Europoslanci potvrdili klimatický cíl pro rok 2040 – úprk z Německa

Pro snižování emisí CO₂ lze využít mezinárodní kredity. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Pro cíl snížit do roku 2040 emise o 90 procent hlasovalo 413 europoslanců, 226 jich bylo proti a 12 se zdrželo hlasování. Nyní bude návrh již jen formálně schvalovat Rada EU, která zastupuje členské státy.

Státy mohou využívat mezinárodní kredity k dosažení až pěti procentních bodů snížení emisí od roku 2036. Tyto kredity ale mohou použít pouze v odvětvích, která nejsou regulována v rámci systému emisních povolenek (EU ETS) a mohou pocházet pouze z partnerských zemí, jejichž klimatické cíle jsou slučitelné s cíli pařížské dohody.

Zavedení systému EU ETS2 bude na základě výsledků hlasování odloženo o jeden rok, z roku 2027 na rok 2028. Systém ETS2 se vztahuje na emise oxidu uhličitého ze spalování paliv v budovách a silniční dopravě. O tyto změny usilovala mimo jiné předchozí česká vláda premiéra Petra Fialy. Současná vláda premiéra Andreje Babiše systém emisních povolenek ETS2 zcela odmítla a uvedla, že bude v EU hledat podporu pro zrušení tohoto systému.

Jakmile Rada EU text schválí, vstoupí v platnost 20 dní po jeho zveřejnění v Úředním věstníku EU.

Komentář redaktora

Co to znamená pro zastoupení výrobního průmyslu v EU, jehož konkurenceschopnost ohrožují náklady na energie, je více méně jasné. Pokud se snižováním emisí CO₂ nejde ruku v ruce snižování cen energií, nelze očekávat, že zejména velké koncerny s jejich kapitálem a možnostmi rychle přenášet výrobní procesy s vyšším podílem spotřeby energií do jiných států, zejména mimo EU, budou v EU dále působit. Toto není jen obecné konstatování.

Například v aktuálním vydání německého časopisu RAS International 1-2/2026 vydavatelství Krammer Verlag Düsseldorf si lze přečíst závěry analýzy provedené globálně aktivním poradenským podnikem Simon-Kucher, který má více než 2 000 zaměstnanců působících ve více než 30 státech. Podle studie jen 37 % podniků s vyšší závislostí na spotřebě energie neplánuje změny. 42 % jich plánuje přesun z Německa do jiných evropských zemí. A zbytek, 37 % plánuje zcela opustit evropský kontinent a přesunout své působení na jiné kontinenty. Přenést své investice mimo Německo se tak chystají prakticky tři ze čtyř takových koncernů.

Nejde o náhlý exodus, nýbrž o dlouhodobý strukturální trend, uvádí expert zaměřený na chemický průmysl. Přitom v sektoru výroby základních chemikálií je plánován ještě rychlejší proces opuštění Německa, než výše uvedený, průměrný. A to na úrovni cca 86 % koncernů, kdy 50 % chce zůstat v Evropě a 36 % půjde jinam.

Studie probíhala od června do září 2025 a zúčastnilo se jí 240 podniků s velkým podílem spotřeby energií působících v USA a Evropě, z toho 30 z Německa, 20 z Rakouska a 10 ze Švýcarska.

Česká ekonomika je do značné míry propojena s německou ekonomikou, respektive ekonomikou regionu DACH (podle mezinárodních značek států D – A – CH) a již brzo se dozvíme, zda zůstanou zachovány dosud úspěšné průmyslové vazby českých podniků na podniky, které opustí EU nebo si české podniky najdou nové odběratele a nebo dokonce opustí EU podobně jako jejich DACH kolegové. Nezbývá než doufat, že skutečnost za pár let bude pro Českou republiku příznivá.