Jakým směrem se bude ubírat trh s lokálními zdroji tepla?

V České republice stojí majitelé tří milionů domácností před zásadní otázkou: jak efektivně, ekologicky a ekonomicky vytápět své domovy? Zatímco řádově 1,7 milionů z celkových 4,8 milionu domácností je napojeno na centrální zásobování teplem, zbytek využívá pro své vytápění lokální zdroje tepla. A právě tento segment trhu prochází dynamickým vývojem, který ovlivňují nové technologie, evropská legislativa i ekonomická realita.

Odhad současného stavu vytápění v číslech:

• Centrální zásobování teplem: 1,7 milionu domácností
• Plynové kotle: 1,6 milionu domácností
• Kotle a kamna na pevná paliva: 0,65 milionu domácností
• Tepelná čerpadla: 0,25 milionu domácností
• Elektřina: 0,35 milionu domácností

Tato čísla jasně ukazují na stávající dominanci plynových kotlů v lokálním vytápění. Avšak budoucnost patří i jiným technologiím. Klíčové faktory, které určí další směřování, jsou dostupnost paliv, vývoj technologií, ekonomické hledisko a dotační politika státu.

Dostupnost paliv: Od plynu k biomase a elektřině

Fosilní paliva

Ačkoliv jsou zásoby zemního plynu globálně téměř neomezené, respektive odhadem by mohly pokrýt spotřebu plynu na dobu dalších dvou století, dostupnost plynu pro koncové zákazníky v Evropě je silně závislá na geopolitické situaci. Nutno podotknout, že první čtvrtina tohoto století se vyznačuje značnou nestabilitou cen. Přitom stabilita dodávek plynu tak zůstává klíčovým, ale nejistým faktorem. Od stability dodávek se samozřejmě odvíjí také cena plynu.

Co se týče uhlí, pak dostupnost uhlí pro lokální vytápění domácností je přímo provázaná s využíváním uhlí ve velkých zdrojích, tedy elektrárnách a teplárnách. Pokud bude naplněn stávající scénář, pak uhlí jako palivo by u nás nemělo „přežít“ rok 2035.

Biomasa

Biomasa patří mezi více méně obnovitelné zdroje energie s podílem neobnovitelné energie potřebným k jejímu zpracování mezi cca 5 až 15 %. Díky udržitelnému lesnímu hospodářství má Česko zajištěn dlouhodobý dostatek palivového dřeva pro vytápění nejen na současné úrovni, ale i pro růst. Mezi palivy pro lokální vytápění mají obrovský potenciál dřevní pelety a brikety, jejichž výrobní kapacita v ČR více než trojnásobně převyšuje současnou spotřebu a exportují se. Biomasa tak představuje stabilní a lokální alternativu.

Elektřina

Elektřina odebíraná z rozvodné sítě v současnosti není ani fosilním zdrojem energie, ani plně obnovitelným. Současná česká legislativa pracuje s podílem neobnovitelné energie v elektřině na úrovni cca 62 %, když evropský průměr je okolo 52 %.

Dostupnost elektřiny je vnímána jako samozřejmost, její cena je ale klíčová. Rostoucí podíl obnovitelných zdrojů v síti může v budoucnu vést k větším výkyvům v cenách během dne. To nahrává chytrým systémům vytápění, které dokáží energii akumulovat v době, kdy je levná. Pro masivní přechod na elektrické vytápění (přímotopy, tepelná čerpadla) je však nutné posilovat distribuční sítě. Do ceny elektřiny se bude stále více promítat i nestabilita dodávek zemního plynu, který má nahradit uhlí.

Technologie v proměnách: Hybridní budoucnost?

Evropská komise v současnosti aktivně reviduje nařízení o ekodesignu, která definují technické a environmentální požadavky na lokální zdroje tepla pro vytápění, což přímo ovlivní nabídku a cenovou dostupnost těchto zařízení v blízké budoucnosti.

