Rekonstrukce panelových domů z hlediska zdravotně-technických instalací
U panelových domů není pro ZTI rozhodující členění objektů podle konstrukčních soustav, ale podle použitých principů řešení a provedení systémů ZTI. Každý systém (vodovod, kanalizace) může být rozdělen na funkční části, které se z hlediska rekonstrukce již posuzují jako jeden prvek – tzn. vyměňuje se nebo opravuje se najednou.
1. Úvod
Podstatou panelové výstavby v minulých letech bylo vytvoření mnohonásobně opakovatelného vzorového řešení, umožňujícího zprůmyslnění výroby jednotlivých součástí. V oblasti ZTI byla tato myšlenka dovedena do důsledku pouze v řešení bytových jader, zatímco u ostatních součástí bylo použito víceméně tradičních technologií na opakovaný způsob řešení.
Společným rysem všech konstrukčních soustav panelových domů je v podstatě shodné koncepční řešení instalací zdravotechniky - v oblasti vodovodu a kanalizace. Rozdíly mezi jednotlivými konstrukčními soustavami z hlediska jejich rekonstrukce jsou především v materiálovém řešení potrubních sítí, v typu bytových jader a jejich vybavení a ve stáří objektů.
U panelových domů není proto pro ZTI rozhodující členění objektů podle konstrukčních soustav, ale podle použitých principů řešení a provedení systémů ZTI. Každý systém (vodovod, kanalizace) může být rozdělen na funkční části, které se z hlediska rekonstrukce již posuzují jako jeden prvek - tzn. vyměňuje se nebo opravuje se najednou.
Pro stanovení potřeby, nutného rozsahu a stupně regenerace lze použít multikriteriální analýzu současného stavu systému. K základním technickým kritériím řadíme: použitý materiál, stáří funkční části, soulad s legislativními požadavky, soulad se současnými požadavky na standard, provozní poruchy. Pomocí těchto kritérií mohou být identifikovány vady a poruchy jednak z hlediska technického, jednak z hlediska dopadu na vnitřní resp. vnější prostředí.
Na základě vyhodnocení této analýzy se rozhoduje o technických požadavcích na regeneraci funkční části, která může být na úrovni údržby, rekonstrukce stávajícího stavu, nebo modernizace celého systému.
2. Funkční části zdravotně-technických instalací
Základní prvky z hlediska možné rekonstrukce systému vodovodu a kanalizace jsou nazývány funkční části. Níže uvedené je základní dělení, které může být v atypických případech ještě dále členěno.
2.1 Vodovod
Vodovod v panelových objektech lze rozdělit na tyto funkční části:
|
2.2 Kanalizace
Kanalizaci v panelových domech lze rozdělit na tyto funkční části:
|
3. Kritéria hodnocení funkčních částí
Při plánované regeneraci panelového objektu se stav jednotlivých funkčních částí posuzuje na základě technických kritérií.
3.1 Kritérium "Použitý materiál"
Hodnocení použitého materiálu v oblasti ZTI v tomto bodě se vztahuje především k jeho dopadu na životní prostředí a to jak vnější tak vnitřní. Dále se vztahuje k vývoji poznání, kdy některé tradiční materiály jsou již překonány modernějšími s lepšími vlastnostmi (litinová-akrylátová vana). Typickým zástupcem nevyhovujících materiálů v některých panelových objektech je asbestocementové potrubí na odpady kanalizace nebo olověné potrubí s cínovou vložkou na rozvod vody. Pokud není použitý materiál v přímém rozporu s legislativou, je negativní hodnocení kritéria pouze doporučením.
3.2 Kritérium "Stáří"
Vliv stáří funkční části je posuzován z hlediska předpokládané životnosti dané funkční části při stávajících provozních podmínkách. Danou funkční část je nutno posoudit především z hlediska fyzické životnosti ale i morální. Kritickými místy v oblasti ZTI jsou materiálové řešení rozvodu vody (např. pozinkované ocelové potrubí), uzavírací a výtokové armatury a prvky systému přípravy TUV. U kanalizace je to především opotřebení zařizovacích předmětů (ocelové smaltované vany, dřezy). Pokud stáří dané funkční části je větší nebo rovno předpokládané životnosti, nebo jeho předpokládaná životnost je podstatně menší než životnost regenerované budovy, je nevyhovující.
