Denostupně - vyhodnocení otopného období 2004/2005 v Praze

Vyhodnocení základních charakteristik otopného období 2004/2005 v Praze, ale i v dalších lokalitách na území naší republiky, je vázáno na aplikaci legislativních ustanovení.

Legislativní základ

Pro ústřední vytápění v bytech a nebytových prostorách bytových budov nájemních a družstevních i bytových budov s byty ve vlastnictví osob a dále na vytápění provozních prostor v budovách nebytových se vztahuje vyhláška 152/2001Sb. kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody, měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění a přípravu teplé užitkové vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům. Nevztahuje se na budovy v nichž jsou všechny byty v užívání jediné právnické nebo fyzické osoby, která je vlastníkem budovy - tedy zejména na rodinné domy.

Vyhláška stanovuje začátek a konec otopného období a podmínky pro případné přerušení vytápění v průběhu otopného období. Otopné období je čas, kdy jsou zdroje tepla uvedeny do stavu pohotovosti k dodávce tepla spotřebitelům, začíná 1. září a končí 31. května. Dodávka tepla se zahájí v otopném období, když průměrná denní teplota venkovního vzduchu v místě poklesne pod +13° C ve dvou dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat zvýšení této teploty nad +13° C pro následující den. Průměrnou denní teplotou venkovního vzduchu je čtvrtina součtu venkovních teplot v 7, 14 a ve 21 hodin, přičemž teplota měřená ve 21 hodin se počítá dvakrát. Vytápění se omezí nebo přeruší v otopném období tehdy, jestliže průměrná denní teplota venkovního vzduchu v příslušném místě nebo lokalitě vystoupí nad +13° C ve dvou dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat pokles této teploty pro následující den. Při následném poklesu průměrné denní teploty venkovního vzduchu pod +13° C se vytápění obnoví.

Pro stanovení základních charakteristik otopného období byla využita výpočetní pomůcka Denostupně v oddílu Výpočty.

Začátek vytápění

Z průběhu průměrných denních teplot v měsíci září a říjnu vynesených do průběžného grafu je vidět, že první dvě zářijové dekády se venkovní teploty pohybovaly nad patnácti stupni. Pak nastává pokles pod 13°C a prvním dnem vytápění je 24. září. Vytápění trvá do 6. října, kdy je po vzestupu teplot přerušeno na tři dny. Znovu se začíná topit dne 9.října a vytápění trvá do 24. října, kdy je po vzestupu teplot krátce přerušeno. Od 27. října již poklesnou venkovní teploty spolehlivě pod mezní teplotu a vytápění je nepřerušované. Při náběhu otopného období jsou tedy patrná dvě přerušení.

Konec vytápění

Z průběhu průměrných denních teplot v měsíci dubnu a květnu vynesených do průběžného grafu je patrný neuspořádaný průběh vytápění s řadou přerušení. První přerušení vytápění nastává rekordně již 6. dubna a po třech dnech se od 9. dubna opět vytápí až do 15.4., kdy nastává další přerušení a vytápí se opět v období 21.4 - 30.4. Na počátku května teploty krátce stoupají nad mezní teplotu a nevytápí se. Potom nastává pokles a od 6.5. do 15. 5. se vytápí. Poslední krátké období vytápění je téměř na konci května, kdy se vytápí od 18.5. Dnem 21.5. je vytápění ukončeno a současně je ukončeno i otopné období 2004 - 2005.

Počet otopných dnů

Od začátku vytápění dne 24. září 2004 do konce vytápění dne 21. května 2005 bylo vytápění několikrát přerušeno jak na počátku, tak na konci otopné sezóny. Období plného vytápění tedy trvalo 221 dnů. Doba vytápění byla v otopném období 2004/2005 ve srovnání s třicetiletým normálem v tomtéž místě o čtyři dny kratší.

Charakteristika otopného období

Celkovou charakteristikou otopného období je počet denostupňů D(19) = 3041 D°, průměrná teplota venkovního vzduchu 7,4 °C a počet 221 otopných dnů. Parametry otopného období jsou uváděny ve standardní formě (L1 , L2).

Stanovení je provedeno pro mezní teplotu počátku vytápění te=13°C a ustanovení o započetí, ukončení a přerušení vytápění. Denostupně jsou vztahovány ke dvěma vnitřním teplotám 13°C a k teplotě 19°C.

