Odpadní vody z prádelen
Úvod
Stále více pozornosti se věnuje i problematice prádelenských vod a to ze dvou důvodů. Jeden je ekonomika - voda pro praní se ohřívá a tak recyklace by znamenala úsporu nejen vody, ale i energie - u obou nákladových položek se dá předpokládat v budoucnu další nárůst. Druhým důvodem je ekologie. Voda z praní nejen obsahuje organické látky v množství srovnatelném s komunálními vodami, ale navíc i množství tenzorů a hlavním problémem je zpravidla vysoké pH.
Množství a kvalita vypouštěných vod
Oboje se samozřejmě liší od zdroje prádla a také od úrovně prádelenské techniky. Podle specialistů na praní lze orientačně vycházet z následujících údajů:
a) Platí, že na 1 kg prádla v moderní prádelně bude třeba cca 20-30 l vody,
b) Průměrné parametry znečištění OV z prádelen v ČR
| BSK 5 | 250 - 400 mg/l |
| CHSK5 (Cr) | 600 - 800 mg/l |
| NL | 250 - 380 mg/l |
| RL | 1100-1600 mg/l |
| EL | 15 - 25 mg/l |
| Tenzidy | 15 - 30 mg/l |
| Fosforečnany | 3-4 mg/l |
| pH | 9,5 - 10,5 |
| Teplota | 45-55 °C |
Výsledky rešerší
Využití dešťové vody
Snaha zlevnit proces čištění oděvů je logická a jedním z prvků vstupujících do ekonomických výpočtů je voda. A tak první co provozovatele napadne je možnost využití dešťové vody. Zde to má hned dva důvody - úspora vody a úspora pracích prostředků (dešťovka umožňuje nižší spotřebu).
Recycklace vod
Vycházejíce z charakteru znečištění - nerozpuštěné látky, organické látky, vysoké pH je zřejmé, že schemata řešení budou obdobná - mechanické předčištění, úprava pH, biologie, odstranění nerozpuštěných látek, hygienické zabezpečení. Samotné technologické sestavy se pak ale mírně budou lišit...
Příklady řešení z praxe (nazvány podle firem, které je použily ve svých pilotních projektech)
Řešení Schwander
Voda z prádelny je vedena do vyrovnávací nádrže, ve které se upravuje pH. Biologické čištění probíhá pak v SBR, po něm následuje chemické vysrážení, pískový filtr a voda natéká do zásobní nádrže. Hygienizace se provádí tak, že voda ze zásobní nádrže je kontinuálně čerpána přes UV filtr zpět do zásobní nádrže. Ze zásobní nádrže je pak podle potřeby voda odebírána na praní.
Systém Helbig
V tomto systému je místo SBR klasická biologie (aktivace) s dosazovákem a chemické srážení je prováděno na flotační jednotce. Odstranění nerozpuštěných látek se pak děje na klasickém pískovém filtru. Úspora vody v tomto případě byla 60 %.
Modernější systémy pak pracují již s mikrofiltrací, ultrafiltrací a reverzní osmózou.
Systém "Membrány poprvé"
Tyto systémy umožňují využití ještě většího podílu recyklovaných vod - obvykle více než 80 %.
Systém "Membrány podruhé"
Systémy využívající ponořených membrán. Jedná se vlastně o obdobný systém s uspořádáním jako klasické membránové čistírny. Membránové jednotky jsou ponořeny v aktivaci a i díky hygienizačním vlastnostem membrán pak dochází ke značným úsporám na objemech zařízení a tedy úsporách na požadavcích na prostor.
Závěr
Víme, že i v ČR jsou problémy s prádelenskými vodami. Doposud však potřeba recirkulace nebyla tak akutní. Dá se však předpokládat, že díky rostoucím cenám vody a energie bude i tlak na hledání úspor a že technologie umožňující recyklaci vod budou dříve či později přicházet ke slovu. Nejprve v místech, kde není možnost napojení na veřejnou kanalizaci, později pak i tam. Pro firmy disponujícími zkušenostmi z použití membrán je to jedna z možností jejich dalšího využití.
Příklad z řešení ČOV s využitím AS VARIOcomp N ULTRA
