Srovnání Německo a Česko: povinné kontroly systémů vytápění s tepelnými čerpadly

V Německu

Od počátku letošního roku mají němečtí provozovatelé systémů s teplovodními tepelnými čerpadly pro vytápění s výjimkou systémů, které zajišťují jen přípravu teplé vody, novou povinnost. Upozornil na to informační program „Budoucnost stávajících budov“, který je financován Ministerstvem životního prostředí Bádenska-Württemberska. Majitelé budov musí nechat systémy zkontrolovat nejdříve po celé jedné topné sezóně, ale nejpozději však do dvou let od uvedení do provozu. Nařízení se vztahuje na teplovodní tepelná čerpadla vzduch-voda a země-voda, která byla instalována po 31. prosinci 2023 ve větších budovách se šesti a více byty. Vztahuje se také na sítě zásobující budovy s nejméně šesti připojenými bytovými jednotkami. Právním základem je § 60a energetického zákona pro budovy. Inspekce má zajistit efektivní provoz. Výjimkou jsou tepelná čerpadla podléhající dálkovému monitoringu.

Pro úspěšný provoz tepelných čerpadel v bytových domech je nezbytný pečlivě zpracovaný projekt. Mimo jiné i protože tyto budovy mají vzhledem k většímu počtu bytů vyšší nároky na přípravu teplé vody. Náročnost zpracování projektu zvyšuje složitější řešení jímání tepla z okolního prostředí bytového domu než u budov menších, například rodinných domů. Větší budovy mají vyšší potřebu tepla, a proto vyžadují větší výkon a tedy větší velikost venkovní jednotky tepelného čerpadla. Nalezení vhodného místa instalace není vždy snadné.

Zákonodárce proto nařídil inspekce tepelných čerpadel ve větších budovách. Tím chce dosáhnout, aby systémy pracovaly efektivně a nespotřebovávaly zbytečně víc elektřiny. Po úvodní kontrole se následné provádí každých pět let. Rozsah kontroly zahrnuje mimo jiné kontrolu i regulačních parametrů, jako je nastavení topné křivky, mezní teploty vytápění a nastavení čerpadla, a také ověření hydraulického vyvážení celé soustavy. Kontroloři mají také vyhodnotit skutečný sezónní topný faktor (SPF) a poskytnout doporučení pro optimalizaci. Ta se mohou týkat i chování uživatelé bytů. Kontroluje se také dostatek chladiva, elektrické připojení a venkovní jednotka. Pokud kontrolor zjistí potřebu optimalizace, musí být provedena do jednoho roku.

V Česku

V České republice nařizuje pravidelné kontroly systémů vytápění a větrání Zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií, respketive Vyhláška 38/2022 Sb. o kontrole provozovaného systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání. Vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce, je povinen zajistit kontrolu provozovaného systému vytápění budovy a kombinovaného systému vytápění a větrání se jmenovitým výkonem nad 70 kW do 3 let od uvedení do provozu a pak v intervalu jednou za 5 let. Kontrola se týká přístupných částí tohoto systému a jejím výsledkem je písemná zpráva. Pro obytné budovy se uvažují pouze zdroje, které zásobují teplem více než jednu jednotku. Součástí této kontroly je ověřování dimenzování. Účinnost zdroje se ověřuje jen u spalovacích zdrojů tepla.

Z povinnosti kontrol jsou vyňaty systémy vybavené automatizačním a řídicím systémem budovy, který má předepsané schopnosti.

Co se týká účinnosti zdroje tepla, tak vyhláška 38/2022 Sb. nenařizuje provádět její kontrolu pro tepelné čerpadlo. Byť u větších systémů nad 70 kW by případná i dodatečná integrace měřiče tepla na výstupu z tepelného čerpadla systém významně nezdražila. Pak by mohl kontrolor snadno využít přímou metodu, která spočívá ve stanovení poměru množství tepla předaného teplonosné látce k množství elektrické energie přivedené do tepelného čerpadla a relativně přesněji zhodnotit stav v době kontroly.

Přečtěte si také Kontroly systémů vytápění budov nad 70 kW s kvalitním řízením nejsou povinné Přečíst článek

Autorizovanou osobou pro kontroly je energetický specialista s oprávněním k výkonu činnosti energetického specialisty pro provádění kontrol provozovaných systémů vytápění a kombinovaných systémů vytápění a větrání, uděleným Ministerstvem průmyslu a obchodu, a který je zapsaný do seznamu energetických specialistů vedeného MPO.

Ve spojitosti s tepelnými čerpadly platí i povinnost kontroly úniku chladiva pro systémy obsahující fluorované skleníkové plyny v množství 5 tun ekvivalentu CO₂ nebo větším, podle Nařízení o F-plynech 2024/573. Tato povinnost se netýká systémů vybavených systémem detekce úniků, tedy kalibrovaným zařízením pro zjišťování úniků fluorovaných skleníkových plynů, které při zjištění úniku varuje provozovatele. Těsnost hermeticky uzavřeného zařízení (tuto podmínku zaručuje výrobce a jde o monobloková tepelná čerpadla) se nekontroluje, pokud je označeno jako hermeticky uzavřené zařízení a obsahuje méně než 10 tun ekvivalentu CO₂ fluorovaných skleníkových plynů (uvedených v příloze I nařízení) nebo obsahuje méně než 2 kilogramy fluorovaných skleníkových plynů (uvedených v oddíle 1 přílohy II nařízení). Fyzickou kontrolu úniku chladiv může provést jen osoba s kvalifikací vyžadovanou pro práci s chladivy, která však nemusí mít kvalifikaci vyžadovanou pro kontrolu systémů vytápění podle energetického zákona. Povinnost kontroly úniku chladiv nelze vztahovat jen k ochraně životního prostředí. Postupný úbytek chladiva v tepelném čerpadle nemusí ihned způsobit jeho poruchu, ale snižuje jeho energetickou účinnost, a proto by se kontrolor postupující při kontrole podle vyhlášky 38/2022 Sb. měl o výsledek kontrol úniku chladiv zajímat.