Stručné shrnutí MŽP k tématu inflační doložky ve veřejných zakázkách

V souvislosti s narůstajícími cenami materiálů a dalších vstupních nákladů jako jsou ceny energií či pohonných hmot se množí dotazy žadatelů a příjemců podpory k inflační doložce a indexaci cen ve smlouvách z veřejných zakázek, resp. zakázek realizovaných dle Pokynů pro zadávání veřejných zakázek v Operačním programu životní prostředí nebo Pokynů pro zadávání zakázek pro programy spolufinancované z rozpočtu SFŽP ČR.

Inflační doložka musí být vázána na nějaký index či ceník

Inflační doložka je smluvní ustanovení, které omezuje negativní důsledky růstu cen, respektive inflace, která může v krajním případě ohrozit schopnost dodavatele poskytnout předem nasmlouvané plnění. Není povinností zadavatelů navyšovat sjednané ceny inflační doložkou, nicméně vzhledem k nejasným podmínkám na trhu může dojít k neochotě dodavatelů se takových zadávacích řízení účastnit, nebo mohou nabízet podstatně vyšší ceny pokrývající právě hrozící vysokou inflaci.

Inflační doložka spočívá stručně řečeno v tom, že výše plnění je vázána na nějaký index či ceník, jenž se zveřejňuje nezávisle na stranách smlouvy. Tímto indexem může být například:

• index cen stavebních prací, stavebních děl a nákladů stavební výroby, který uveřejňuje Český statistický úřad,
• ceníky stavebních prací a materiálů zveřejňované soukromými subjekty, jako je v našich podmínkách ÚRS CZ a.s. (Cenová soustava ÚRS) nebo RTS, a.s (Cenová soustava RTS DATA),
• indexy a kurzy používané na trzích jednotlivých komodit, jako je např. Londýnská burza kovů.

V inflační doložce tedy musí být konkrétně vyjádřen použitý index, kterým budou ceny přepočítávány. Není vyloučeno ani použití údaje ČSÚ o míře inflace, založeného na vývoji meziročního indexu spotřebitelských cen, který je aktualizován měsíčně.

U uvedeného indexu může zadavatel dále rozvést, zda bude použit jeden index na všechny položky, či bude užito několik různých indexů dle položek předmětu plnění. Zde však hrozí nejednoznačnost úpravy, zvláště pokud budou jednotlivé položky plnění kombinovat poskytnutí prací i dodání materiálu. Využití více indexů tak zvyšuje nároky na specifikaci zadavatelem a mělo by být ze smluvní úpravy patrné, na jaké položky se použije jaký ceník. Taktéž je možné aplikovat inflační doložku pouze na některé položky. Dle jednotlivých indexů může být cena přepočítávána v jakékoliv časové frekvenci (s omezením, jak často jsou indexy uveřejňovány), tedy kromě ročního přepočtu může probíhat i přepočet každý měsíc.

Přečtěte si také Chybí stavební materiál a ceny nejde kvůli válce předvídat. Jak využít klauzuli o vyšší moci? Přečíst článek na ESTAV.cz

Musí být jasný okamžik, od kdy bude index uplatněn a od jaké výše inflace bude uplatněna doložka

Vedle konkrétního určení indexu je pak nutné do zadávací dokumentace uvést také okamžik, od kterého bude index uplatněn (např. konec lhůty pro podání nabídek, dne uzavření smlouvy) a okamžik rozhodný pro ocenění (např. okamžik fakturace konkrétního materiálu či prací).

Dále si zadavatel může do inflační doložky například doplnit, od jaké výše inflace bude doložka uplatněna (např. od 5 %), či naopak stanovit maximální možnou inflaci, o kterou bude cena plnění navýšena.

Pro bližší informace doporučujeme si pročíst Metodické doporučení (doplnění) týkající se růstu cen ve veřejných zakázkách, které odkazuje i na konkrétní indexy apod.

Přečtěte si také Druhé vydání komentáře k zákonu o zadávání veřejných zakázek Přečíst článek

Příklad inflační doložky

„V případě, že průměrný roční index spotřebitelských cen dle údajů Českého statistického úřadu, publikovaných na jeho internetových stránkách, uvedený ke kalendářnímu měsíci odpovídajícímu měsíci, v němž byla smlouva podepsána, vzroste o více než 3 %, zvýší se neuhrazená část smluvní ceny dle čl. XX této smlouvy o výši tohoto indexu, a to v každém roce trvání smlouvy. Ke zvýšení dochází ode dne v příslušném měsíci, který se číselným označením shoduje s datem podpisu smlouvy. Smluvní strany pro odstranění pochybností uvádí, že k úpravě ceny dle tohoto ustanovení smlouvy není třeba uzavírat dodatek ke smlouvě. Smluvní strany však mohou z důvodu právní jistoty o navýšení ceny sepsat zápis podepsaný oběma smluvními stranami.“

V souladu s § 16 odst. 3 ZZVZ je třeba hodnotu vyhrazené změny zahrnout do předpokládané hodnoty veřejné zakázky; v tomto případě není její výše předem známa, proto je třeba ji stanovit odborným odhadem (s ohledem na predikce ekonomického vývoje).

V případě, že je smluvní cena splatná v několika částkách, je třeba inflační doložku upravit tak, aby se vztahovala vždy jen na dosud neuhrazené částky; v těchto případech je také běžné, že se inflační doložka neuplatní pro plnění, u nichž je dodavatel v prodlení.

Jsme si vědomi, že otázek spojených s daným tématem může být mnohem více, každopádně věříme, že vám alespoň s některou z nich toto sdělení pomůže.

Zdroj: Stručné shrnutí MŽP