Gratulace k významnému výročí

TZB-info: Vážený pane inženýre, dovolte, abychom Vám k Vašemu životnímu jubileu popřáli stále takový životní elán a energii, kterou vyzařujete nyní, a mnoho dalších odborných i životních úspěchů. Rozhovor k tak významnému jubileu by měl být i trochu netradiční a osobní. Proto jsme o pomoc požádali doc. Ing. Jiřího Baštu, Ph.D.

doc. Bašta: Vážený pane inženýre, na počátku padesátých let jste jako první v republice navrhl a realizoval ve výrobních halách Českých loděnic v Praze Libni vytápění zavěšenými sálavými panely a infračervenými plynovými zářiči. Co si myslíte, že se od té doby změnilo v koncepčním myšlení projektantů navrhujících sálavé panely a infrazářiče?

Miroslav Kotrbatý: Zásluhu na zavedení vytápění zavěšenými sálavými panely, stejně tak jako infračervenými plynovými zářiči, má především doc. Dr. Ing. Jaromír Cihelka, Csc. Tehdejší pracovník Ústavu pro výzkum strojů Československé akademie věd přišel s teorií výpočtu tehdy zcela nových otopných soustav pro velkoprostorové objekty.
Ihned po příchodu ze školy do projektové praxe se mi naskytla možnost seznámit se s touto teorií a prakticky okamžitě ji realizovat v Českých loděnicích v Praze Libni. V jedné hale sálavé panely vlastní konstrukce a ve druhé hale světlé infrazářiče s keramickou otopnou plochou MORA 630 - konstrukce Ing. Ivan Černický.
Od této chvíle nastala moje velice úzká a intenzivní spolupráce s Jaromírem Cihelkou a jeho spolupracovníky (Ing. Bašus, Ing. Bura) jak na výpočtových postupech, tak hlavně pak na společných přednáškách, seminářích a kurzech pro projektanty.
Přes velkou publicitu a zároveň i výuku na školách technického zaměření lze konstatovat, že odlišný způsob vnímání pocitu pohody při sálavém a teplovzdušném vytápění je ještě na závadu u mnohých projektantů a hlavně laické veřejnosti (investoři, energetici závodů).

doc. Bašta: Máte za sebou řadu vynikajících publikací z oblasti vytápění průmyslových hal a jste naším nejlepším odborníkem v této oblasti. Domníváte se, že lze určit základní jednoduchá kriteria pro volbu vytápění průmyslových hal? Respektive myslíte si, že je teplovzdušné vytápění průmyslových hal rovnocenným partnerem vytápění sálavému?

Miroslav Kotrbatý: Odpověď na tuto otázku bych podložil konstatováním, že během své praxe jsem vyprojektoval několik stovek otopných soustav do halových objektů a spolu s Ústavem hygieny práce a chorob z povolání v Praze (Dr. Oppl, Ing. Bašus) jsme proměřili 20 hal s různými způsoby vytápění. Dalších několik desítek měření jsme prováděli v rámci činnosti mé soukromé firmy během její 15-ti leté činnosti.
Kriteria pro stanovení vhodné soustavy jsou podmíněna umístěním předmětného objektu v dané lokalitě. V oblasti s CZT, kde je otopným mediem voda a tepelným zdrojem teplárna, je teplovzdušné vytápění proti sálavým panelům ve značné nevýhodě. Dodávka tepla do vytápěného prostoru je zajišťována vzduchem cirkulujícím nástěnnou soupravou a ohřívaným otopnou vodou. Její teplota se mění v závislosti na venkovní teplotě vzduchu. Jelikož cirkulující množství vzduchu soupravou je konstantní, mění se během otopné sezóny jeho výstupní teplota. Dochází k paradoxní situaci: proud ohřátého vzduchu v přechodném období zasahuje do pracovní oblasti, tepelná pohoda je zajištěna. Při nižších venkovních teplotách a tím logicky vyšších teplotách media se i teplota vypouštěného vzduchu zvyšuje. Vlivem této vysoké teploty dochází okamžitě po výstupu vzduchu z jednotky k prudkému stoupání proudu pod střešní plášť. Výsledkem je nedotápění v pracovní oblasti (8-10 °C) a vysoká teplota pod střešním pláštěm (27-30 °C) - obě hodnoty byly naměřeny.
Při sálavém vytápění jsou teplotní poměry zcela odlišné. V pracovní oblasti 16 °C, pod střechou 22°C. V roce 2003 a 2004 jsme prováděli měření v osmi velkých halách a zároveň i ekonomická vyhodnocení - při sálavém vytápění se proti předchozímu vytápění nástěnnými soupravami dosáhlo snížení spotřeby tepelné energie o 40 %. Nebyla vyhodnocována spotřeba energie elektrické pro pohon ventilátorů nástěnných souprav.
Nelze se rovněž nezmínit o jedné nepříznivé skutečnosti z reálných provozů. Někteří dělníci nesnášejí zvýšenou rychlost vzduchu v případě, že nástěnná souprava je nasměrována přímo na jejich pracoviště. V takových případech odstavují jednotku z provozu. Otopné médium protéká bez vychlazení soupravou a zvyšuje tak teplotu zpětné vody do zdroje tepla. Nevyhovuje to hospodárnému provozu teplárny.
Z popisu provozních podmínek obou způsobů vytápění průmyslových hal v soustavách CZT jednoznačně vyplývá, že vytápění zavěšenými sálavými panely je zde jednoznačně výhodnější.