Plynové kotle a elektrokotle

V roce 2023 byl představen návrh na revizi nařízení o ekodesignu, který počítal se zákazem uvádění samostatných plynových kotlů a elektrokotlů na jednotný trh EU od roku 2029. Tento návrh byl po zdlouhavých jednáních s členskými zeměmi odmítnut. V březnu 2026 byla představena nová verze revidovaného nařízení o ekodesignu, podle které se oproti současnému stavu sice zpřísnily požadavky na emise (plynové kotle) a účinnosti nových zdrojů tepla, nicméně nové požadavky nejsou natolik přísné, aby zásadním způsobem omezily dostupnost plynových kotlů a elektrokotlů na trhu EU i po roce 2030.

Původní návrh změny ekodesignu, který de-facto předpokládal zákaz prodeje samostatných plynových kotlů a elektrokotlů, zavedl pozornost na hybridní systémy, které měly být jedinou alternativou pro tyto zdroje tepla. Hybridní tepelné čerpadlo (kombinace elektrického tepelného čerpadla a plynového či elektrického kotle v jednom zařízení) nebo solární hybrid (kombinace solárního termického systému s kotlem), si automaticky volí nejvýhodnější zdroj tepla podle aktuálních požadavků vytápěného objektu na potřebu tepla pro vytápění i podle aktuálních cen energií. V současnosti jsou již hybridní systémy v omezené nabídce na trhu, ovšem při stávajících cenách energií jejich masívnímu rozšíření brání relativně vysoké počáteční investiční náklady.

Kotle a kamna na pevná paliva

Také zde se připravuje revize nařízení o ekodesignu. A podobně jako u plynových kotlů a elektrokotlů přinesl původní návrh na změnu ekodesignu, představený počátkem roku 2025, velké „pozdvižení“ mezi odbornou i laickou veřejností. Oproti původnímu návrhu na revizi plynových kotlů sice nový návrh nepředpokládal úplný zákaz prodeje spalovacích zdrojů na pevná paliva, nicméně ambiciózní představy evropské komise na snížení emisí a zvýšení účinnosti by v případě jejich realizace znamenaly zásadní změny konstrukcí kotlů a kamen. A tím i mnohonásobné zvýšení jejich cen, a to v takovém rozsahu, že by to značně omezilo jejich dostupnost běžným domácnostem napříč EU.

V současnosti se po plošném odmítnutí předložených návrhů na změnu nařízení o ekodesignu v EK pracuje na jejich revizi. Očekává se zpřísnění emisních limitů a zvýšení požadavků na účinnost, nicméně v takové míře, aby to zásadním způsobem nemělo nesnížit cenovou dostupnost především kotlů a kamen spalujících biomasu. Nařízení by se mělo nově vztahovat i na kotle spalující nedřevní biomasu (např. pelety z rostlinných zbytků), což rozšiřuje možnosti pro lokální a udržitelné vytápění.

Ekonomické hledisko: Velká neznámá

Pro volbu nového zdroje tepla bude u domácností nakonec rozhodující cena paliv a energií. Budoucí vývoj ovlivní několik klíčových otazníků. Ceny se po energetické krizi v létech 2021 až 2023 stabilizovaly, ale dlouhodobý výhled zůstává nejistý. Pro plyn a uhlí bude zásadní to, zda a v jaké podobě dojde k zavedení EU ETS2, tedy k rozšíření systému emisních povolenek na budovy a dopravu od roku 2028. Nová „palivová“ daň by nevyhnutelně zdražila vytápění fosilními palivy, v řádech desítek procent u zemního plynu, a o více než padesát procent v případě uhlí. V současnosti se významná část členských zemí EU snaží přimět evropskou komisi ke změně navrhovaného mechanismu EU ETS2.

Ještě významnější tlak členských zemí je na změnu již probíhajícího obchodování s emisními povolenkami pro velké zdroje (ETS), které se významně promítá do současných cen energií. To zapříčiňuje nejen zásadní omezování průmyslové výroby v EU, ale významně také zatěžuje výdaje evropských domácností. Vysoké ceny energií v současnosti přispívají k nebývalému nárůstu energetické chudoby napříč celou Unií, i když v ambiciózních plánech politiků bylo naopak její zásadní snižování.