3.3 Kritérium "Soulad se současnými legislativními požadavky"
V oblasti ZTI jsou níže citované normy platné, ale nezávazné. Proto hledisko souladu daného řešení funkční části s legislativou je nutno vzít v úvahu, avšak se zohledněním širších vazeb. Nejčastějšími konfliktními místy jsou způsoby řešení zásobování požární vodou, jakost (teplota) TUV v místě odběru a materiálové řešení rozvodů vody. Hledisko nesouladu s nezávaznou normou se bere v úvahu pouze při zásahu do funkční části z jiného důvodu. I když nejsou normy závazné, doporučuje se respektování jejich požadavků.
3.4 Kritérium "Soulad s požadavky na současný standard provedení a vybavení"
Tento parametr zohledňuje vývoj uživatelského standardu požadavků na ZTI. Celkový trend vývoje od doby projekce jednotlivých konstrukčních soustav lze charakterizovat na jedné straně tlakem na snižování spotřeby vody a energie a na druhé straně zvyšováním komfortu. Z tohoto pohledu jsou největší nedostatky stávajících objektů v absenci nebo nedořešení:
|
3.5 Kritérium "Provozní poruchy"
Parametr vyjadřuje skutečný aktuální stav dané funkční části systému a je dalším prvkem pro dokreslení skutečného obrazu o systému. Nejčastějšími poruchami na trubních sítích jsou netěsnosti systému vznikající opotřebením pohybujících se součástí (těsnění u uzavíracích armatur, ucpávky čerpadel), korozí materiálu rozvodů a vnějšími zásahy (haváriemi). Dále jsou to poruchy systému přípravy TUV (výpadky oběhových čerpadel cirkulace, výpadky zdroje a špatné nastavení hydraulických parametrů sítě cirkulace TUV). Poruchy obvodových konstrukcí bytových jader se projevují vznikem plísní a narušením povrchů působením vlhkosti. V případě nulového počtu poruch vzniklých při běžném provozu (z hodnocení se vyloučí poruchy vzniklé zásahem do systému zvenku) je prvek vyhovující. Pokud nezaviněné poruchy existují, je vhodné provést jejich vyhodnocení a stanovit trend jejich četnosti v čase. Při stoupající četnosti se hodnotí parametr jako nevyhovující.
Obr. 1 - Příklady řešení různých stupňů regenerace zařizovacích předmětů v bytových jádrech
4. Vyhodnocení multikriteriální analýzy funkčních částí
Na závěrečné rozhodnutí o stupni regenerace funkční části má vliv vyhodnocení jednotlivých kritérií. Kromě toho může nastat situace, že regenerace funkční části je vyvolána zásahem do jiné funkční části.
4.1 Návrh stupně regenerace funkční části na základě kritérií
K rozhodnutí o potřebném rozsahu a stupni regenerace posuzované části budovy se použije multikriteriální analýzy funkčních částí. Na základě vyhodnocení jednotlivých kritérií se navrhne stupeň regenerace dané části. Pro účely této práce jsou použity čtyři stupně regenerace ZTI.
4.1.1 Stupeň regenerace 0
V případě, že ve všech rozhodujících kritériích je funkční část vyhovující, ponechává se v původním stavu a stanoví se doba další kontroly dané funkční části.
4.1.2 Stupeň regenerace 1
V případě, že nevyhovuje stářím nebo počtem poruch, navrhuje se výměna za nový prvek stejného provedení (např. oběhové čerpadlo, těsnění apod.), což bývá součást údržby.
4.1.3 Stupeň regenerace 2
Pokud prvek nevyhovuje z hlediska stáří nebo počtu poruch a současně z hlediska vlivu materiálu na životní prostředí, navrhuje se náhrada daného prvku za obdobný (2), ale ve vyhovujícím materiálovém řešení. Tento návrh by již měl být podložen zpracováním projektu (nedodržením tohoto požadavku dochází k patovým situacím, kdy za vzniklé poruchy při nesprávné aplikaci nového materiálu nenese nikdo odpovědnost - negativní zkušenosti se záměnou ocelových potrubí za plasty).