V lokalitách zásobovaných plynem je porovnání teplovzdušného a infravytápění na poněkud jiné úrovni. Teplovzdušné vytápění pracuje na principu 100% x 0%. V tomto případě je teplota vypouštěného vzduchu z jednotky během celé otopné sezóny stejná, liší se pouze délkou period, kdy je jednotka v provozu a kdy je odstavena. Charakter proudu vzduchu je tudíž stejný po celou dobu provozu jednotky. Je jen otázkou návrhu výšky zavěšení, aby proud vypouštěného vzduchu optimálně zasahoval do pracovní oblasti. Hospodárnost provozu i zde ovlivňuje stoupání teploty vzduchu po výšce objektu. Teplotní gradient omezuje použití teplovzdušného vytápění do výšky objektu cca 8 m. Při vyšších výškách je již teplota vzduchu pod střešním pláštěm v následném porovnání s infravytápěním nadměrně vysoká. Je to dáno jednak již rozdílem teploty vzduchu v pracovní oblasti t_i= 18°C - teplovzdušné, t_i = 16°C infra a také rozdílným teplotním gradientem:
g = 1K/m - teplovzdušné, g = 0,3 K/m - infra.
Pro infravytápění lze použít přímotopné zářiče světlé keramické, nebo tmavé trubicové. Jejich vzájemné porovnání prováděl Gaswaermeinstitut Essen a došel k závěru, že při zavěšení ve výšce 6 m nad podlahou jsou ekonomicky srovnatelné. Ve výšce 10 m nad podlahou jsou světlé zářiče o 15 % výhodnější a ve výšce 15 m již o 27 %.
Rozsahy použití: teplovzdušné: 4-8 m, infra tmavé: 4-8 m, infra světlé: 4-20 m.

doc. Bašta: Pane inženýre, při zaměstnání jste vedl jako trenér prvoligový tým basketbalistek a jeden čas i juniorské reprezentantky. Když se podíváte na dnešní juniory, např. ve Vaší firmě, jak by dopadlo srovnání?

Miroslav Kotrbatý: Při porovnávání mladé generace, se kterou jsem měl možnost pracovat a v současné době pracuji, je zapotřebí vzít v úvahu jednak období jejich činnosti, životní podmínky a motivaci pro danou činnost. První liga a reprezentace tehdy znamenala nesporné výhody spojené i s možností cestování do zahraničí. To byla veliká motivace pro aktivní a velice solidní přístup k plnění daných úkolů.
Mladá generace zaměstnaná v našem podniku má samozřejmě hlavní motiv uživit svoji rodinu, avšak musím s potěšením konstatovat, že je zde i velice pozitivní přístup k řešení technických problémů, neboť náplň práce - vytápění průmyslových hal a předávací stanice tepla jsou velice zajímavým oborem.

doc. Bašta: Kromě projekční a prováděcí činnosti se firma, kterou jste založil, zabývá v Pelhřimově výrobou sálavých panelů, infračervených tmavých i světlých plynových zářičů, výměníků tepla pára-voda a stavebnicových výměníkových stanic. Co vidíte jako největší úskalí podnikatele? Respektive co si myslíte, že v dnešní době podnikatelům nejvíce ztrpčuje život?

Miroslav Kotrbatý: Největší úskalí při podnikání jsou jednak některé konkurenční firmy a dále pak legislativa a podmínky vytvářené pro malé a střední firmy. Při soutěžení s konkurencí se setkáváme v mnoha případech s naprosto neseriozním přístupem zástupců některých firem. Je to jednak pomlouvání konkurenčního výrobku a v mnoha případech, aby prosadili dodávku svého výrobku, i taková technická zdůvodnění, která hraničí s objevem nových fyzikálních zákonů.
V oblasti vytváření podmínek pro podnikání jsou to: trvalé vydávání různých předpisů a změn zasahujících do procesu výroby, trvalé kontroly různých institucí, opakující se certifikace s nároky na novou platbu. Jinými slovy: přebujelá administrativa, která se potřebuje zviditelnit, aby byla zdůvodněna její potřebnost.

doc. Bašta: Máte nějakou představu do budoucna?

Miroslav Kotrbatý: Po 15-ti letech práce rodinné firmy, kde kromě syna a dcery vložili do jejího vzniku i rozvoje své úsilí i všichni ostatní spolupracovníci, se podařilo vybudovat výrobní podnik, který jako jediný v Evropě vyrábí všechny sálavé a infra soustavy pro velkoprostorové objekty a zabývá se i rozvojem předávacích stanic tepla. Jelikož v rodině máme i další následovníky, přál bych si, aby se rodinná firma KOTRBATÝ stala do budoucna centrem vývoje sálavého a infravytápění průmyslových hal a předávacích stanic tepla.

Děkuji za rozhovor.
Za redakci TZB-info: Ing. Dagmar Kopačková

Ing. Kotrbatý přispěl svojí prací k doplnění teorií o navrhování sálavých vytápěcích soustav, ke komplexnímu řešení vazeb mezi zdroji, rozvody a odběry tepla a také k modernímu řešení předávacích stanic tepla. Řešil a do výroby zavedl sálavé panely, tmavé i světlé infrazářiče a obnovil používání regulovatelných ejektorů. Dvacet pět let vykonával funkci soudního znalce. Je mimo jiné členem autorského kolektivu Topenářské příručky, autorem sešitu projektanta č. 7 "Průmyslové otopné soustavy" a nespočetné řady odborných článků a příspěvků. Firma Kotrbatý je držitelem Evropské ceny za kvalitu: "EUROPE AWARD FOR QUALITY" a ISO 9001/2000.