Budoucnost dotací

Dotační programy „Nová zelená úsporám“ a „Kotlíkové dotace“ výrazně pomohly s výměnou starých kotlů na pevná paliva, a přispěly k rozšíření moderních zdrojů tepla pro vytápění, především tepelných čerpadel. Zdrojem financí pro tyto dotace byly především zisky z obchodování s emisními povolenkami v rámci systému ETS. Za poslední 2 roky výnosy z ETS zásadním způsobem poklesly (v roce 2024 téměř o 30 %). Není to dáno zásadně nižší spotřebou domácností, ale zejména poklesem spotřeby v průmyslu. Jak již bylo řečeno výše, panuje všeobecný tlak na omezování obchodování s povolenkami, což by samozřejmě znamenalo další snižování výnosů. Díky štědrosti probíhajících dotačních programů, a především díky změnám pravidel (významnější rozšíření na zateplování bytových domů) se prostředky alokované na NZÚ v průběhu roku 2025 „rozkutálely“. Nyní není z čeho brát a současná vláda navíc řeší odškodnění těch, kterým nebyla dotace přiznána, dokud prostředky byly.

Pro další pokračování dotačního programu NZÚ se předpokládalo hlavně se zisky z výnosů po zavedení EU ETS2, jenže to je v současnosti hodně nejisté. Přichází tak poměrně rychle „podotační detox“ spojený s ukončením dotací na výměnu zdrojů tepla pro domácnosti. Co se stane, až masivní dotační podpora skončí? Bude trh schopen fungovat samostatně a budou si lidé moci dovolit moderní, ekologické zdroje i bez příspěvku státu? Bližší podrobnosti byly například v nedávno zveřejněném článku na TZB-info.cz.

Souhrn

Trh s vytápěním je na křižovatce. Trend směřuje k vyšší efektivitě, nižším emisím a chytré kombinaci různých zdrojů energie. Pro miliony českých domácností to bude znamenat nutnost pečlivě zvážit všechny dostupné možnosti a připravit se na budoucnost, kde hlavní roli bude hrát flexibilita.

Doplněk redaktora (J. Hodboď): Vliv ekodesignu

Nařízení o ekodesignu definuje konkrétní fyzikální a případně chemické parametry (emise). Pokud se tyto parametry dostanou mimo stanovené hranice, znamená to, že takový zdroj tepla nelze uvést na trh. Nejde tedy o přímý, očividný zákaz, kterému laická veřejnost rozumí, ale o nepřímý, laické veřejnosti skrytý zákaz. Protože žádný výrobce pak není schopen takový zdroj tepla s přijatelnými náklady vyrobit.

Aby těch skrytých vlivů nebylo málo, tak Nařízení o ekodesignu nepracuje s pojmy účinnost, využití energie v palivu, topný faktor tak, jak jsme zvyklí. To znamená, že si i laik celkem snadno může porovnat zdroje tepla mezi sebou právě s využitím údaje o účinnosti, stupni využití energie v palivu nebo sezónního topného faktoru tepelných čerpadel a odhadnout si množství energie, paliva, které bude skutečně potřebovat a jejich cenu. Nařízení o ekodesignu tyto zavedené pojmy přepočítává na primární energii. Například u elektrokotle, přímotopného elektrického vytápění, pak vyjde účinnost („eta s“) třeba okolo 35 %, zatímco u tepelného čerpadla třeba 150 %. Pokud člověk vychází ze základního termodynamického zákona, že energie se neztrácí, maximálně se mění, tak zejména údaj 35 % je pro laiky matoucí. Ale právě takové údaje se budou stále častěji objevovat i v běžných prospektech pro zákazníky, byť k odhadu skutečných nákladů na provoz zdroje, bez přepočítání, jsou nepoužitelné. Abych nebyl jen negativní. Pozitivní skutečností je, že přepočet na primární energii naznačuje, obrazně řečeno, i podíl lidské činnosti na zajištění energie, kterou spotřebováváme doma.