4.1.4 Stupeň regenerace 3
Nevyhovuje-li prvek z hlediska souladu s legislativou nebo požadovaným standardem, je navrženo přeřešení funkční části, které většinou spočívá v novém návrhu řešení dané funkční části s kompletní projektovou dokumentací. Tento stupeň regenerace je často příčinou vyvolané regenerace dalších funkčních částí a bývá největším zásahem do stávajícího objektu.
4.2 Vliv vyvolané regenerace funkční části
Vyvolaná regenerace je zohledněním důsledku návrhu regenerace ostatních částí systému. Znamená to, že i když funkční část sama o sobě vyhovuje, může vyplynout potřeba její regenerace z jiné funkční části. Sem se zahrnují i vlivy ostatních profesí - např. pokud bude prováděna náhrada lehkého prefabrikovaného bytového jádra zděným, bude to mít dopad na zařizovací předměty, výtokové armatury i připojovací potrubí vodovodu i kanalizace. Jiným příkladem je vyvolaná úprava revizních šachet při výměně svodného potrubí kanalizace nebo úprava připojovacího potrubí při přeřešení umístění a počtu zařizovacích předmětů.
4.3 Závěrečné vyhodnocení návrhu regenerace funkční části
Závěrečný návrh řešení regenerace dané funkční části je dán vyšším stupněm regenerace stanoveným v položkách "Návrh" a "Vyvolaná regenerace".
5. Příklad aplikace metody
Na následujícím příkladu je naznačen způsob aplikace této metody na objektu VVÚ-ETA z roku 1984, kde je původní systém rozvodu vody z pozinkovaných ocelových trub. Přípojka je litinová, výtokové armatury jsou standardní, většinou původní. Vzhledem k dovybavení většiny bytů automatickými pračkami a myčkami nádobí chybí výtokové a odtokové ventily pro napojení těchto spotřebičů. Prostor bytového jádra je řešen zděnou konstrukcí, rozmístění zařizovacích předmětů vyhovuje požadavkům na standard daného objektu. Začínají se objevovat poruchy na ležatých rozvodech a stoupačkách, potrubí je na více místech narušeno korozí.
Hodnocení jednotlivých parametrů:
Materiál: po stránce materiálové jsou všechny posuzované funkční části v pořádku. V případě zásahu do systému z jiného důvodu se doporučuje použít moderního materiálu.
Stáří: Předpokládaná životnost ocelových pozinkovaných trub je 10-15 let. Stáří daného systému je 14 let, což je na hranici životnosti potrubí. Nevyhovují funkční části rozvodu vody.
Legislativa: Systém rozvodu neodporuje žádnému z požadavků současných norem a zákonů. Všechny funkční části vyhovují.
Standard: Rozmístění i počet výtokových armatur vyhovuje, systém dodává dostatečné množství teplé i studené vody. Zděná konstrukce bytového jádra odpovídá současnému standardu. Hodnocení: Vyhovuje
Poruchy: Poruchy se vyskytují na stoupačkách a ležatých rozvodech. Hodnocení stoupaček a ležatých rozvodů nevyhovuje, u ostatních funkčních částí vyhovuje.
Návrh: U ležatých rozvodů a stoupaček nevyhovuje materiál, stáří a poruchovost, ale vyhovuje legislativa a standard, a proto je navržen 2. stupeň regenerace - náhrada stávajícího rozvodu jiným materiálem v původní trase s osazením adekvátních armatur.
U připojovacího potrubí se sice poruchy ještě neprojevily, ale vzhledem k stáří potrubí a poruchám zbylých funkčních částí se navrhuje také 2. stupeň regenerace. Z tohoto ale vyplývá nutnost zásahu do výtokových armatur (důsledek výměny připojovacího potrubí), a proto, i když jinak armatury vyhovují, je nutná alespoň jejich výměna (stupeň 1).
Závěr: Z maximálního stupně regenerace parametrů Návrh a Příčiny vyplývá nutnost náhrady rozvodů vody v rozsahu od ležatých rozvodů po připojovací potrubí a výměna výtokových armatur.
6. Závěr
Popsaná metoda může pomoci identifikovat kritická místa systémů ZTI v komplexní bytové výstavbě prováděné panelovou technologií a stanovit technické požadavky, nutný stupeň a rozsah regenerace systémů ZTI. Nedílnou navazující součástí je ekonomické vyhodnocení, které je nutno vzhledem k nestabilitě a nerovnoměrnosti trhu provést na každou akci zvlášť.
Literatura
|