodnot:

a) Zařízení s eliminací uhlíkatých sloučenin
BSK₅ < 40 mg/l
odfiltrovatelné látky < 75 mg/l

b) Technologie s nitrifikací
BSK₅ < 20 mg/l,
NH₄ - N < 10 mg/l

Tyto výsledky byly presentovány nejen odborníky z České republiky, Maďarska a Slovenska, ale i kolegy z Německa a Rakouska, kde byly tyto hodnoty potvrzeny dlouhodobými pozorováními a při simulaci nejnepříznivějších zatěžovacích podmínek.

Nejobvykleji používanými technologiemi v oblasti malých a domovních ČOV jsou:

• v ČR a SR aktivace s aerobní stabilizací kalu (převažující), aktivace s biofilmovým reaktorem, biofiltry, biodisky a nejnověji kombinované anareobně-aerobní reaktory.
• V Rakousku a Německu převažují biofilmové reaktory (biofiltry, reaktory s ponořeným nosičem, biodisky). Do velikosti 20 EO se z důvodů technologických problémů obvykle nepoužívají klasické aktivační čistírny.
• Nejnovější a perspektivní membránové technologie nejsou zatím z ekonomických důvodů doposud tak rozšířené

Úroveň současného stavu techniky v oblasti výroby a provozu ČOV vyžaduje:

• provozní jednoduchost
• nízké nároky na údržbu
• vodotěsnost
• předřazený vyrovnávací prostor
• dostatečný kalový prostor (300l/EO/rok)
• opatření proti výkyvům teploty
• kvalifikovaný personál

4. Návrh na průběh vodoprávního řízení

• Je třeba harmonizovat zákony a oblasti odpovědnosti tak, aby spoluodpovídaly za dosažení cílů vodního hospodářství. Je třeba zajistit průběh všestranné adaptace na nové požadavky odpovídající Vodohospodářským směrnicím EU, kompetentnost zúčastněných a kontrolu.
• Je třeba informovat obyvatelstvo, úřady a ty co rozhodují o cílech v této oblasti
• Je třeba vypracovat jednotné právní podklady, přičemž úřady provádějící vodoprávní řízení by měly mít vodohospodářskou příslušnost.
• Je navrženo vytvoření jedné základní třídy pro hodnoty odtokových parametrů, která by podle ekonomických a ekologických kritérií odpovídala současnému stavu techniky. Parametry této třídy odpovídají Směrnici 91/271/EHS. (V současnosti je např. parametr BSK₅ v Německu 40 mg/l, v ČR obvykle 30 mg/l a v Rakousku 25 mg/l.
• Dále by měly být vytvořeny dvě další třídy s přísnějšími požadavky, odpovídající citlivosti oblastí. Tyto třídy by měly zohledňovat požadavky oblastí na nitrifikaci a odstraňování dusíku a/nebo fosforu.
• Ve zvláštních případech (např. u čistíren v horách) by byla možnost použití zařízení, která již neodpovídají stavu techniky (např. jen snižují obsah uhlíkatých sloučenin)
• Ve zvláštních případech by pak bylo možno uplatnit požadavky, které jsou ještě přísnější, než výše uvedené. Tyto požadavky by bylo možno uplatnit jen při posouzení konkrétního případu a jen v odborně odůvodněných případech (např. při vsakování, rekreace).
• Je doporučeno vytvořit jednotnou směrnici pro postup úřadů při vodoprávním řízení, která by garantovala jednotný postup všech úřadů. Ta by měla zahrnovat jednotné emisní požadavky a také imisní směrnice, které by předepisovaly maximální zatížení v závislosti na typu vodoteče.
• Měla by existovat možnost časově omezit vydávaná vodoprávní rozhodnutí, nebo možnost nařídit přizpůsobení stávajícího zařízení odpovídajícímu stavu techniky.
• Měla by existovat snaha o zjednodušení projednání projektů a vydávání rozhodnutí.
• Je navrženo provést harmonizaci certifikovaných odtokových hodnot u zařízení s požadavky úřadů při vodoprávním řízení s ohledem na požadavky vyplývající z citlivosti území.
• Je třeba vytvořit monitorovací program a vypracovat katalog priorit pro sanaci, který by spolu s vodohospodářskými plány povodí a požadavky na citlivost území byl podkladem pro řízení úřadů.
• Zákonem předepsané použití typizovaných výrobků a vytvoření vnitrostátních zkušeben, spolu s odpovídajícími legislativními předpisy pro použití, dozor a provoz je třeba provést tak, aby nedocházelo k napětí mezi občany, úřady a výrobci.
• Je třeba zvýhodnit preventivní opatření a zajistit finanční prostředky.

5. Kal z DČOV (zkrácený překlad - přeložena část týkající se domovních ČOV)

• Zpracování na komunálních čistírnách. Při zpracování na komunálních ČOV je třeba dbát na to, aby předávání kalu bylo kontrolované, aby nedocházelo k přetížení ČOV. Je možnost přidávat kal do odpadní vody, nebo do kalu. U čistíren s denitrifikací se doporučuje přidávat kal do proudu přitékající vody.
• Možná je i úprava kalu ve vlastních zařízeních, pokud tyto zařízení vyhovují nejen technicky, ale i po stránce právní a organizační.
• Zemědělské použití je ekonomicky i ekologicky rozumné. Kal ale musí odpovídat požadavkům na kal po stránce obsahu těžkých kovů, AOX, PCB atd. Mohou být použity jen stabilizované kaly. Dále je třeba dodržet další požadavky např. 5 tun sušiny/ha/3 roky. V rámci EU byla vydána směrnice, která stanoví požadavky na kal z hlediska jeho hygienizace.

6. Servis, údržba a kontrola (zkrácený překlad - přeložena část týkající se domovních ČOV)

• Výběr a stavbu DČOV musí povolit a dozorovat příslušný úřad. Pokud zařízení není certifikováno, je třeba při jeho povolování postupovat jako u individuální technologie.
• Likvidace kalu z DČOV by měla být povinností obce a ta tuto povinnost může přenést na třetí osobu. (Obvykle jedenkrát za rok, v odůvodněných případech řidčeji).
• Vlastní dozor a vlastní údržba se provádí dle pokynů dodavatele, eventuelně dle požadavků vodohospodářských úřadů pro vypouštění (v případě, že ČOV není certifikována jsou požadavky na dozor přísnější). Dtto. Platí i pro vedení provozního deníku. Návrh: do smlouvy při nákupu dávat pětiletou záruku při správném provádění údržby.
• Dozor třetí osobou minimálně jedenkrát za rok, rozsah dle požadavků výrobce, eventuelně dle požadavků vodohospodářských úřadů pro vypouštění (v případě, že ČOV není certifikována jsou požadavky na dozor přísnější).
• třetí osoby se musí prokázat odborným vzděláním (příp. povolením).
  • je třeba uzavřít předepsanou formou smlouvu o dozoru
• je třeba provádět předepsaný rozsah prací (vzor), někdy je součástí i odběr vzorku - zejména v případech kdy ČOV není certifikována
  • kopii vyplněného záznamu o provedené kontrole zasílá dozorující firma přímo úřadu
• v Německu je tomu, kdo si pořídí ČOV garantováno, že nebude po dobu 15 let nucen připojit se na kanalizaci (v minulosti to bylo řešeno tak, že se mohl připojit zdarma na kanalizaci).

Komentář (zpracoval Ing. Plotěný):

Cíl a důvod konání semináře

Seminář vznikl především na popud maďarské organizace MASZESZ, protože Maďarsko stálo před problematikou změn v legislativě týkající se domovních a malých čistíren a mělo zájem vycházet přitom již ze zkušeností jiných zemí. Vzhledem k tomu, že tato problematika se dotýká i nás, Slovenska, Polska, Rakouska i Německa, bylo dohodnuto uspořádání společného semináře a to s přispěním ATV - DVWK. Na tomto semináři pak byly presentovány zkušenosti se zaváděním nového systému odpovídajícího Směrnici rady 89/106/EHS a Rozhodnutí komise 97/464/ES, která zařadila domovní čistírny do kategorie stavebních výrobků a s návaznostmi na další oblasti např. na územní plánování, vodoprávní řízení, otázku kalu atd. Vzhledem k tomu, že některá témata byla pojata nejen pro domovní, ale i pro malé ČOV, jsou ve výše uvedeném překladu zkrácena - originál v plném znění je možno najít na www.ace-cr.cz.

Průběh semináře

Seminář probíhal tak, že problematika byla rozdělena do jednotlivých oblastí - územní plánování, certifikace atd. Tyto oblasti pak byly postupně diskutovány a to tak, že každá země seznámila ostatní se stavem v této oblasti a se zkušenostmi kladnými i zápornými. Pak se diskutovalo o tom, jak by měl vypadat výhledový stav. Pro každé téma byl zvolen garant, který formuloval závěr - např. pro územní plánování to byl pan Dulovicz (H), pro certifikaci paní Schürmann (D), pro vodoprávní řízení pan Polzer (A), stav techniky pan Bodík (SK) atd. Druhý den, a pak následně i korespondenčně byly zapracovány připomínky a došlo k sjednocení názorů a jejich zapracování do Resumé. Zpracování konečné verze Resumé se především z jazykových důvodů ujali členové ATV-DVWK. Vzhledem k tomu, že se nepodařilo dospět ke shodě o hodnotách parametrů pro vypouštění v odstavci týkajícím se základní třídy, byla zvolena varianta s odkazem na Směrnici EU pro větší ČOV a uvedení stávajících používaných hodnot BSK v jednotlivých zemích.

Hodnocení semináře

Myslím, že seminář splnil svoji funkci tím že:

• byly odprezentovány dobré i špatné zkušenosti se zaváděním různých systémů v jednotlivých zemích, což umožní těm, kteří se z toho poučí, vyvarovat se slepých uliček
• přímo na místě byly objasněny příčiny problémů
• účastníci se navzájem poslouchali s cílem najít společné řešení
• vznikl ucelený názor na možný reálný systém, který by zahrnoval představy tvůrců evropské legislativy, byl v souladu s dalšími zákonnými normami a hlavně byl reálný.

Uspořádání obdobného semináře v ČR, kterého by se zúčastnili odborníci pracující v oblasti územního plánování, povolování staveb, zkušebnictví, české obchodní inspekce, vodního hospodářství ap. by jistě přispěla k sjednocení představ a příp. harmonizaci předpisů.