Je pražská voda v ohrožení?

Součástí ukázky byly také systémy pro detekci dronů, podvodní robot a pozemní bezosádkové vozidlo.

Do cvičení se zapojily Pražské vodovody a kanalizace (PVK), které pro praktickou část poskytly areál vodojemu Flora. Právě vodohospodářské objekty patří mezi prvky kritické infrastruktury, jejichž narušení by mohlo ovlivnit zásobování velké části města pitnou vodou. Z vodojemu Flora je zásobováno více než 16 000 odběrných míst v Praze 2, 3 a 10.

Společný zásah policie a armády

Hlavním cílem bylo ověřit postupy velení a řízení, tok informací, funkčnost štábních struktur a komunikaci mezi jednotlivými složkami. Cvičení současně prověřilo, jak by se vojáci pohybovali v městské zástavbě a jak by mohli při rozsáhlejším ohrožení posílit Policii ČR při střežení většího počtu objektů.

Úkoly ochrany kritické infrastruktury zajišťují především teritoriální síly, tedy prapory územní obrany tvořené převážně vojáky aktivní zálohy. V Praze cvičili příslušníci 111. praporu územní obrany, který spadá pod Krajské vojenské velitelství hlavní město Praha. Podle PVK je podobná součinnost důležitá zejména v situaci, kdy by policie musela reagovat na více hrozeb současně. Na území metropole provozuje společnost deset objektů důležitých pro obranu státu a čtyřicet objektů možného napadení.

„V současné neklidné době musíme být připraveni i na možné ohrožení dodávek pitné vody. Cílem bylo prověřit postupy, komunikační kanály a spolupráci Magistrátu hlavního města Prahy, Policie ČR, Armády ČR a dalších subjektů při ochraně kritické vodohospodářské infrastruktury,“ uvedl generální ředitel PVK Petr Mrkos.

Víceúrovňová ochrana vodojemu

Vodojem Flora je stejně jako další významné vodohospodářské objekty chráněn několika bezpečnostními zónami a kombinací mechanických a elektronických prvků. Elektronické zabezpečení je napojeno na pult centrální ochrany Policie ČR. Při běžném incidentu zasahuje policie; o případném nasazení armády při rozsáhlejším ohrožení rozhoduje vláda.

Význam pravidelného nácviku ukazuje i dřívější incident na jednom z pražských vodojemů. Po narušení vnější ochranné zóny tehdy následoval zásah policie podle postupů, které složky procvičují i při podobných cvičeních.

Detekce dronů a poloha pilota

Jednou z představených technologií byl řídicí systém společnosti DroneShield, který umožňuje sledovat bezpilotní prostředky v okolí chráněného objektu. Systém dokáže dron detekovat, zobrazit jeho pohyb a v některých případech určit také polohu pilota. Tyto údaje lze následně předat Policii ČR nebo bezpečnostní službě odpovědné za ochranu areálu.

Podvodní dron pro průzkum až do 200 metrů

Hasiči při cvičení představili podvodní dron určený pro průzkum míst, kam by byl vstup potápěče příliš nebezpečný. Zařízení může pracovat v hloubce až 200 metrů, v kontaminovaném prostředí nebo při prvotním průzkumu podezřelého předmětu či možného nástražného výbušného systému.

Obraz z kamery se přenáší v reálném čase veliteli zásahu nebo štábu. Dron lze vybavit manipulačním ramenem, nádobou pro odběr vzorku vody a GPS lokátorem. Záznam trasy zároveň ukazuje, která část prostoru již byla prohledána. Technika tak rozšiřuje možnosti zasahujících jednotek, živé potápěče však zcela nenahrazuje.

Pozemní robot zvládne bahno i prudký svah

Policie ČR ukázala také pozemní bezosádkové vozidlo UGV TAROS V4. Přibližně 1 600 kilogramů těžký stroj disponuje pokročilými autonomními funkcemi řízení a navádění. Díky vysoké průchodnosti se může pohybovat v bahně, podmáčeném terénu i ve výrazném sklonu. Obraz a další data přenáší na pracoviště operátora ve vozidle, kde je lze průběžně vyhodnocovat.

Pražská síť zásobuje vodou 1,4 milionu obyvatel

Rozsah infrastruktury vysvětluje, proč je její ochrana tak důležitá. Pražská vodovodní síť měří přibližně 3 700 kilometrů a dalších téměř 1 000 kilometrů tvoří vodovodní přípojky. PVK zásobují pitnou vodou zhruba 1,4 milionu obyvatel hlavního města a 285 000 obyvatel Středočeského kraje. Stoková síť má délku 3 937 kilometrů a kanalizační přípojky dalších 1 041 kilometrů.

Cvičení SafeGuard HMP 2026 ukázalo nejen připravenost jednotlivých složek, ale také rostoucí význam moderních detekčních a robotických prostředků. Získané zkušenosti mají posloužit k dalšímu zpřesnění postupů při ochraně vodohospodářských objektů a k lepšímu využití dostupných sil při souběžném ohrožení více míst.