Střední a východní Evropa může s OZE do roku 2030 snížit ceny elektřiny o třetinu

Podle nové analýzy energetického think-tanku Ember by země střední a východní Evropy mohly do roku 2030 instalovat až 200 GW větrných a solárních elektráren a snížit tak průměrné velkoobchodní ceny elektřiny o 29 % ve srovnání se scénářem založeným na současných podmínkách. Podle studie Ember je pravděpodobné, že region využije pouze polovinu této kapacity, pokud nedojde ke zlepšení politik v oblasti obnovitelných zdrojů energie (OZE).

Ve střední a východní Evropě se v současnosti vyrobí pouze 25 % elektřiny z OZE, zatímco z fosilních paliv 55 %. To je příčinou nejvyšších cen elektřiny v rámci EU, které činí region zranitelným vůči kolísání cen i problémům s dodávkami.

V posledním roce však došlo ke změnám a kapacita větrné i solární energie ve střední a východní Evropě vzrostla přibližně o 28 %, což je víc než ve zbytku EU, kde činil nárůst jen 15 %. (Pozn. red.: Rychlejší nárůst neznamená vyšší instalovaný výkon. Země střední a východní Evropy „startují“ z mnohem nižších pozic a přepočteno na instalované MW je přírůstek kapacity ve zbytku EU výrazně vyšší.) Oficiální politické cíle jsou ale velice neambiciózní a celý region se stále potýká s překážkami bránícími rychlejšímu zavádění OZE. Podle modelu think-tanku Ember by region v roce 2030 mohl díky koordinovaným a podpůrným politikám dosáhnout až 63% podílu OZE, což je jen o něco méně než je 69% cíl EU stanovený v REPowerEU.

Analýza Ember přichází v době, kdy se blíží důležité aktualizace tzv. vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu (NECP), které mají být hotovy do poloviny roku 2023. Letos na jaře navíc bude nutné zahrnout do plánů kapitoly REPowerEU týkající se obnovy a odolnosti. Současné cíle v oblasti OZE jsou ve většině zemí střední a východní Evropy výrazně nižší než v jiných zemích EU, přičemž Maďarsko, Slovensko, Bulharsko, Česko a Polsko mají ve svých současných vnitrostátních plánech vůbec nejnižší cíle ze zemí EU.

„Velká část zemí střední a východní Evropy zaspala v zavádění obnovitelných zdrojů energie. Avšak i země historicky závislé na fosilních palivech, jako je Česko, si nyní začínají všímat výhod energetické tranzice. Odstraňování překážek pro obnovitelné zdroje energie však musí být dokončeno co nejdříve: příprava projektu, například větrné elektrárny, nesmí trvat deset a více let, ale maximálně rok či dva,“ říká Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

Zvýšení cílů v oblasti větrné a solární energie by vládám zemí střední a východní Evropy přineslo významné výhody a otevřelo by cestu k financování investic do přechodu na novou energetiku ve výši nejméně 137 miliard eur. Modelování Ember ukazuje, že v regionu je možné vytvořit přebytek levné zelené elektřiny, což přiláká nové investice a zvýší hospodářskou konkurenceschopnost. S 200 GW větrné a solární energie by střední a východní Evropa mohla v roce 2030 vyvážet 23 TWh elektřiny, zatímco v roce 2022 dovážela 7 TWh.

„Tato zpráva ukazuje, co je pro střední a východní Evropu možné: prosperující, propojený region poháněný větrnou a solární energií. Přineslo by to nejen ekonomické výhody, ale taky posílení energetické bezpečnosti, která je vzhledem k historii regionu a jeho těsné blízkosti k Rusku zásadní. Střední a východní Evropa potřebuje uspíšit tranzici směrem k čisté energii, která momentálně hýbe Evropou. Pokud tak neučiní, bude to mít neblahé ekonomické a bezpečnostní důsledky,“ říká Paweł Czyżak, seniorní datový analytik think-tanku Ember.

„Pro Česko plyne ze studie několik závěrů: urychlený rozvoj větrné a solární energetiky je klíčový pro úspěšný uhelný phase-out, po kterém výrazně klesnou jak emise v elektroenergetice, tak ceny elektřiny pro zákazníky. Vzhledem k předpokládanému rozvoji (nejen) u našich západních sousedů je větrná a solární energetika také jedinou realistickou cestou, jak zajistit, že v roce 2030 nebude Česko část své spotřeby elektřiny importovat. Nestačí přitom rozvíjet jen solární energetiku, větrná energetika je klíčová pro nahrazení výroby elektřiny z uhlí během topné sezóny a to se musí odrazit v připravovaných aktualizacích státních strategických dokumentů (SEK, NECP) a v legislativě,” říká Jan Krčál, analytik z Fakta o klimatu.

„Přeshraniční spolupráce může potenciál OZE určitě zvýšit. Poslední brzdou rozvoje obnovitelných zdrojů zůstává legislativa: zdlouhavé povolovací procesy a chybějící právní úprava komunitní energetiky, akumulace či agregace flexibility. Vláda postupně povolovací procesy zjednodušuje. Je třeba odblokovat zejména rozvoj větrné energie, která v posledních letech stagnuje. Tomu by mohly pomoci takzvané akcelerační zóny, na jejichž přípravě vláda už pracuje,“ říká Laura Otýpková, právnička expertní skupiny Frank Bold.

„Významné omezení pro další rozvoj OZE je v Česku taky kapacita distribuční soustavy. Česko potřebuje realistickou energetickou strategii, která umožní přípravu přenosových kapacit na pravděpodobné scénáře vývoje ve 30. a 40. letech,“ dodává Jan Krčál.

Scénáře pro solární a větrnou energii v regionu (tabulka s daty níže):