Perspektivy stavebnictví v ČR

PREZIDENT SVAZU PODNIKATELŮ VE STAVEBNICTVÍ VÁCLAV MATYÁŠ pro přílohu Firma deníku PRÁVO mimo jiné řekl:

KE ZVÝŠENÍ SAZBY DPH NA NOVOU VÝSTAVBU PRO ROCE 2007:

Nevnímáme to nijak dramaticky. 80 % bytů v kategorii do 90 metrů čtverečních, tj. tzv. sociální bydlení se sníženou sazbou DPH i nadále. U rodinných domků, kde je hranice stanovena na 150 metrů čtverečních, bude stát vyjednávat s EU. Stále platí snaha ČR usilovat o plošnou výjimku. Do roku 2010 je snížena sazba DPH na opravy a rekonstrukce objektů, chceme stejnou podmínku i pro novostavby. Je také ale potřeba zvážit, zda se vyplatí mít do roku 2010 celou výjimku a pak najet rovnou na plnou sazbu, nebo to rozdělit do několika kroků.

K DALŠÍM ZMĚNÁM VE STAVEBNICTVÍ:

Dopad na cenu stavebních prací bude rozhodně mít:

• rostoucí cena práce,
• přísnější evropské normy pro vybavení staveb. V současnosti jsou daleko vyšší nároky na materiály, zapojení nových technologií, interiérové vybavení, provozní, zabezpečovací a řídicí systémy, informační technologie. To vše se promítá do ceny stavebních prací.
• důraz na bezpečnost práce a ochranu zdraví.

K RŮSTU CEN ENERGIÍ:

Tempo nárůstu cen energií, které má bezprostřední dopad na ceny stavebních materiálů, výrobků pro stavebnictví a tam používané energie. Máme z toho obavy, protože jedinou možností, kde má firma či dodavatel v konkurenčním boji šanci ušetřit, je cena práce. Jenže tady máme nový Zákoník práce. Svaz podnikatelů ve stavebnictví ČR se stejně jako ostatní zaměstnavatelské svazy k němu staví negativně.

K PROBLEMATICE KVALIFIKACE ŘEMESLNÍKŮ:

Celkově je to ale otázka učňovského školství. Zatím se to řeší masovou migrací. Z pohledu kvality staveb jsme se dokázali rychle stát konkurenceschopní právě díky velmi dobré řemeslnické základně, která zde byla do 90. let. Jenže tato kvalifikovaná pracovní síla zestárla a nová ji nenahrazuje. Dokud se však nepřistoupí k otázkám určitého daňového zohlednění tak jako jinde, situace se nezmění. V Německu jdou například tři procenta z vyplacených mezd do fondu na učňovské školství. Platí to všechny firmy a tento náklad je pak odečítán z daňového základu.

K NOVÝM ZÁKONŮM:

Jsme přesvědčeni o správnosti nového stavebního zákona jak v části územního plánování, tak i stavebního řádu. Obsahuje skutečně řadu zjednodušujících, řekl bych až liberalizačních prvků. Díky němu měly stavební firmy dostat více příležitostí.
V zákoně o veřejných zakázkách neprošla prosazovaná kvalifikace zadavatelů zakázek. Zákon stanoví kvalifikaci a klasifikaci dodavatelů, chtěli jsme ale také prosadit paragrafové znění zadavatelů. Ti se často nevyznají v zákoně, kvůli čemuž vznikají chyby, a to zakládá prostor pro odvolávání, stížnosti, prodlužování výstavby. Řada ostatních zemí EU to má - my jsme se inspirovali konkrétně zákonným zněním kvalifikace zadavatelů přijaté v zákoně na Slovensku. Také jsme jako přílohu zákona prosazovali všeobecné obchodní podmínky, které definují záruční lhůty, otázky platebních kalendářů, garancí, aby se tím zlepšily vztahy mezi investorem a dodavatelem. Zde jsme vycházeli z podobného německého předpisu, ale nepodařilo se. Nakonec jsme se dohodli alespoň na určitém kompromisu s ministerstvy: aktualizujeme všeobecné obchodní podmínky vydané asi před třemi lety. Nebude to sice závazná norma, bude mít jen doporučující charakter, ale snažíme se nyní vysvětlit v regionech, aby zadavatelé veřejných zakázek ve smluvních podmínkách vycházeli z těchto všeobecných obchodních podmínek.

K OČEKÁVANÉMU VÝVOJI VE STAVEBNICTVÍ:

Stavebnictví nepřetržitě roste od roku 2000, tento příznivý trend bude nadále pokračovat. Porovnáme-li vybavenost stavbami v ČR s EU 15, tak zde máme zásobník práce na minimálně deset let. To definuje velikost poptávky. Základní podmínkou pro udržení růstu je ale dostatek finančních zdrojů na investice ve veřejných zakázkách i v soukromém sektoru.

• Podrobně pro dopravní infrastukturu: opravy 500 miliard korun, nová výstavba 600 miliard
• Pro bytovou výstavbu: 950 miliard korun.
• Pro životní prostředí (konkrétně čističky, úpravny vody, skládky, občanskou vybavenost): investice státu a obcí zhruba 580 miliard korun.
• Podnikatelský sektor: 800-900 miliard korun do administrativy, obchodů, průmyslových objektů.
• Energetika: 300-500 miliard korun.

Celkem jde o čtyři bilióny korun. Pokud vezmeme v úvahu, že ročně se stavební produkce v Česku pohybuje okolo 420 až 430 miliard korun, pak výčet představuje zásobník práce pro sektor na deset let.

K FINANČNÍM ZDROJŮM PRO DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURU:

V dopravní infrastruktuře vnímáme jako riziko fakt, že ta byla z větší části financována z výsledků privatizace, to ale končí. Nemůžeme si myslet, že to nahradí projekty PPP (public private partnership) a že budou tou správnou finanční injekcí. Nebudou jako nikde jinde ve světě. Projekty se sice v určitém čase nastartují, ale nebudou hrát významnou roli při plnění kilometráže dálnic a dalších dopravních projektů. Problém je totiž zapojení privátního kapitálu, zájem o Česko nebude velký. Je to pouze pro velké hráče a výnosnost, respektive celková ekonomika projektů vede k tomu, že jsou mnohdy zdroje alokovány do jiných oblastí, zemí, kontinentů, než je střední Evropa a tak malá země jako Česko. Jsme v tomto ohledu střízliví.

Zdroj: Právo, 24.04.2006, autorem rozhovoru pro deník Právo, ze kterého jsme vybrali zajíimavé pasáže je Monika Ginterová