Porovnání s dlouhodobým klimatickým normálem je provedeno pro stejné parametry s tím, že 30ti letý klimatický normál pro meteorologickou stanici Praha Karlov z let 1961-1990 byl zpracován stejným výpočtovým algoritmem jako data běžného roku. Klimatický normál za období 50 let v letech 1901 až 1950 byl převzat jako výsledky z literatury (L1).

otopné období 20004/2005
měsíc	počet dnů vytápění	průměrná venkovní teplota (°C)	počet denostupňů D19 (D°(19)	procenta D19 (%)
IX	7	15,7	48	1,6%
X	26	11,1	219	7,2%
XI	30	5,4	409	13,4%
XII	31	1,4	546	17,9%
I	31	2,4	515	16,9%
II	28	-1,1	564	18,5%
III	31	4,1	463	15,2%
IV	23	11,8	174	5,7%
V	14	15,4	104	3,4%
součet	221		3 042

normál 30 let (1961-1990)
měsíc	počet dnů vytápění	průměrná venkovní teplota (°C)	počet denostupňů D19 (D°(19)	procenta D19 (%)
IX	1	14,8	5,9	0,2%
X	31	9,7	288,3	8,9%
XI	30	4,4	437,7	13,5%
XII	31	0,9	560,6	17,3%
I	31	-0,9	616,3	19,1%
II	28	0,8	510,8	15,8%
III	31	4,6	446,7	13,8%
IV	30	9,2	292,6	9,0%
V	13	14,2	76,2	2,4%
součet	225		3 235

normál 50 let (1901-1950)
měsíc	počet dnů vytápění	průměrná venkovní teplota (°C)	počet denostupňů D19 (D°(19)	procenta D19 (%)
IX	6	14,6	26	0,8%
X	31	9,0	310	9,4%
XI	30	3,8	456	13,8%
XII	31	0,3	579	17,5%
I	31	-0,9	616	18,6%
II	28	0,2	526	15,9%
III	31	4,3	455	13,8%
IV	30	8,8	306	9,3%
V	7	14,1	34	1,0%
součet	226		3 308

Porovnáním tří sledovaných období je zřejmé, že otopné období 2004/2005 bylo ve srovnání s normálem 30let (1961-1990) na úrovni 94% normálu a s normálem 50let (1901-1950) na úrovni 92% normálu. Posuzované otopné období bylo tedy teplotně nadprůměrné.

	počet denostupňů D19	poměrná část
otopné období 20004/2005	3 042	100%
normál 30 let (1961-1990)	3 235	94%
normál 50 let (1901-1950)	3 308	92%

Průběh otopného období

Průběh otopného období je charakterizován průběhem měsíčních průměrných teplot pro posuzované otopné období a pro klimatický normál 30let (případně 50let).

Z grafického průběhu je patrný mírně nadprůměrný průběh teplot v prvních čtyřech měsících - tedy až do prosince. Měsíc leden je výrazně teplotně nadprůměrný. Naopak - v únoru nastává značný pokles pod dlouhodobý průměr. V březnu se skutečná teplota vyrovnává s dlouhodobým průměrem a v dubnu a květnu jsou již teploty nadprůměrné.

Potřeba tepla

Potřeba tepla a její rozložení v průběhu roku odvisí od počtu denostupňů. V následující tabulce a grafu je rozložení pro posuzované období 2004/2005 porovnáno s dlouhodobým třicetiletým normálem.

Oproti dlouhodobému normálu je posuzované otopné období 2004-2005 o 6% méně náročné na vytápění. Při porovnání s předchozím otopným obdobím 2003/2004 jde o snížení spotřeby tepla o 2%.

Klíčové údaje

otopné období	2004 - 2005
místo	Praha-Karlov
začátek vytápění	24. září 2004
konec vytápění	21. května 2005
přerušení nebo omezení vytápění	18 dnů
počet dnů vytápění	221 dnů
průměrná teplota	6
počet denostupňů D(19)	3 042
potřeba tepla	94% normálu

Literatura

• Ptáková, D., Otopné období 200/2001 v Praze z hlediska klimatických veličin, Vytápění, větrání, instalace VVI 1/2003, str. 2-9
• Straka, R., Otopné období 1989/1990 v Praze z hlediska klimatických veličin, Zdravotní technika a vzduchotechnika - ZTV 1-2/1991, str. 29-63
• ČHMÚ: Měsíční přehled meteorologických měření a pozorování observatoře Praha_Karlov, 2005-1 a další
• Vyhláška 152/2001Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody , měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění a přípravu teplé užitkové vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům